Chodsko.net
Při cestě k Hyršovu je kaple opravená po roce 1990, o kterou se starali především neodsunutí Němci, kteří zůstali v Chalupách.
V roce 1921 zde žilo 218 Němců a 2 Češi ve 40 domech. Osada administrativně spadala pod Všeruby u Kdyně a po druhé světové válce byla částečně dosídlena. V současnosti je v osadě 12 domů a se 14 obyvateli.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Český les patřil do r. 2005 k nejrozsáhlejším přírodním parkům Plzeňského kraje. Zřízením chráněné krajinné oblasti (CHKO) na nejcennějším území Českého lesa došlo k výrazné redukci rozlohy přírodního parku, který v současné době tvoří ochranné pásmo CHKO. Podložím přírodního parku jsou zejména ruly a pararuly, podružně granit, na několika místech vystupují na povrch amfibolity. Geologicky zajímavými útvary jsou výchozy křemene nebo ukázka kulovitého zvětrávání dioritu v přírodní památce Mutěnínský lom. Nejvýznamnějším zvláště chráněným územím je ale přírodní rezervace Přimda se zachovalým zbytkem starého smíšeného porostu, s dominantou stejnojmenného hradu. Dalších osm chráněných území tvoří většinou pestrá luční, mokřadní nebo rašelinná společenstva. Příklad potočního prameniště s typickými rostlinnými společenstvy, zejména vstavačovitými, je vidět v přírodní památce Prameniště Kateřinského potoka. Zvířena přírodního parku patří ke středoevropské podhorské fauně hercynského původu s výskytem některých atlantských druhů (zejména bezobratlých – plžů, brouků, dvoukřídlých).
Roubenka v obci Chocomyšl jako ukázka původní lidové architektury tohoto kraje.
Uprostřed obce Chocomyšl stojí socha sv. Jana Nepomuského z roku 1708 označená G. W. A. 1708. Jeho pohled je nasměrován na rozlehlý rybník, neboť se říká, že sv. Jan Nepomucký je patronem vod. Znaky na soklu upomínají Františka Ignáce Vunšvice, který statek v roce 1708 zakoupil, ale o dva roky později jej musel pro dluhy prodat.
Venkovská usedlost čp. 10 je nemovitou kulturní památkou obce Chocomyšl.
Středověká vladycká tvrz v gotickém slohu bývala v Chocomyšli již ve 14. století. Původní chátrající stavba byla v 17. století renesančně přestavěna a přeměněna na zámek. Zásadní přestavbu však započali až roku 1720 noví majitelé - Černínové. V Chocomyšli, která byla od roku 1711 součástí Chudenického panství, vznikl lovecký zámeček. Plány stavby vyhotovil František Kaňka, který v letech 1718-20 prováděl přestavbu Černínského paláce v Praze, další úpravy zámku provedeny ještě v roce 1761-63. Avšak roku 1778 objekt zcela vyhořel. Výstavba nového zámku podle plánu C. Ballinga byla zahájena již v následujícím roce. Z finančních důvodů však nebyla stavba realizována v plném rozsahu. Pěkný, avšak nedokončený zámeček Černínům nevyhovoval, nabídli ho vojenské správě pro ubytování dragounů. V roce 1801 byla v objektu zřízena výroba cukru z javorové šťávy a po roce 1830 byl zámek přeměněn na cukrovar, údajně nejstarší v Čechách. Na sklonku 19. století byl objekt upraven pro hospodářské účely.
Pomník padlých v první světové válce s nápisem: "Na památku padlým vojínům ve světové válce věnuje spolek div. och. Kozina v Chodově r. 1922".
Pramen se nachází při cestě z Capartic na vrchol Čerchov po zelené turistické značce, vlevo u cesty mezi rozcestím Pod Čerchovem a vrcholem. Pramen byl upraven v roce 2000 Klubem českých turistů Domažlice.
V obci jsou vyhlášeny za kulturně nemovité památky roubené chalupy č.p. 70 a 71.
V obci jsou vyhlášeny za kulturně nemovité památky roubené chalupy č.p. 70 a 71.
Ve 2. polovině 18. století byla v centru obce Chodov postavena pozdně barokní kaple se zvoničkou.
Chodovské skály jsou přírodní památka nedaleko Chodova. Důvodem ochrany lokality je zachovalý přírodní výchoz mohutných křemenných žil, označovaných jako český křemenný val.
