Velký Horšín se nacházel mezi obcemi Ostrov a Rybníky. Obec je prvně zmíněna v roce 1579 při hraničních sporech mezi Chody a přimdskými Švamberky nebo mutěnínskými Vidršpergáry, jejichž panství zde hraničila. V roce 1644 jsou při dělení vidršpergárského panství poprvé zmiňovány vsi Velký a Malý Horšín. V roce 1654 žilo ve vsi šest poddanských rodin. V roce 1673 jsou ve Velkém Horšíně uváděny čtyři pustá stavení jako následek třicetileté války. V roce 1757 žilo v obci 55 poddaných, které živila pole a práce v lese. V roce 1789 měla obec 12 usedlostí. V roce 1839 je zde zmiňováno také 12 usedlostí, v nichž žilo 90 lidí. V roce 1921 tu ve 14 domech žilo 81 obyvatel německé národnosti. Po druhé světové válce a vyhnání německého obyvatelstva byla obec částečně doosídlena, začátkem padesátých let ale byla obec určena k demolici.

Ves tvořily usedlosti seskupené v mírném úvalu okolo dosud existujícího rybníka. Zřejmě zde nedošlo k násilným demolicím, a tak dnes zůstávají výrazné zříceniny zarostlé křovím a stromovím (např. statek na severním konci vsi je zčásti zachován až do výše patra).