FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

km
Zrušit
1532 záznamů

Běhařov - zámek

Barokní zámek z 18. stol. se nachází při návsi v obci Běhařov, těsně vedle kostela sv. Prokopa. Budova zámku je patrová, obdélníková, s mansardovou střechou a jednoduchou fasádou. Přízemí zaklenuto valeně a hlavní chodba má křížovou klenbu. zámek byl postaven v 16. st. snad na místě bývalé tvrze ze 14. st. Fremuty ze Stropčic. V 18. st. byl barokně přestavěn, v 19. st. prošel dalšími úpravami. U zámku se nachází z části terasovitě upravený nevelký park.

Bělá nad Radbuzou

Místní železniční stanice.

Bělá nad Radbuzou - infocentrum

V infocentru nabízíme: poskytování všeobecných informací, informace turistického charakteru o Bělé a okolí, informace o autobusovém a vlakovém spojení, informace o ubytování a stravování, tipy na výlety do okolí, veřejný internet, zpravodaj Bělští radní informují atd.

Bělá nad Radbuzou - Kocovy kameny

Zvon s nadmořskou výškou 859 m je nejvyšším vrcholem Českého lesa na Bělsku. V minulosti byl využíván jako strážní bod. V 19. století se místo nazývalo Kocova vyhlídka a panstvo sem jezdilo na nedělní výlety. Pod vrcholem jsou dodnes k vidění tzv. Kocovy kameny, skalky s vytesanými nápisy. Jsou zde jména majitelů panství Koců z Dobrše, ale i jejich hostů, a data návštěv z let 1803–1894. V té době nebyl vrchol Zvonu porostlý stromy a byl odtud krásný pohled na celý bělský region. V současné době je zde objekt patřící armádě České republiky.

Bělá nad Radbuzou - koupaliště

Černý rybník (místními zvaný také Bystřičák) má rozlohu 3,5 ha. Je využíván ke sportovnímu rybaření. V létě slouží také ke koupání, pláž se průběžně udržuje a seká. Je východiskem turistických a cyklistických tras pro oblast Růžova a Bystřice.

Bělá nad Radbuzou - koupaliště

Obyvatelé města využívají pro letní relaxaci rybník přímo v Bělé za odbočkou na Smolov nebo Černý rybník při cestě na Bystřici. Ani v jednom případě se nejedná o zpoplatněné lokality.

Tip na výlet

Bělá nad Radbuzou - most

Prvně se o mostu vědělo už v 11. století. Tuto zmínku přinesl kronikář Kosmas. Původně zde stál most dřevěný, který roku 1710 nahradil barokní most kamenný s osmi oblouky a třemi páry pilířů. Stavbu zadala kněžna Metternichová. Vzorem pro stavbu byl pražský Karlův most. Na pilířích stojí sochy světců Archanděla Michaela, sv. Jana Nepomuckého, sv. Antonína Paduánského, Panny Marie Neposkvrněné, sv. Václava a sv. Erasma. Sochy jsou v životní velikosti a říká se, že jich tam prvně bylo o dvě více. Za II. sv. války byl poškozen. Do roku 1995 byl most plně funkční pro dopravu, dnes již tomu tak není. Roku 2001 prošel most celkovou rekonstrukcí. Délka mostu je 45 m, šířka 6 m a výška pouhých 3,5 m. MUDr. O. Tikal zakreslil most do znaku obce Bělá nad Radbuzou spolu spolu s pecnem chleba a zkříženými chodskými čakany. Do roku 1995 byl most využíván pro osobní i nákladní dopravu, dnes jej mohou využívat pouze chodci nebo cyklisté. Most je zapsán ve státním seznamu nemovitých kulturních památek.

Bělá nad Radbuzou - most

Silniční most přes Bezděkovský potok je nemovitou kulturní památkou města.

Bělá nad Radbuzou - Niklasberk

Kamenný vrch (738 mn. m.), dříve zvaný Niklasberk, je jedním z kopců Českého lesa na Bělsku. Jeho svahy jsou plné balvanů, skalisek a strží, v nichž prý kdysi dávno sídlil lesní duch Nikl (německy „Nippel“), pomocník a ochránce všech dobrých obyvatel Českého lesa. Byl to duch dvou tváří, přičemž bílá značí dobro a černá zlo. Byl patronem sklářů a dřevařů, dobrým pomáhal, zlé trestal. Pověsti o něm zaznamenávali hlavně v 19. století učitelé a jiní vzdělanci podle vyprávění svých současníků. Tyto pověsti byly inspirací k vytvoření nové tradice a k pověření lesního ducha Nikla také patronací nad návštěvníky Bělska, turisty i cyklisty. Nikl se „znovuobjevil“ na Bělsku v lidové hře v létě roku 2007. V lese na Niklasberku ho probudili z jeho dlouhého klidu zabloudivší cyklisté. Nikl překonal počáteční nevrlost a s družinou lesních víl se vydal mezi lidi, na bělské náměstí, aby si prohlédl dnešní město. V dalších letech se Nikl postupně setkal s dalšími bájnými obyvateli lesů a vod – vodníky, bludičkami – i se skutečnými osobnostmi českých dějin, které měly vztah k našemu kraji. Nikla je na Bělsku vidět nejen při červencových slavnostech, ale i při dalších příležitostech, které pomáhají propagovat Bělou a její akce. V září roku 2010 byl na bělském náměstí odhalen Niklův památník.

