Chodsko.net
Dne 22. 9.2012 byl pro veřejnost otevřen akvadukt nad železniční tratí Na Hadrovci. Nedaleko od něj je vlaková zastávka Havlovice na této trati. Dřevěná stavba nahradila původní akvadukt stržený v roce 1984 a je jedinou svého druhu v ČR - nikde jinde totiž neteče voda nad železniční tratí. A nikde jinde nemůžete podél proudící vody v dřevěném akvaduktu projíždět na kole - most je součástí mezinárodní cyklotrasy Praha-Plzeň-Regensburg-Mnichov a umožňuje cyklistům i pěším turistům překonat společně s vodním náhonem železniční trať Plzeň-Česká Kubice. Stavba akvaduktu nebyla jednoduchou záležitostí. Oproti původnímu, který tu stával až do roku 1984, kdy musel být pro zchátralost stržen, je nový akvadukt o zhruba půl metru výše. Větší podjezdná výška pod ním umožní průjezd vlaků i po případné elektrifikaci stávající železniční tratě. Na rozdíl od původního akvaduktu, který měl u koryta na vodu jen úzkou lávku pro pěší se zábradlím, nový akvadukt představuje širší dřevěnou lávku, na níž je přibližně čtvrtina šířky určena k otevřenému průtoku vody a zbylá část slouží pro průchod pěších a cyklistů. Vodní náhon Teplé Bystřice již od roku 1571 přivádí vodu z povodí Dunaje do povodí Labe a sloužil k napájení domažlických mlýnů a příkopu městského opevnění. Teprve v roce 1862 byl náhon přerušen výstavbou železniční trati Fürth im Wald - Plzeň, a tak musela být voda převedena přes trať kovovým akvaduktem. Nosnou konstrukci nového akvaduktu tvoří dva lepené dřevěné nosníky délky 24 metrů, mezi nimi je ocelová konstrukce s lávkou i korytem.
Viklan (délka 4m, výška 1,5 m) je velký skalní blok nebo kámen, který se pouze malou částí svého povrchu dotýká skalnatého podloží. V šedesátých letech devatenáctého století se v jeho blízkosti stavěla trať spojující Bavorsko s Čechy. Italští dělníci ho rozhoupali tak, že vypadl ze své osy. A od té doby jen tak ležel. Na obrovském kameni jsou namalovány symboly křížů a místní lidé říkají, že si tam chodil čert odpočinout po práci. Čtyřicetitunový kamenný gigant se podařilo vrátit na místo českému vědci Ing. Pavlovi Pavlovi v roce 2009, který je znám tím, že rozhýbal sochy na Velikonočním ostrově. Nyní si každý návštěvník může s tímto "obrem" zaviklat!
Rybník s písčitým dnem, který slouží jako přírodní koupaliště se nachází v obci Babylon. Okolo rybníka se rozprostírá smrkový a borovicový les. GPS: 49.401838611111N, 12.860888333333E Obec: Babylon Druh: Koupaliště Provozovatel: Plavecký bazén a ubytovna Domažlice, Palackého 230, 344 01 Domažlice tel.: 379 724 411 Vybavenost: Pláž je travnatá s písčitým břehem a pozvolným vstupem do vody. Pro vodní hrátky jsou připraveny skluzavky a skokanské můstky. Je možné využít půjčovnu lodiček a šlapadel. Součástí koupaliště jsou toalety, převlékací kabinky, sprchy, volejbalové hřiště, houpačky pro děti, prolézačky, občerstvení. Během sezóny je zajištěna služba plavčíka. V prostoru celé pláže je možnost připojení k Wi-Fi zdarma. Asi 300 m od rybníka leží autokemp Babylon. Otevírací doba: Koupaliště je v provozu od 15. května do 15. září v době od 9 do 20 hodin. Ceník: Vstupné zdarma.
Bývalý lom a později skládka s jezírkem. Nyní je ve správě horolozeckého oddílu Domažlice.
Pamětní deska Rudolfa Sokola, geologa a učence, je umístěna na Sokolově vyhlídce.
Babylonský rybník je ojedinělým přírodním koupalištěm s písčitým dnem a písčitou i travnatou pláží. V minulosti byly specifikovány jeho léčivé účinky (voda je mírně radioaktivní), příznivý léčebný vliv byl sledován u revmatických onemocněno. U hráze rybníka stávala j hospůdka s dřevěnou rybářskou chýší - známá Baštírna. Koupaliště je vybaveno parkovištěm, stánky s občerstvením, kabinami, sprchami, asfaltovým hřištěm, hřištěm pro plážový volejbal, tenisovými, kurty (asfaltové), stolním tenisem, skluzavkou, skokanským můstkem, pískovištěm, půjčovnou sportovního vybavení, lodičkami a šlapadly. V areálu koupaliště je dostupné internetové Wi-Fi připojení. Kolem rybníka se rozprostírá smrkový a borovicový les. Babylonský rybník byl zbudován ve středověku, kdy v povodí Bystřice byla v 15. století vybudována rybniční soustava Pařezovských rybníků. Směrem po toku Bystřice jsou to: Horní Pařezovský rybník (byl zrušen aje přetvářen na krajinářský lázeňský park), „Malý“ Babylonský rybník cca 0,4 ha, Babylonský rybník cca 12 ha, Černý rybník cca 8,9 ha, rybník Hadrovec cca 2 ha, Šnajberský rybník cca 3 ha, Velký rybník u Pily cca 3,7 ha. Rybníky vytváří vodní a mokřadní biotopy s bohatou okolní květenou a množstvím ptačích druhů i obojživelníků.
