Chodsko.net
Telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Věž byla vybudována na kótě V Březinkách v nadmořské výšce 576 metrů v roce 2003. Celková výška věže činí 48,5 metrů, vyhlídka je ve výšce 33,5 metrů. Další zajímavostí je, že identické stavby stojí na Kozlovském kopci u České Třebové či na Tobiášově vrchu u Jesenice. Po vystoupání na vyhlídkový ochoz se před Vámi rozprostře kruhový výhled na Přimdu, Velký Zvon, Dyleň, Slavkovský les, Mariánské Lázně nebo Šumavu. Otevírací doba: nonstop, mimo sezónu lze zapůjčit klíč v osadě Bernartice, čp. 7 – paní Nováková, či v čp. 13 – paní Pintová, popř. i v místním hostinciVstupné: zdarma
Hraniční hora Havran (německy Rabenberg) v Českém lese představovala zejména pro naši socialistickou armádu velmi důležitý strategický bod umožňující ze tří čtvrtin pohled na německé území. Na poměrně odlehlém místě byla první vojenská věž pro radiotechnický průzkum, tj. pro sledování radarů nebo navigačních systémů letadel tehdejších západních armád, postavena začátkem 60. let minulého století. Šlo o dřevěnou konstrukci, která byla v průběhu let 1967–72 postupně nahrazena 46 metrů vysokou hláskou – cca 25 metrů vysokou ocelovou konstrukci s dřevěnou nástavbou a anténami. Věž měla jedenáct pater, vlastní kuchyň, kotelnu a při výpadku elektrické sítě hlásku napájely elektrocentrály. Svému účelu sloužila do konce 80. let. Tehdy byla odstraněna dřevěná nástavba a zbytek věže provizorně zastřešen. Záhy, v roce 1992, armáda Havran opustila. Od té doby volně přístupný objekt jen těžko odolával klimatickým podmínkám i vandalům. Neutěšené situace i záměru hlásku na Havranu odstranit si na podzim 2009 povšimli členové občanského sdružení „Klub vojenské historie a sportů Tachov“ (založeno v roce 2008). Dohodli se na převodu areálu do svého majetku (červenec 2011) a v roce 2013 nechali věž opravit. Nová rozhledna na Havranu je volně přístupná. Přístup je možný pouze pěšky, a to buď z české strany od osady Stará Knížecí Huť (odtud cca 7km pěšky), nebo z německé strany od parkoviště v Silberhütte (odtud pěšky cca 2km) při silnici Bärnau-Altglashütte-Flossenbürg (je možné využít hraniční přechod Pavlův Studenec-Bärnau).
Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm byla zpřístupněna v roce 2014. Její výška je 25,4 metrů. Po zdolání 94 schodů se vám z vyhlídkové plošiny naskytne krásný pohled na Velký Ostrý a Malý Ostrý, Velký Kokrháč, Hraničář nebo Nýrskou přehradu.
Dřív stávaly vedle Kurzovy rozhledny na Čerchově (1042 m n. m.) dvě turistické chaty, později, od 70. let 20. století, nehostinné vojenské objekty. Historie kamenné věže se začala psát roku 1905, v roce 1938 ji zabrala německá armáda, v roce 1950 ji pohltilo zakázané pohraniční pásmo a teprve v roce 2000 na ní opět vystoupili běžní turisté. Z výšky 25 metrů nad zemí jsou vidět šumavské kopce, bavorské pohraničí, Český les, příležitostně Slavkovský les, Doupovské hory a Brdy a výjimečně Alpy.
Kamenná věž s vyhlídkovou terasou není původní součástí středověkého hradu zničeného během třicetileté války. Vznikla až v roce 1848, kdy se majitel panství Jan Filip Stadion pustil do opravy zříceniny v duchu módního romantismu a vytvořil z ní atraktivní výletní cíl. Z rozhledny měřící 18 metrů dohlédnete do blízkých Domažlic i na vzdálené vrcholky Šumavy a Českého lesa. Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin
Na kopci Tomáška u obce Milíře nedaleko Rozvadova stojí jedna z ocelových věží vybudovaných během boomu těchto konstrukcí v letech 1999-2001. Vyhlídkový ochoz pro turisty se nachází ve výšce 25 metrů. Je je z ní moc pěkný pohled především na Český les nebo na blízký hrad Přimda. Rozhledna je volně přístupná.
Již roku 1862 byl na Křížovém vrchu postaven kostelík. K němu byla roku 1931 přistavěna rozhledna. Ta pak sloužila turistům i poutníkům do roku 1965. Tehdy ho zabrala armáda, z kostelíka se staly vojenské ubikace a rozhledna fungovala jako pozorovatelna. K výrazné změně došlo během roku 2004. Tehdy vzniklo na Stodsku sdružení, které si dalo za cíl opravení objektu. Rozběhly se zajišťovací práce a zchátralá rozhledna byla k úžasu mnoha nadšenců 18. září 2004 slavnostně znovuotevřena.