Bělá nad Radbuzou - památník amerických vojáků

Vždy připraven! Heslo, které bylo možno před více než šedesáti lety spatřit na rukávech uniforem amerických kavaleristů. Jednalo se o vojáky 2. jezdecké skupiny, kteří zde koncem dubna a na počátku května roku pětačtyřicátého plnili rozkaz, vydaný jejich velitelem. Byla to zcela ojedinělá a mimořádná akce v historii jejich činnosti na evropském bojišti. Spočívala v osvobození uvězněných válečných zajatců a zároveň i v záchraně několika stovek ušlechtilých koní. Proto v duchu uvedeného motta – vždy připraven – byli pro tuto akci skvěle vycvičeni. Ve svých srdcích ho nesli svobodník Raymond E. Manz a technik 5. třídy Owen W. Sutton, jejichž jména jsou na věčnou památku uvedena na památníku padlým v Bělé nad Radbuzou. Byli připraveni jak k boji, tak i k tomu, že položí svůj život za svobodu porobených národů a osvobození Evropy od fašistického nepřítele. Místo, kde závěrečná část kréda byla pro ně beze zbytku naplněna leží nedaleko odtud. Stalo se to na lesní cestě, směřující po zelené turistické značce na Karlovu Huť, Valdorf a Pleš k hraničnímu přechodu do Bavorska. Pro oba vojáky se osudná pětihodinová bitva odehrála 30. dubna 1945 na okraji dnes již zaniklé obce Rosendorf (Růžov). Při této akci byl zabit svobodník Manz a druhého dne zemřel v nemocnici na následky těžkých zranění i technik 5. třídy Sutton. Dle přání rodiny byly po skončení války pozůstatky obou padlých amerických vojáků převezeny do jejich rodných míst a důstojně uloženy na hřbitovech v Toledu v Ohio a v Kinstonu v Norh Carolina v USA. 28. dubna roku 2006 byla v místech, kde se bitva skutečně odehrála odhalena pamětní deska. Je umístěna na základových rozvalinách původního hospodářského stavení.

Bělá nad Radbuzou - Panna Marie Lurdská

Kaple byla postavena v roce 1894 tehdejším německým mlynářem panem Spörlem. Kolem roku 1945 odkoupil od státu celý komplex (mlýn, hospodářské budovy, kaple) pan Dvořák, který zde provozoval mlynářskou živnost. Kaplička je po celou dobu pečlivě udržována. Po posledních stavebních úpravách byla vysvěcena v roce 1991.

Bělá nad Radbuzou - Panna Marie Sedmibolestná

K významným sakrálním stavbám Bělé nd Radbuzou patří kostel Panny Marie Sedmibolestné, pocházející z konce 17. století. Původně barokní kostel z let 1696-1697 byl přestavěn v letech 1826-1846.

Bělá nad Radbuzou - radnice

Sídlo místní samosprávy.

Bělá nad Radbuzou - zámek

Bělá nad Radbuzou je doložena již v Kosmově kronice u r. 1121 a její osudy byly až do 16. století spojeny s dějinami královského hradu Přimdy. V první polovině 16. století získali Bělou členové bavorského rytířského rodu Lamingenů z Albernereutu podobně jako sousední manský statek Újezd Svatého Kříže. Přestože ji v r. 1600 císař Rudolf II. prodal Jeronýmovi Puchfelderovi z Presoti, brzy nato opět patřila Lamingenům. Nejpozději za Volfa Josefa Lamingena, který se jako pán na Bělé připomíná v r. 1615, vznikl v západní části vsi menší renesanční zámek. Byla to jednopatrová budova, dostavěná zřejmě spolu se sousedním pivovarem v r. 1614, jak hlásá vyrytý letopočet v ostění jednoho okna. Po Bílé hoře byl statek v r. 1623 Volfu Josefovi Lamingenovi konfiskován a postoupen jeho bratru Volfu Vilémovi, který zachoval věrnost Ferdinandovi II. a dostal za to řadu statků na Chodsku, mezi nimi i sousední Újezd Svatého Kříže. Od té doby byla již Bělá natrvalo spojena se svatokřížským statkem, zdejší zámek přestal sloužit jako panské sídlo a až do 19. století zde byly panské úřady. Podle nedostatečných písemných pramenů můžeme soudit, že zámek prodělal drobné stavební úpravy. Původní klenby ze 17. století mají dodnes dvě místnosti v přízemí a sklepy. Více než stoletou vládu Cukrů z Tamfeldu na svatokřížském panství v l. 1686–1796 připomíná erb vytesaný nad vchodem do zámecké budovy.

Bělá nad Radbuzou (34526)

Místní poštovní pobočka.

Bělá nad Radbuzou, č.p. 20

Místní bankomat ČSOB.