Chodsko.net
Zdevastovaná vesnice v široké kotlině Nemanického potoka odtékajícího do Bavorska, od vnitrozemí oddělené hřebenem Haltravy. Vesnice byla založena na konci 16. století městem Domažlice. I přestože zdejší životní podmínky byly tvrdé (což vystihuje německý název místa "Wassersuppen"), vesnice se v 18.-19. století značně rozvíjela. Před válkou zde žilo přes 1000 obyvatel a Nemanice byly významným lokálním centrem příhraniční oblasti. Kromě zemědělství a řemesel zde existoval i drobný průmysl.Na poválečný vývoj mělo velmi nepříznivý vliv vyhnání obyvatel a především pak zřízení hraničního pásma po roce 1948. To udělalo z Nemanic izolovanou a zcela nepřístupnou ves v těsné blízkosti příhraničních zátarasů. V tomto období zaniklo přes 80 procent zástavby a ve stejné míře ubylo obyvatel. I když se stav Nemanic po roce 1990 částečně zlepšil (např. byl opraven zpustlý kostel), jsou i nadále nevzhlednou směsicí zbytků původní zástavby (často ve špatném stavu), několika bytovek postavených v období socialismu a nezbytného areálu bývalých kasáren.Důvod zániku: hraniční pásmo Období zániku: částečně postupně po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Dnes téměř zaniklá ves leží asi 1 km jižně od Nemanic při silnici od Lískové. Byla založena jako osada sklářů v 17. století, k Čechám ale připadla teprve úpravou hranic r. 1708. Podobně jako blízké Nemanice se i tato osada přes nepříznivé podmínky poměrně rychle rozvíjela, v roce 1930 zde bylo již 75 domů.Po vyhnání Němců a vzniku hraničního pásma, jehož dráty vedly přímo podle silnice Lísková-Nemanice, byla ves téměř zničena - zůstal pouze jediný dům vpravo od zmiňované silnice. Na konci 90. let vyrostlo na území osady několik novostaveb. Nemaničky jsou dnes administrativně součástí Nemanic.Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Na koupališti jsou skluzavky, pískoviště, dětský koutek, trampolína, kiosek s občerstvením, sprchy, převlékárna, toalety a tenisový kurt. Otevírá se v 10.30 hodin a zavírací doba není pevně stanovena. Vstupné pro děti 7, pro dospělé 10 Kč. Koupaliště bude v provozu až do konce září.
Studánka se nachází na odbočce z červené turistické značky při cestě mezi zříceninami hradů Rýzmberk a Nový Herštejn.
Na křižovatce uprostřed vsi stojí drobná rázovitá soška sv. Jana Nepomuckého.
Německá hora je přírodní památka poblíž obce Chodská Lhota. Důvodem ochrany je opuštěný lom v olivinickém gabronoritu, který je významnou dokumentační lokalitou kdyňského masivu.
Jedná se o původní přírodně rostoucí tisy červené (taxus baccata), které jsou hlavním důvodem ochrany v přírodní rezervaci Netřeb pojmenované po zřícenině stejnojmenného hradu, který se v této rezervaci nachází. Tato rezervace byla vyhlášena 31.12. 1933 tehdejším Ministerstvem školství a osvěty a v současnosti má rozlohu 20,5 ha a nalézá se v nadmořské výšce od 510 do 614 m. V rezervaci roste zhruba 200 tisů a stáří nejstarších z nich se odhaduje na 600 až 800 a i více let. To je poněkud zvláštní vzhledem k tomu, že se okolí hradů udržovalo odlesněné, aby byl nepřítel vidět dlouho dopředu a hrad nemohl být dobyt náhlým přepadem a zde jsou tisy, které jsou prokazatelně starší než samotný hrad Netřeb. K rozluštění této záhady pomáhá samotný název hradu Netřeb - „Netřiebený les” znamená ve staročeštině hustý les, který nejde mýtit a tento netřiebený (nemýtitelný) les dal i jméno samotnému hradu. Spolu s kleny, duby, lípami a dalšími, zde vyrostl nádherný smíšený les s podrostem několika druhů chráněných rostlin - jmenovat můžeme lilii zlatohlavou, kokořík a jiné.
Kaplička, stojící uprostřed vsi, byla postavena r. 1832. Ve věžičce byl zvonek, na jehož jedné straně byl obraz sv. trojice a na druhé sv. Joachyma a sv. Anny.
