Chodsko.net
Tato alej byla v den 120. narozenin JanaVrby (v roce 2009) nazvána "Alejí Jana Vrby". Vzrostlá stromořadí – němí svědci pohnutých dějin – propůjčují místu zvláštní atmosféru opuštěnosti, zmaru, ale také nadčasovosti. Dubová alej je přibližně 800 metrů dlouhá, je zde celkem 86 dubů o výšce od 24 – 26 metrů. Věk stromů se odhaduje na 150 let. Nejvyšší dub v této aleji má obvod kmenu 4 metry. Délka aleje byla vyčištěna od napadaných dřevin a koruny stromů byly prořezány. Je odtud krásný pohled na Čerchov. Bystřice, původním názvem Fichtenbach, je zaniklým sídlem v zalesněném údolí Chladné Bystřice. V dobách studené války se v objektu zámečku nacházela vojenská kasárna. Najdeme zde i poslední zbytky dřívějšího sklářského průmyslu.
Česká studánka je silný pramen vytékající na úbocí Myšího vrchu ve výšce 720 metru nad mořem. Okolí bylo upraveno Klubem českých turistů roku 1901. V létech 1939-1945 a 1950-1990 bylo místo nepřístupné. Obnoveno bylo roku 1968 (jen na chvíli) a naposledy v roce 1990 KČT Domažlice. Místo je přístupné z České Kubice po turistické značce. Každý rok v dubnu a pak v listopadu zde probíhá odemykání a zamykání studánky za účasti českých a německých turistů. Jde o pramen Vavřineckého potoka, který se vlévá do Teplé Bystřice.
Manželé Wurscherovi ho založili r. 1896. Pro Českou Kubici to znamenalo ohromný kulturní přínos. Citace z kroniky Jana Hlaváčka:"Otevřením penzionátu Krásnohorská nastal na naší tiché vsi hned rušný život. Penzionát byl navštěvován inteligencí z Prahy a z Plzně, jezdily sem zábavné vlaky o nedělích a svátcích a přivážely 300 - 600 výletníků."Vrcholná éra penzionátu Krásnohorská byla v letech 1911 až 1913, kdy tu zpívalo tehdy proslulé Pěvecké sdružení moravských učitelů a hrálo Ševčíkovo kvarteto.Nedlouho poté manželé Wurscherovi uzavřeli činnost v penzionu, aby svou činnost obnovili po válce.Za 2. sv. války sloužil penzion jako polní nemocnice. Po válce byl zrekonstruován a do r. 1989 sloužil jako zotavovny ministerstva vnitra. Po r. 1989 přešel do správy obce a v současné době je majetkem Casina, které ho využívá pro ubytování svých zaměstnanců. Penzion Krásnohorská je třípatrová bílá budova se žlutým zdobením kolem oken. Na střeše je malá prosklená věžička.
Neregistrovaná plocha pro sportovní létající zařízení. Znak: -Frekvence: -Dráha: 08/26 (550m)Povrch: tráva / grass
Pomník v obci Dehetná s nápisem „Památník osídlení obce Dehetná 1945“.
Na místě vyhořelého hospodářského dvora při bavorské hranici poblíž nynější obce Rybník byl roku 1819 vystavěn lovecký zámeček Dianahof doplněný r. 1825 o kapli sv. Kryštofa. V okolí byla roku 1870 zřízena velká jelení a daňčí obora. Nyní je na místě jen zarostlá zřícenina.
