Vesnice vznikla jako dřevařská osada před r. 1654, později se stala též obydlím sklářů z blízkého Walddorfu. Živobytí osadníkům poskytovala chudá pole a později i sklárna v nedaleké Karlově Huti. Do kostela chodili lidé z Ruštejna do nedaleké Železné, k níž byli přifařeni. V roce 1789 žilo ve vsi 46 lidí, o čtyřicet let později to bylo již 161 obyvatel ve 22 domech. V roce 1930 se osada skládala z 34 usedlostí, v nichž žilo 174 obyvatel německé národnosti. Po vyhnání r. 1945 byla dosídlena jen minimálně a po roce 1950 zanikla kvůli zřizování hraničního pásma. Od 70. let pak procházely zátarasy přímo za vsí.

Ruštejn byl vsí ulicového typu, seskupenou po obou stranách cesty od Železné na Walddorf (dnes je neudržovaná a zarostlá). Dodnes je zachován poničený křížek na okraji vsi pod skupinou mohutných lip, viditelné zbytky zdí či základů některých usedlostí a několik starých studen a také rybník, který se nacházel na okraji vsi. Celý prostor vsi je dnes zarostlý hustými křovisky a stromovím, splývajícím s okolním lesem.