Barokní kaple byla zbudována v roce 1879 od manželů Martina a Kateřiny Forstových na místě staré pastušky. Kaple nemá zakládací listinu, ale obec převzala péči o její čištění a odpovědnost, aby nedošlo k jejímu zneužití. Právo dispoziční a rozhodovací o ní náleží duchovnímu správci osady – domažlickému děkanu. Roku 1883 domažlický truhlář Klement zhotovil oltář, po jehož vyhotovení mohla být kaple vysvěcena. Byla vysvěcena domažlickým vikářem a děkanem P. Karlem Hájkem a zasvěcena sv. Martinu. Roku 1883 byl také zhotoven oltářní obraz sv. Martina plzeňským malířem Janem Heroldem. V roce 1908 byla kaple obohacena o novou sochu Panny Marie Lurdské, zhotovenou domažlickým řezbářem Václavem Hůrkou. 1. května 1917 byl původní starý zvon sejmut a odevzdán pro vojenské účely spolu se zvony v Domažlicích a ostatních přifařených obcí. Dnes je ve zvoničce umístěn druhý zvon pořízený nevolnickým rolníkem Janem Šlajsem.
Emil Tšída žil v letech 1862 – 1926, byl hlavním zakladatelem Sokola a později i starostou této organizace ve Kdyni a později celé župy Šumavské a Plzeňské. V roce 1927 byl za účasti tisíců lidí odhalen pomník na jeho oblíbeném vrchu Ráj nedaleko obce Nová Ves na Kdyňsku. (Údajně na místě, kde v minulosti stála husitská hláska.) Na více než pětimetrovém pomníku z kamene byl osazen jeho reliéf. Po obsazení Sudet v roce 1939 byl památník zničen, reliéf se však podařilo zachránit. Po roce 1989 představitelé města Kdyně a Tělocvičné jednoty Sokol Kdyně dlouhou dobu usilovali o vybudování důstojného pamětního místa osobnosti, která vyčnívá z bohaté historie Kdyňska a sokolského hnutí.To se podařilo až po 60 letech. Památník byl obnoven podle původního návrhu a na nový kamenný podstavec se vrátil i původní reliéf Emila Tšídy. Vrch Ráj je zajímavým vyhlídkovém místem do Všerubského průsmyku.
Pomník příslušníků Stráže obrany státu (SOS) Vojtěcha Retta a Jaroslava Loudy, zavražděných nacistickými ordnery 8.10.1938. Desátník Vojtěch Rett zahynul jako příslušník vojenských posil Stráže obrany státu, když 8. října 1938 ve smíšené pěší hlídce vykonával strážní službu na silniční komunikaci mezi Novou Vsí a Hyršovem. Ve večerních hodinách byl společně se štábním strážmistrem Sklípkou napaden na nové demarkační linii palbou, zraněn do nohy a odvlečen z našeho území na samotu „Na Spáleném“. Zde byl vyslýchán a umučen k smrti. K pátraní po něm byla vyslána další hlídka SOS, která byla rovněž napadena střelbou a musela ustoupit, přičemž zahynul štábní strážmistr Jaroslav Louda (narozený 5.srpna 1907). Zohavená mrtvola des. Retta byla čs. orgánům předána 9.října 1938 ve 13:00 na demarkační čáře u Nové Vsi za přítomnosti člena britské pozorovací mise. Po jejich úředním ohledání lékaři zjistili, že chodský hraničář nezemřel na následky zranění z boje, ale že byl ubit zdivočelými henleinovci, protože měl od úderů pažbou proraženou lebku, zpřerážená žebra, zlomenou ruku a pobodané tělo. Vojtěch Rett byl 11.října 1938 pohřben ve Kdyni a Jaroslav Louda v Klatovech. Na místě tragické smrti je postaven kamenný pomník s nápisem: „Na věčnou památku příslušníka - stráže obrany státu - desátníka v záloze Vojtěcha Retta, který byl nedaleko tohoto místa umučen nacisty dne 8.října 1938.“ Autorem pomníku je František Behenský ze Kdyně.
Dominantu Nové Vsi tvoří kaple sv. Jana z 1. poloviny 19. století, která je jedinou církevní památkou obce.
Dnes téměř zaniklá osada stojí 1 km sz. od Nemanic ve svahu nad levým břehem Nemanického potoka. Vznikla kolem roku 1640, před 2. svět. válkou zde bylo 17 usedlostí. Spodní část osady vlevo od silnice od Nemanic po válce zcela zanikla (byly tudy vedeny zátarasy), z horní části vpravo od silnice přežívají dvě usedlosti. Dnes jsou částí Nemanic, neboť Mýtnice, ke které původně patřily, zanikla.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
