Chodsko.net
Pamětní deska Josefu Pavlištovi s nápisem "Padli, abychom žili...Na tomto místě padl v hrdinné obraně státu dne 25.9.1938 příslušník SOS. Josef Pavlišta resp. fin. stráže, nar. 29.9.1904 v Merklovicích."
Pamětní deska Karlu Dvořákovi s nápisem "Nešťastným pádem ve službě zemřelému c. k. četn. závodčímu Karlu Dvořákovi věnují důstojníci a mužstvo c. k. zemsk. velitelství četn. č. 2".
Pamětní deska Václava Rybaříka a Josefa Kohouta.
Pamětní deska s nápisem "Památce svého vynikajícího člena prof. Dra Viléma Kurze, říšského poslance, * 1847 - + 1902 Klub českých turistů".
Čerchov je nejvyšším bodem Haltravské hornatiny, Českého lesa a domažlicka. Leží necelé 2 km od německých hranic. Průměrná roční teplota vzduchu na Čerchově činí 4,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1168 mm. Historie rozhledny na Čerchově je úzce spjata s Klubem českých turistů, kdy na holé čerchovské skále vystavěli už v roce 1894 dřevěnou rozhlednu. Byla to dřevěná trámová konstrukce a turisty přitahovala 10 let. Blízkost českými vlastenci hojně navštěvované České Kubice a přírodní krásy místa samotného byly v roce 1897 důvodem výstavby "útulny" Klubu českých turistů pod rozhlednou. Po projektantovi a mecenáši stavby byla nazvána chýší Pasovského. Historie druhé rozhledny se začala psát 23. května 1904, kdy byl položen základní kámen stavby. Slavnostní otevření se potom uskutečnilo 16. července 1905. Vyrostla tedy na místě staré rozhledny nová kamenná, tzv. Kurzova věž, vysoká 25 m. Rozšířena a pro celoroční pobyt správce a hostů upravena byla také chata pod rozhlednou. Za 2. světové války Čerchov obsadila německá armáda a ani konec války nepřinesl žádné zlepšení, neboť díky své poloze se Čerchov ocitl v tzv. hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán. Usadila se zde československá armáda a v sedmdesátých letech tu vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží, která převyšovala Kurzovu rozhlednu. Bylo zde pozemní průzkumné stanoviště rádiového a radiotechnického průzkumu. Ani rok 1989 nepřinesl žádné výrazné změny. Teprve v roce 1999 byla rozhledna konečně navrácena domažlickému odboru KČT. Po nezbytné rekonstrukci byla věž předána veřejnosti 16. července 2000. Věž nese jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze. Na vrchol Čerchova vedla od České studánky tzv. Hanova stezka. Kamenné schody a upravený terén této stezky vinoucí se mezi skalkami je dosud patrný. Severovýchodně od vrcholu pramení v minulosti upravený pramen Emerichovy studny. Kamera na Čerchově: https://www.ceskehory.cz/web-kamera/cerchov.html
Národní přírodní rezervace Čerchovské hvozdy je nejrozsáhlejším chráněným územím v oblasti Českého lesa. Její rozloha je 327 ha. Nalézá se na svazích vrcholů Čerchov (1042 m n.m), Malý Čerchov (988 m n.m) a Sedlová jedlina (927 m n.m). Hlavním předmětem ochrany jsou bukové a smíšené lesní porosty s charakteristickými rostlinami i živočichy.
Kaple apoštolů sv. Jana a Pavla se zvoničkou z roku 1897 se nachází na návsi. K původní kapli, dnes presbytáři, byla v r. 1909 přistavěna širší loď pro věřící. Oltářní obraz byl namalován Filipem z Kamenice a později pak neznámým knězem z Deštné.
Z konce 18. století pochází areál venkovské zemědělské usedlosti s budovami čp. 10 a 73. Jedná se o zděný statek s obytnými domy se štítem, ohradní zeď s branou, chalupu, srub, roubenou stodolu a chlévy.
Nemovitou památkou je areál venkovské usedlosti čp. 34, představující lidovou architekturu z přelomu 18. a 19. století, roubený obytný domek v kožichu (lomenice ze svisle kladených prken je nověji upravena) a malý zděný patrový špýchar.
Tzv. Koňský kámen se nalézá v hloubi lesa na bývalé zemské stezce mezi Caparticemi a Černou Řekou. Jde o velký plochý kámen, který je zapadlý hluboko v zemi na levém okraji úvozové cesty. Ke kameni se váží dvě pověsti. Jindřich Šimon Baar uvádí pověst o kurýrovi, který za dob císaře Rudolfa II. projížděl touto cestou do Řezna. Na tomto místě po plochém kameni uklouzl jeho kůň, kurýr z koně spadl a srazil si vaz. Podle druhé pověsti se na tomto místě zabil posel knížete Thurn-Taxise. Na kameni je dle některých zdrojů vytesán křížek, letopočet 1824, písmena B.Z. a koňská podkova, nad kterou je vyryto oko. Možná se ale jedná o hlavu koně.
Lidové označení místa znělo německy "Schwarzbach" – Černá řeka a odvozovalo se od jména potoka, na němž osada ležela. Osada byla založena roku 1790 deseti německými osídlenci. V osadě stál mlýn a hostinec (původně se jednalo o myslivnu). V 19. století zde fungovala brusírna skla, která přinesla rozvoj osady až na 27 usedlostí s 278 německy mluvícími obyvateli. Od konce 19. století se Černá řeka proměnila z průmyslové osady na selskou ves a obyvatelstvo se živilo prací v lesích při těžbě a zpracování dřeva a rozvíjela se řemesla.V současnosti tvoří Černou řeku 23 domů a žije zde 53 obyvatel. Rok zániku: částečný zánikDůvod zániku: blízkost hraničního pásmaZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Studna před hájovnou na rozcestí Stará Ves, kde se kříží červená a žlutá turistická značky. Proud vody z pumpy osvěží v parném létě. Voda je silně železitá, což je poznat ve výtokovém korytu i dle chuti.
Na návsi na místě kaple připomínané v roce 1716, byl postaven v roce 1827 jednolodní, obdélníkový kostel s věží v průčelí, zasvěcený sv. Josefu.
Huť byla založena v roce 1837 a měla v celém širším domažlickém regionu zvláštní význam, poněvadž vyvinula tzv. "Kanzelglas" - bílé, drsné zrcadlové sklo. Provoz hutě zajišťovalo více majitelů až do roku 1884, kdy musel být pro nedostatek dřeva její další provoz zastaven a tím význam osady mizí.Rok zániku: 19. stoletíDůvod zániku: ukončení provozu hutěZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
V Černovicích se nachází pozdně barokní kaple Panny Marie z první poloviny 19. století.
Červený vrch je přírodní památka u Otova. Důvodem ochrany je opuštěný lom se zachovanými žilami pegmatitu.