V první polovině 17. století je rodem Widerspergerů založen poplužní dvůr, nejdříve pojmenován po obci Švarcava. Součástí dvora byl ovčín a 65 strychů polí. Po požáru v roce 1812 byl na stejném místě vybudován lovecký zámeček, již pojmenovaný Dianin. Stála zde škola pro děti z Horní a Dolní Huti, Švarcavy a Františkovy studánky. Další majitelé vybudovali koncem 19. století oboru pro daňky a jeleny.Po druhé svět. válce sloužil zámeček jako rota pohraniční stráže a v současnosti zbývají ze zámečku pouze výrazné zříceniny až do výše prvního patra. Ostatní budovy je možné rozpoznat dle základových zdí a terénních nerovností.Rok zániku: 1960 - 1970Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Dvůr ležel mezi obcemi Lísková a Grafenried.Rok zániku: po roce 1945Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Nedaleko Dílů v kopcovitém masivu Českého lesa se 1. května 1945 odehrálo drama, které předznamenalo úspěšné osvobození obce. Na cestě z Valtířova jel malý jeep s řidičem a pěti dalšími vojáky a najel na minu. Protitankové miny tam nastražila skupinka německých vojáků. Osádku jeepu tvořili:Walter M. ´Buddy´ BasingerWilliam Q. HowellAlfred ´Red´ SimonsJames W. GreenRichard W. PeggMarion K. Mc Ilwain Vojáci byli příslušníky II. čety 358. pěšího pluku, který byl součástí 1. praporu 90. pěší divize americké armády.
Pamětní deska na památníku obětí první světové války v obci Díly čestným občanům: Jakub a Karel Kreuzovi - přímí účastníci bojů proti fašistickému Německu v řadách zahraničního odboje. Josef Královec popravený nacisty v roce 1940 byl první obětí nacistů na Chodsku.
Na pomníku padlých z první světové války z obce Díly je pamětní deska s textem: „Rumburskému rebelu Jakubu Bernardovi věnuje osada Nový Postřekov“. Rumburská vzpoura bylo protiválečné vystoupení českých vojáků náhradního praporu 7. střeleckého pluku rakousko-uherské armády, která vypukla 21. května 1918 v severočeském městě Rumburk. Tito vojáci se vzbouřili, protože byli nedostatečně a špatně zásobováni, nedostávali nevyplacené žoldy a byli šikanování německými důstojníky. Tato vzpoura začala 21. května 1918 po 6 hodině ranní a jejími organizátory bylo 65 mužů v čele s Františkem Nohou, kteří odepřeli poslušnost svým velitelům - nastoupili oproti rozkazu na ranní nástup s puškami. Postupně se přidávali další vojáci, celkový počet byl asi 700. Přestože vzpoura vypukla spontánně, její vůdcové navázali rychle kontakt s českými vojáky z královéhradeckého 18. pěšího pluku, kteří byli umístěni v České Lípě. Jedině toto by mohlo přenést vzpouru do dalších oblastí, což mohlo přerůst v revoluci, která byla v českých zemích na spadnutí. Vzbouřenci nejprve obsadili město Rumburk a poté se vydali na pochod k Novému Boru, kde byli obklíčeni vojsky rakousko-uherské armády, složené převážně z česky mluvících vojáků královéhradeckého 18. pěšího pluku, a rozprášeni. Tři vůdcové povstání Stanko Vodička, František Noha a Vojtěch Kovář byli 29. května 1918 v časných ranních hodinách zastřeleni. Stanným soudem v Rumburku a Novém Boru byli odsouzeni k trestu smrti také Jakub Bernard, Jiří Kovářík, Jakub Nejdl, František Pour, Jan Pelnář, Antonín Šťastný a Jindřich Švehla - ti byli 29. května večer popraveni zastřelením v lese za Lesním hřbitovem v Novém Boru. U dalších čtrnácti odsouzených k smrti byl nakonec rozsudek zmírněn na mnohaleté vězení. Z více jak 580 obviněných vzbouřenců jich bylo 116 za trest posláno na frontu a zbytek byl uvězněn v terezínské pevnosti.
Pamětní deska na kapli sv. Cyrila a Metoděje v obci Díly připomíná dílské občany umučené za okupace a je na ní text: „Na věčnou památku obětem okupace - Josef Kralovec, Josef Reininger, Josef Beroušek, Josef Řezníček. 1938 – 1945“
Pamětní deska s nápisem: "Na věčnou památku americké armádě, které vděčíme za své osvobození 1. května 1945. In memory of the members of armed forces of the united states of america to whom we owe deep gratitude for our liberation May 1. 1945“ je umístěna na kapli sv. Cyrila a Metoděje v obci Díly. Deska byla za normalizace počátkem 70. let odstraněna a slavnostní znovuodhalení proběhlo 1. května 1990.
