Chodsko.net
Zcela zničená samota. Období zániku: 1945-1950 Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Bývalá rasovna U Bartů je nemovitou kulturní památkou osady Modlín.Pohodný neboli antoušek, někdy zvaný též drnomistr, byl příslušník již zaniklého řemesla respektive zvláštní živnosti zvané pohodnictví. Zkráceně se člověku vykonávajícímu toto povolání říkávalo ras, jeho obydlí pak rasovna. Jedná se o již zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat, zde zejména psů a koček a v jejich případném následném zabíjení. V dnešní době tuto činnost provádějí především pověřené orgány veterinární služby. Pohodní byli v minulosti pokládáni za lidi podivné, nečisté či nenormální. Jejich sídla (rasovny) byla zpravidla umístěna na nějakém odlehlém místě daleko za městem.Bývalá rasovna U Bartů je nemovitou kulturní památkou osady Modlín.Pohodný neboli antoušek, někdy zvaný též drnomistr, byl příslušník již zaniklého řemesla respektive zvláštní živnosti zvané pohodnictví. Zkráceně se člověku vykonávajícímu toto povolání říkávalo ras, jeho obydlí pak rasovna. Jedná se o již zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat, zde zejména psů a koček a v jejich případném následném zabíjení. V dnešní době tuto činnost provádějí především pověřené orgány veterinární služby. Pohodní byli v minulosti pokládáni za lidi podivné, nečisté či nenormální. Jejich sídla (rasovny) byla zpravidla umístěna na nějakém odlehlém místě daleko za městem.
Zaniklá osada ležela v údolí Radbuzy při silnici Rybník-Smolov. Skelné hutě se v místě připomínají již koncem 16. století, v 17. století zde byl založen dvůr. V roce 1913 je zde kromě letního sídla 36 domů s 205 obyvateli (roku 1945 to bylo 52 domů). Po vyhnání německého obyvatelstva sice ves získala nové české jméno, ale kvůli blízkosti hraničního pásma nebyla natrvalo dosídlena a koncem 50. let byla zbořena. Dnes je její prostor hustě zarostlý stromovím, přetrval pouze starý kamenný most přes Radbuzu z r. 1809, obnovený po roce 1990. Jediným stojícím objektem je dnes hájovna asi 200 metrů severně při silnici na Smolov.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Šestiboká kaple byla postavena v roce 1870, k jejímu vysvěcení došlo až v roce 1886. K opravě kaple došlo koncem 80. let 20. století, ale nedochovalo se její vnitřní zařízení. Kaple je ve vlastnictví obce.
Na návsi stojí památný domek čp. 3. Už v roce 1785 žila v nevelkém domečku početná rodina chodského kryjčíře Hirky (Jiřího) Bílka a jeho ženy Kateřiny.Sága tohoto rodu se nadobro uzavřela odchodem mladší dcery Hadama Bílka Marie druhého ledna 1981 v běchařovské léčebně.Narodila se v mrákovském domku čtvrtého října 1886.Nikoliv v Domažlicích jak omylem informují některé prameny. Starší sestra Anna prožila skoro celé století mezi 26. říjnem 1877 a devátým červnem 1976. Našla tu milé přijetí "Paní komisarka" Němcová, od ní na Chodsko přivolaný Karel Havlíček, zastavil se tu prý i František Palacký se svým zetěm F. L. Riegrem, důkladný K. J. Erben, básník Antonín Klášterský se tu "doučoval" čisté chodštině a doma se tu cítil J. Š. Baar, J. F. Hruška, dr. E. Felix i J. Vrba, i když ten nikoliv bez výhrad. U Bílkuc několikrát poseděla i národní spisovatelka Tereza Nováková - Lanhausová a zejména vášnivá sběratelka a ochránkyně širokého chodského kraje spisovatelka Hana Štěpánková ze Kdyně.
Ke koupání slouží v létě požární nádrž, která se nachází v sousedství sportovního areálu. Na koupání stačí plavky, neplatí se zde žádné vstupné, WC je možné využít ve vedlejší hospodě Sauna.
Kostel sv. Vavřince byl postaven nákladem náboženské matice v letech 1811–1813 na místě dřevěné kaple z roku 1783. V roce 1861 vyhořela kostelní věž. Z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí byl kostel v 90. letech 20. století opraven.
V obci je malá čtyřboká kaple Nejsvětější Trojice postavená v roce 1934.
Krypta s německým nápisem Christof, svobodný pán z Wiederspergu (zemřel 1852). Na tomto místě stávala dříve kaple sv. Šebestiána, která byla v roce 1813 obývána a zpustošena ruským vojskem.
Přírodní památka Mutěnínský lom leží mezi obcemi Mutěnín a Starý Kramolín, západně od silnice spojující obě obce, mimo turisticky značené cesty. Území o výměře 1,7 ha je chráněno od roku 1990. Důvodem ochrany je opuštěný lom v křemenném dioritu mutěnínského pole.
Kaple Panny Marie je ve vlastnictví obce, s datováním 1887, opravena 1992.
Kostel je původně gotický ze 14. st., přestavba proběhla v 16. století, věž byla upravena r. 1687. Mezi lety 1707–1712 byla přestavěna loď a v 19. st. byl kostel pronikavě upraven. Pod kostelem je hrobka Vidršpergárů, která je v podlaze označena velkým křížem. Gotický presbytář je vyzdoben středověkými freskami.
