Chodsko.net
Sousoší Nejsvětější Trojice je nemovitou památkou města Hostouň.
Kostel je připomínán prvně k roku 1360. V severní stěně je zachován gotický portál, v roce 1731 byl kostel prakticky znovu vystavěn, z barokní doby pochází i kostelní věž.
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.Zbytky hrádku Lacembok se nacházejí asi 3 km od města Staňkov. Z vlakového nádraží nás k němu zavede turisticky značená cesta. Závěrečná etapa je náročnější a nevhodná pro starší lidi nebo malé děti. Na hrádku je umístěna informační tabule, součást naučné stezky Po stopách Jiráskovy lucerny (začátek v Osvračíně, konec ve Staňkově). Cesta vede kolem chovných rybníků Výšek I a Výšek II. Nedaleko hrádku se nacházejí dnes již téměř nepatrné zbytky obranného řopíku.
Necelé dva kilometry jižně od Kanic na severovýchodním zalesněném výběžku Úlíkovského hřebenu se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu, který dostal název podle jména vrchu – Netřeb. Hrad byl postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Netřeb (Nový Rýzmberk) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochovala se zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ještě dnes je na tomto rozlehlém vrchu téměř 200 tisů, jejichž stáří se odhaduje na 600 – 800 i více let, což nás utvrzuje v názoru, že v době budování hradu ve 14. století byl vrch zčásti „netřiebený“, porostlý hustým lesem, jenž se dal těžko mýtit, a podle toho dostal jméno.
Nový Herštejn představuje zříceninu hradu založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory byl r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Stojí na nápadném, dnes zalesněném kopci u Kdyně, který spolu s Branišovským hvozdem je součástí Klatovského předhoří. Vlastní vnitřní hrad byl postaven na temeni kopce a kolem něho bylo rozsáhlé podhradí v podobě nepravidelného trojúhelníka, který směřoval vrcholem k severní straně a otupeným nárožím k jihu. Podhradí samo bylo chráněno vnitřní zdí a hlubokými příkopy i valy; ty mu chyběly pouze na jihovýchodě, kde byla v prudkém svahu pod hradbou vstupní cesta. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.
Hrad Pušperk dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Hrad hodně utrpěl již za husitských válek a po krátkém zmrtvýchvstání v polovině 15. století byl zřejmě definitivně opuštěn. Stával na kopci na západním okraji obce Lišky. Byl opevněn hlubokým příkopem s vysokým náspem, který je dosud zčásti vyzděn. Zbytky zříceniny, ve větší míře znatelné ještě na sklonku 19. století, dnes až na nepatrný zbytek zanikly. Z hradu se dochovalo jen několik málo zdí, příkopy a valy. Dobře znatelná je i rozloha tohoto nevelkého hrádku. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, r. 1676 je uváděn už jako zřícenina. Původně dvojdílný hrad měl na nejvyšším místě okrouhlý bergfrit, který střežil přístupovou cestu. Na protilehlé straně stál hradní palác. Dnes je zde sezónně přístupná vyhlídková věž. Z hradu se dochovaly zbytky hradního paláce s mohutnou věží, hradby a bašty. Při příjezdu do Kdyně od Domažlic není cesta k Rýzmberku značená. Odbočit musíte hned na náměstí ve Kdyni u lékárny a jet ulicí Americká, na velké křižovate pojedete nahoru mírně vlevo ulicí Rýzmberskou. Zde už je značení bezchybné. Auto můžete odstavit na kraji lesa, odkud Vám k vrcholu kopce a Rýzmberku chybí jen asi 300 m. Zříceniny hradu jsou přístupné kdykoliv. Věž pouze v otevírací hodiny. Hrad se nachází nedaleko Kdyně po červené turistické značce. Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin
Terénní zbytky šlechtického hradu Sohostov či Soustov leží na vrchu Hrádek asi 500 metrů východně od vsi Soustova. Do dnešních dnů se zachoval příkop a nepatrné zbytky zdiva. Psohostov se jako ves objevuje v písemných pramenech poprvé v roce 1379 a brzy poté vznikl zřejmě i hrad, jehož majitel Ondřej ze Soustova se jako purkrabí hradu Velhartic připomíná roku 1397. V držení jeho potomků, pánů ze Soustova, hrad zůstal až do začátku 16. století, poté ale přešel z blíže dosud nezjištěných důvodů do majetku krále. Roku 1520 byl hrad opět za nejasných okolností poškozen a nedlouho poté se stal majetkem Heřmana z Janovic, který jej ale nevyužíval a hrad proto postupně zpustl. Roku 1539 je již popisován jako pustý. V 19. století byl navíc areál původního jádra poškozen lámáním kamene.
V historických pramenech se hrad objevuje poprvé v přídomku Protivce z Herštejna již roku 1272. Roku 1328 koupil hrad rýnský falckrabí Jindřich Bavorský. V období husitských válek byl Herštejn obléhán a dobyt vojskem města Domažlice, byl ale i nadále využíván. Konec jeho života znamenal rok 1510, kdy zde byl obležen a dobyt loupežný rytíř Zdeněk Dobrohost z Ronšperka a hrad byl poté vítězi rozbořen. Do dnešní doby se z hradu založeného na skalnatém hřebenu dochovaly pozůstatky valu a příkopů původně chránící níže položené předhradí, několik malých úseků obvodového zdiva skrytých v hustém porostu a především spodní část okrouhlé věže, stojící na jižním okraji vrcholové části hřebene. Obdobná věž stávala původně i na protější straně jádra, dochovaly se z ní však jen malé zbytky blokového zdiva pod hradním jádrem v prostoru předhradí. Mezi věžemi se nacházel obytný palác, z něhož se však také dochovaly jen malé terénní náznaky.
Hrad je poprvé připomínán r. 1289. Postaven byl snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.Hrad stával na kopci nazývaném Na zámku východně od Osvračína nad Dravým potokem. Jednalo se spíše o hrádek s věží a malým stavením. Dnes na místě najdeme jen neptrné zbytky hradeb a náznaky příkopu a náspu.K hradu se dostanete po silnici z Osvračína, po žluté ve směru na Mimov. Ještě v Osvračíně odbočíte na cestu k fotbalovému hřišti. Pokračujete stále rovně a asi na úrovní první fotbalové branky začíná po levu prudce stoupající plošina. Asi v jedné čtvrtině výstupu minete jednu ze skal a pěšinou dojdete až na vrchol, kde je malá plošina. Pokud z této plošiny sestoupíte jinou krátkou pěšinkou několik metrů dolů, dostanete se k náznaku příkopu a valu. Zde najdete množství zbytků zdiva, snad zbytků původních hradeb.
Památný strom s pamětním kamenem s nápisem: "Kozinova lípa 1693 - 21.7.1935 M.S.R.D. Újezd".
