Chodsko.net
Viklan (délka 4m, výška 1,5 m) je velký skalní blok nebo kámen, který se pouze malou částí svého povrchu dotýká skalnatého podloží. V šedesátých letech devatenáctého století se v jeho blízkosti stavěla trať spojující Bavorsko s Čechy. Italští dělníci ho rozhoupali tak, že vypadl ze své osy. A od té doby jen tak ležel. Na obrovském kameni jsou namalovány symboly křížů a místní lidé říkají, že si tam chodil čert odpočinout po práci. Čtyřicetitunový kamenný gigant se podařilo vrátit na místo českému vědci Ing. Pavlovi Pavlovi v roce 2009, který je znám tím, že rozhýbal sochy na Velikonočním ostrově. Nyní si každý návštěvník může s tímto "obrem" zaviklat!
Zvon s nadmořskou výškou 859 m je nejvyšším vrcholem Českého lesa na Bělsku. V minulosti byl využíván jako strážní bod. V 19. století se místo nazývalo Kocova vyhlídka a panstvo sem jezdilo na nedělní výlety. Pod vrcholem jsou dodnes k vidění tzv. Kocovy kameny, skalky s vytesanými nápisy. Jsou zde jména majitelů panství Koců z Dobrše, ale i jejich hostů, a data návštěv z let 1803–1894. V té době nebyl vrchol Zvonu porostlý stromy a byl odtud krásný pohled na celý bělský region. V současné době je zde objekt patřící armádě České republiky.
Tzv. Koňský kámen se nalézá v hloubi lesa na bývalé zemské stezce mezi Caparticemi a Černou Řekou. Jde o velký plochý kámen, který je zapadlý hluboko v zemi na levém okraji úvozové cesty. Ke kameni se váží dvě pověsti. Jindřich Šimon Baar uvádí pověst o kurýrovi, který za dob císaře Rudolfa II. projížděl touto cestou do Řezna. Na tomto místě po plochém kameni uklouzl jeho kůň, kurýr z koně spadl a srazil si vaz. Podle druhé pověsti se na tomto místě zabil posel knížete Thurn-Taxise. Na kameni je dle některých zdrojů vytesán křížek, letopočet 1824, písmena B.Z. a koňská podkova, nad kterou je vyryto oko. Možná se ale jedná o hlavu koně.
Český křemenný val je geologickou zvláštností a evropskou raritou. Vznikl při tzv. variském vrásnění před 380 - 300 miliony lety, kdy byl formován celý Český masiv. Křemenný val vytváří v terénním reliéfu bizarní skalní výstupy (např. Chodov – Chodovské skály, Pec – Na Šlejfu, Sokolova vyhlídka poblíže Babylonu či Na Podkově). Vrchol výstupu křemenného valu v Novém Kramolíně je osazen železným křížem.Křemenný val vytváří v terénním reliéfu tzv. skalní zdi, což jsou protáhlé světlé skalní hřbítky (kamenné hradby), obvykle vysoké 10 – 20 m, výjimečně 40 až 50 m, které jsou místně narušeny (např. někdejší těžbou křemene na stavební i dlažební kámen), z velké části však zcela mizí pod povrchem. Šířka valu se pohybuje od 50 (30) do 100 (300) m. Naši předci je někdy označovali jako "ďáblovo dílo" – na některých mapách byl označován jako Ďáblova stěna.
Území o výměře 3,89 ha je chráněno od roku 1938. Důvodem ochrany je ochrana fragmentu smrkové bučiny na mimořádně nepříznivém stanovišti, jakožto typu přirozeného společenstva v jižní části Českého lesa. Z Dílů se vydejte po žluté turistické značce z Klenčí po modré k rozcestníku Pod Sádkem, dále po Baarově cestě. Uprostřed jihozápadního okraje je vyhlídka.
Západně od vsi cestou okolo "žabího" rybníčka lze dojít k tzv. Ďáblově skále, která ční v údolí nedaleko lesní cesty do Mezholez a na které je prohlubeň ve tvaru sedátka. Dnes je skalka obrostlá borovým lesem. Váže se k ní několik pověstí. Před více jak 300 lety prý žil v Malahově sirotek, pytlák a výtržník přezdívaný Ďáblův Polda. Ten uzavřel smlouvu s ďáblem na patnáct let, že bude nezranitelný a bohatý. Když přišel čas zúčtování, viděli prý dřevorubci pekelné duchy tesat do skály sedátko pro svého pána.
