U Hlohovského mlýna – Paseky stojí kaplička. Mlýn Paseka byl postaven milostivou vrchností jako poslední z mlýnů na potoce Zubřině a v roce 1703 ho koupil Šimon Pavlík.
Podle tradice je hlohovský mlýn Paseka předlohou pro mlýn z Jiráskovy hry Lucerna. Je pravděpodobné, že Jirásek čerpal podněty z různých zdrojů, ale některé skutečnosti zmíněnou tradici podporují. V okolí mlýna vede naučná stezka Po stopách Jiráskovy Lucerny.
Kostel sv. Jiljí postavený v letech 1764–66 s nepatrným využitím románské stavby (v závěru za oltářem se zachovalo polokruhové úzké románské okénko) je významnou barokní památkou. Původní svatyně je připomínána od druhé poloviny 14. století. Nejstarší památkou kostela je náhrobník majitele tvrze Jana Vidršpergára z Vidršpergru (†1606) zasazený před hlavním oltářem (Letha Panie 1606 vmrzel vrozeni pan Ian neistarssi Widerssperger z Widerssperkv a na Lohowi gehozto dvssi pan Boh rac milostiw biti). Ještě v 18. století byl kolem kostela funkční hřbitov. Dříve se poutě slavily třetí neděli po sv. Jiljí, dnes to bývá první neděli v září. V roce 1990 byla věž kostela potažena měděnou krytinou a vrcholová kopule a kříž byly pozlaceny.
Bazén o velikosti 50x 20 m s hloubkou až 4 m, se skákacím molem a postupně se svažujícím přístupem do vody. Samozřejmostí jsou oddělené toalety a pitná voda. V areálu je kiosek, ohniště i dva sportovní kurty. Lze si zapůjčit sportovní vybavení.
Kaple sv. Antonína Paduánského na návsi v Hluboké je ve vlastnictví obce.
Jednoduchá drobná kaple P. Marie Bolestné vybudovaná na podélném půdorysu je ve vlastnictví obce.
Dům dějin Holýšovska se nachází v historickém statku čp. 18 na náměstí 5. května v Holýšově. Statek čp. 18 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou. Většina staveb v areálu statku pochází z 19. a první třetiny 20. století. Nejstarší dochovanou stavbou statku je sýpka, která byla postavena před rokem 1800. Historie statku je ovšem mnohem starší. V Domě dějin Holýšovska si můžete prohlédnou stálou expozici, která je věnována historii Holýšova a historii Holýšova za druhé světové války. Průvodcem po expozici je malý chlapec Johann, který zde na statku opravdu v minulosti žil a zažil zde překotnou historii 1. poloviny 20. století. V expozici si dále prohlédnete výrobky holýšovské sklárny na tabulové sklo firmy "Andreas Ziegler´s Sohn", která na konci 19. století a na počátku 20. století byla jedinou svého druhu co do velikosti v Rakousku – Uhersku. V Domě dějin Holýšovska naleznete zařízenou domácnost a školu z 30. a 40. let 20. století. V expozici jsou vystaveny i školní pomůcky, které používaly děti v první polovině 20. století. Z klidné ulice, kde jsou umístěny předměty každodenní potřeby, se přesunete do expozice, která je věnována dějinám II. světové války. Zde se seznámíte se s tím, jak se Československo připravovalo na válku a jak vypadala mapa regionu po konferenci v Mnichově 30. září 1938. U velkého stolu z továrny Metallwerke Holleischen G.m.b.H. uvidíte, co se ve zdejší muničce vyrábělo. Dále si můžete prohlédnout model koncentračního tábora, který se nacházel od dubna 1944 v Novém Dvoře v Holýšově. Koncentrační tábor v Holýšově byl pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg. Jistě vás v expozici zaujmou vězeňské šaty, které patřily bývalé vězeňkyni koncentračního tábora v Holýšově Simone Goupille. Paní Simone Goupille prošla koncentračními tábory Ravensbrück a Flossenbürg. A potom konečně přichází část expozice, která je věnována osvobození. Zde se seznámíte se spojeneckými vojáky, kteří prošli velkou částí Evropy a podíleli se na osvobození města. Můžete zde obdivovat standartu bratrstva 17. střeleckého praporu, kterou veteráni z Belgie věnovali městu. Tři členové tohoto belgického praporu Albert Gélis, Louis A. H. Gihoul a Arthur Otto byli v roce 2008 jmenováni čestnými občany města Holýšova. Celé putování historií II. světové války v Holýšově končí odsunem německého obyvatelstva. Otevírací doba: V sezoně: květen – září pondělí zavřeno úterý – pátek 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 sobota – neděle 13:00 – 17:00 Mimo sezonu: říjen – duben pondělí zavřeno úterý - pátek 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 sobota – neděle na objednávku po telefonické domluvě
Dříve hojně využívána studánka. Nachází se v poměrně nepřístupném terénu, nejblíže je rozcestí U Kaderovny. V okolí vede cyklotrasa a turistická trasa.