Přírodní památka Sokolova vyhlídka leží jihozápadním směrem od obce Babylon a jižně až jihovýchodně od obce Pec na okraji CHKO Český les, mimo její území. Na místo se dostanete po zelené turistická značka z Babylonu nebo žluté z Pece. Území o výměře 3,5 ha je chráněno od roku 1980. Důvodem ochrany je skalní výchoz křemenného valu.
Stavení v obci Babylon jako ukázka lidové architektury, která postupně od poloviny 19. století nahradila dřevěné stavby (snadno podléhajících požárům) kryté doškami nebo šindelem.
Stavení v obci Babylon jako ukázka lidové architektury, která postupně od poloviny 19. století nahradila dřevěné stavby (snadno podléhajících požárům) kryté doškami nebo šindelem.
Baldovské návrší s barokní šestibokou kaplí zasvěcenou Nejsvětější Trojici, která byla vystavěna v 18. století. Došlo zde ke srážce mezi husity a křižáky roku 1431. Kamenný blok v blízkosti kaple připomíná nedostavěný památník, který měl toto vítězství upomínat.
V této krajině pod hradbami královského města Domažlic se odehrála v srpnu 1431 bitva, v níž husitská vojska obrátila na útěk 5. křižáckou výpravu proti kacířským Čechům. Dne 1. srpna opustila tato výprava Norimberk a vnikla do Čech. Po marném obléhání Tachova zamířili křižáci ve třech proudech k husitským Domažlicům. Toto obležené město se ocitlo v tísni a netrpělivě očekávalo pomoc. Prokop veliký shromáždil svá vojska u Karlštejna a již 13. srpna stál se svými u Chotěšovského kláštera. Ostrým pochodem vyrazil Domažlicům nápomoc. Dne 14. srpna vystoupil kardinál Julián Cesarini na blízké návrší, aby se svým doprovodem posoudil bojovou situaci. Překvapil je pohyb křižáckých útvarů na ústupové cestě do všerubského průsmyku. Byla to nedojednaná operace, která měla přemístit některé oddíly vstříc očekávanému husitskému útoku. Mnozí křižáčtí vůdcové to pokládali za počátek ústupu a posléze útěku před obávaným nepřítelem, jehož bojovníci se již zdálky blížili se zpěvem o božích bojovnících. Křižáků se zmocnila obrovská panika. Přes rozkazy, hrozby i prosby velitelů se dali na zmatený úprk. Jejich hlavní proud se valil ke hradu Rýzmberku a k pohraničnímu lesu. Sám kardinál byl vyveden v přestrojení za prostého bojovníka za pomezní hvozd až u tvrze opálky. Pod Rýzmberkem se utkala husitská jízda s malým odporem kardinálovy gardy, kterou pak pronásledovala až za hrad Pušperk. Husitské vojsko zvítězilo bez větších ztrát nad velikou přesilou a zmocnilo se značné kořisti. Po tomto domažlickém triumfu byl prokop veliký uznán za rovnocenného účastníka i jednání basilejského koncilu. V roce 1931 bylo vzpomenuto této slavné historické události oslavou, při níž byly do základu plánovaného památníku na tomto místě, kde podle tradice zmatený kardinál Cesarini ztratil svůj klobouk, vsazeny kameny z jiných husitských bojišť. Pomník by po bezmála devadesátileté době dokončen v roce 2015. Je odtud překrásný rozhled do okolí, na Domažlice a hřeben Českého lesa.
Bedřichov je dnes prakticky zaniklá osada, která stávala asi 500m jv. od obce Rybník na pravém břehu Radbuzy při silnici na Závist. První zmínky o osadě pochází z r. 1734. Před 2. svět. válkou zde stálo 17 domů a žilo zde 252 obyvatel (250 Němců, 2 Čechoslováci). Administrativně patřila osada pod obec Závist, na jejímž katastru Bedřichov ležel. Osada zanikla kvůli nedostatečnému dosídlení a blízkosti hraničního pásma. Posledním připomínkou osady je dnes jeden opuštěný dům nedaleko křižovatky silnic na Šidlákov a Závist. Základy dalších domů jsou znatelné ve stromoví při silnici k Rybníku. Rok zániku: po 1945 Důvod zániku: nedostatečné dosídlení, blízkost hraničního pásma Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Jednoduchý filiální raně gotický kostel sv. Prokopa stojí na návsi v blízkosti zámečku. V kostele se nachází gotické prvky, jako je lomený oblouk, žebrová klenba, paprskové lunety. Najdeme zde trojboce ukončený presbytář a hranolovou věž s patrem přistavěnou v roce 1693. Nachází se zde 3 oltáře, na hlavním oltáři stojí barokní socha sv. Prokopa. Další sochu najdeme ve vítězném oblouku, a sice sochu sv. Petra, také barokní. V interiéru kostela se nachází několik obrazů s krajinovým či architektonickým pozadím, které souvisí s historií jezuitského řádu Pražského. V kostele najdeme také 3 náhrobky z 18. A 19. stol. V presbytáři stojí náhrobek Hubatiův z Kotnova, dále zde najdeme náhrobek J. Jáchyma Schmiedgräbnera z Lustenegu a další desky. Kostel vyhořel poprvé roku 1616 a poté roku 1777. Roku 1789 byl zcela opraven, opět vyhořel roku 1911.
