Osada stávala asi 1 km sev. od Rybníka na levém břehu Radbuzy při silnici na Smolov. Název získala podle sklářské huti, která zde jako jedna z nejstarších v regionu existovala již koncem 16. století. K huti patřily chalupy, mlýn, potok, louky, rybníčky i les Železná hora. Nicméně na počátku 17. století sklárna končí a celá lokalita pustne. Podle záznamů zde až do konce 18. století funguje pouze mlýn a pila. K obnově osídlení na Staré Huti dochází od druhé poloviny 18. století. V roce 1789 zde stálo 11 usedlostí a do roku 1839 se jejich počet zvýšil na 34 usedlostí, obydlených 283 obyvateli. Od roku 1772 do roku 1820 zde byla stanice hraniční ostrahy. V roce 1930 měla Stará Huť 397 německých a 32 českých obyvatel, kteří žili v 58 domech. Sklářská huť nebyla samostatnou obcí, administrativně šlo o osadu obce Mostek, přestože byla větší než samotná obec.
Po válce byla osada částečně dosídlena, ale v 50. letech znovu vysídlena kvůli zřizování hraničního pásma. Poté byla zbořena. Místo osady je snadno rozpoznatelné podle osamocené mohutné lípy při silnici. Část od silnice vpravo směrem k Radbuze byla proměněna v dnes zarůstající louky. V 70. letech byly při levé straně silnice prostorem osady nataženy příhraniční zátarasy. Za průsekem po nich se v křoviskách ukrývá několik základových zdí z nejhořejší části.