Zcela zničená samota (zůstaly pozůstatky základů, na místě vznikl dětský letní tábor).Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Na zalesněném kopci Velký Kouřím, 6 km jihozápadně od Chudenic, stál patrně již v první polovině 14. století hrad nazvaný Rauchenberg či Ruchomperk, což je překlad českého názvu hory Kouřím (641 m n. m.) .Dnes jsou z hradu dochovány jenom nepatrné části (terénní stopy, valy a příkopy kolem pahorku), prokazující někdejší oválný půdorys příkopů a hradeb. Ovál byl na delší straně přeťat příkopem, takže je možno rozlišit větší horní hrad a menší dolní hrad se studnou. Postavili jej snad Černínové, kteří byli jeho majiteli v druhé polovině 14. a na počátku 15. století a psali se z Rauchenberka. Jediná zpráva o hradu je z r. 1404, kdy se připomíná pozůstalá Maruše Černíková z Ruchomperka. Po tomto roce se hrad stal součástí pušperského panství a záhy zanikl. V roce 1462, kdy pušperský hrad postupoval Jan Zajíc z Házmburka Jiříkovi z Říčan, uvádí se v lese Kouřimi zřícený hrad. Ještě kolem r. 1830 zde byly patrné zbytky kamenných hradeb a studna.Pokud se vydáte do těchto končin, na toto místo dojdete po červené značce asi 7km z Nového Herštejna. Přístup ke zřícenině je také po značených cestách z Němčic nebo Černíkova.
Vesnice vznikla jako dřevařská osada před r. 1654, později se stala též obydlím sklářů z blízkého Walddorfu. Živobytí osadníkům poskytovala chudá pole a později i sklárna v nedaleké Karlově Huti. Do kostela chodili lidé z Ruštejna do nedaleké Železné, k níž byli přifařeni. V roce 1789 žilo ve vsi 46 lidí, o čtyřicet let později to bylo již 161 obyvatel ve 22 domech. V roce 1930 se osada skládala z 34 usedlostí, v nichž žilo 174 obyvatel německé národnosti. Po vyhnání r. 1945 byla dosídlena jen minimálně a po roce 1950 zanikla kvůli zřizování hraničního pásma. Od 70. let pak procházely zátarasy přímo za vsí.Ruštejn byl vsí ulicového typu, seskupenou po obou stranách cesty od Železné na Walddorf (dnes je neudržovaná a zarostlá). Dodnes je zachován poničený křížek na okraji vsi pod skupinou mohutných lip, viditelné zbytky zdí či základů některých usedlostí a několik starých studen a také rybník, který se nacházel na okraji vsi. Celý prostor vsi je dnes zarostlý hustými křovisky a stromovím, splývajícím s okolním lesem.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada Rosendorf stála při okraji lesa ve svahu nad pravým břehem Radbuzy jz. od Bělé. Byla založena roku 1735, ale zůstala malou vsí s necelou stovkou obyvatel, která byla administrativně osadou dosud existujícího Smolova. V roce 1930 měl Růžov 15 domů, ve kterých žilo 89 obyvatel německé národnosti. Po válce získala nové české jméno Růžov, ovšem odlehlou osadu se již nepodařilo natrvalo dosídlit, takže zanikla. Domy z Růžova byly rozebrány na stavební materiál. Dnes tu stojí výrazné zříceniny některých usedlostí zarostlé vegetací. Po roce 1990 tudy prochází také nová turistická stezka z Bělé směrem na Pleš, přesto je bývalá osada dnes natolik pozapomenuta, že její místo není uváděné ani v nejnovějších mapách. Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Řeka Radbuza pramení na západním svahu Pivoňských hor nedaleko křižovatky Liščí domky v nadmořské výšce 689 m n. m. Pramen s odpočívadlem je od křižovatky Liščí domky vzdálen přibližně 500 m a trasa k němu je značena jak od tohoho rozcestí, tak od vsi Závist. Radbuza protéká obec Rybník a dále pokračuje na sever úzkým údolím ke vsi Smolov. V Chodské pahorkatině u Bělé nad Radbuzou se stáčí k východu a poté na jihovýchod k Horšovskému Týnu. Dále pokračuje na severovýchod přes Staňkov, Holýšov, Stod a Dobřany až do Plzně, kde ve Štruncových sadech ústí zprava do řeky Mže. Spolu s Mží, Úslavou a Úhlavou vytváří Radbuza řeku Berounku. Radbuza je spolu se Mží hydrologicky a vodohospodářsky nejvýznamnější řekou Českého lesa.
Řeka Schwarzach pramení na západním svahu Pivoňských hor nedaleko křižovatky Liščí domky v nadmořské výšce 654 m n. m. Tok je na českém území pojmenován Nemanický potok. Pramen je vzdálen pouhých 400 metrů od pramene řeky Radbuzy. Mezi těmito dvěma prameny vede hlavní evropské rozvodí. Řeka Radbuza je přítokem Berounky / Vltavy / Labe a následně se vlévá do Baltského moře. zatímco Nemanický potok / řeka Schwarzach je přítokem řeky Náby (Naab) / Dunaje a vlévá se do Černého moře.