První holýšovský hřbitov existoval již při postavení kostela v roce 1352 a nacházel se vedle něj. Nařízením Josefa II. byly hřbitovy ze středu obcí přemístěny na jejich okraje. Proto byl i v Holýšově tento hřbitov u kostela v roce 1789 zrušen a nový založen v místech, kde je dnes památník umučených ve druhé světové válce. Zde se pochovávalo až do roku 1929.V roce 1927 byly shromážděny lidské kosti ze starého hřbitova u kostela a převezeny na nový hřbitov, kde je hřbitovní kaple s pietní deskou se jmény občanů padlých v I. světové válce. Rekruti odcházející na vojnu se v období 1. republiky chodili této památce poklonit.
Informační centrum se nachází v prvním podlaží nové části budovy Městského úřadu Holýšov. Můžete se zde obdržet informace o kulturním a turistickém dění v Holýšově i na Domažlicku, informace o ubytování a stravování. Z nabídky Informačního centra: propagační materiály Holýšova, brožury Holýšova, pohledy Holýšova, turistické známky, odznak Holýšova, pamětní mince Holýšova, turistické mapy a mnoho jiných
Objekt byl rekonstruován skupinou nadšenců z turistického oddílu TOM 1202 v roce 2002. Vnitřek byl opraven do podoby před 2. světovou válkou a vybaven původním zařízením. Je zde instalována expozice věnovaná jak výstavbě české opevněné linie na Holýšovsku, tak bohatá fotodokumentace z válečné historie města včetně trojrozměrných předmětů. Objekt je přístupný po tel. domluvě s panem Janem Valešem.
Významnou pobočkou KT Flossenbürg byl tábor v Holýšově. Nacházel se 1 km od severního okraje obce, ve statku patřícímu do roku 1939 sedlákovi české národnosti V. Pičmanovi, který byl ze svého majetku vyhnán. Tábor při místní muniční továrně pod správou KT Flossenbürg tu však existoval až od dubna 1944. Do září 1944 formálně spadal pod KT Ravensbrück. Celkově prošlo táborem 1091 žen, z toho 402 maďarských Židovek, 385 Francouzek, 173 Polek a 115 Rusek. Kromě toho bylo v táboře vězněno i 250 mužů. Tábor byl osvobozen 5. května 1945. V táboře zahynulo 11 vězňů, kteří měli být pohřbeni (spolu s mrtvými z dalších holýšovských táborů) na zdejším hřbitově.V současnosti stojí v přední části bývalého koncentračního tábora rodinné domky, v zadní části se nachází oplocený areál soukromé firmy. U příjezdové cesty k celému objektu je vybudována pamětní deska v osmi jazycích. Vedle tohoto památníku je umístěna i deska připomínající osvobození tábora, pamětní hliníková deska přivezená z Francie a od roku 2010 i žulový kámen z Flossenbürgu, připomínající těžkou práci vězňů.V Holýšově byl také zřízen pracovní tábor pro muže (od prosince 1939 do 26. dubna 1945) a ženy (od dubna 1941 do 26. dubna 1945), případně zajatecký tábor pro Francouze (od července 1940 do 28. dubna 1945).
Významnou pobočkou KT Flossenbürg byl tábor v Holýšově. Nacházel se 1 km od severního okraje obce, ve statku patřícímu do roku 1939 sedlákovi české národnosti V. Pičmanovi, který byl ze svého majetku vyhnán. Tábor při místní muniční továrně pod správou KT Flossenbürg tu však existoval až od dubna 1944. Do září 1944 formálně spadal pod KT Ravensbrück. Celkově prošlo táborem 1091 žen, z toho 402 maďarských Židovek, 385 Francouzek, 173 Polek a 115 Rusek. Kromě toho bylo v táboře vězněno i 250 mužů. Tábor byl osvobozen 5. května 1945. V táboře zahynulo 11 vězňů, kteří měli být pohřbeni (spolu s mrtvými z dalších holýšovských táborů) na zdejším hřbitově.Na dvoře muniční továrny, kde osazenci koncentračních táborů pracovali, se nachází pamětní deska věnovaná třem Italům (zřejmě vězňům z koncentračního tábora), zastřeleným 29. dubna 1945. Jmenovali se Parrazi Oeveri, Ember Luciono a Traveti.