FAQ Chyba, návrh nebo dotaz?

Chodsko.net

Chodsko.net

portál o současném i minulém dění v okolí Domažlic

km
Zrušit
1532 záznamů

Domažlice - Narození P. Marie

Dominantou náměstí Domažlic je městská nebo též kostelní věž. Těsně v jejím sousedství je i děkanský kostel Narození Panny Marie. Vztah mezi kostelem a městskou hláskou není dodnes dořešen. Podle většiny historiků nejspíše původně mohly stát válcová hláska i kostelní gotické trojlodí vedle sebe zcela samostatně. Tento názor podporuje u nález základů původní čtyřboké věže kostela, která stávala na konci jeho severní boční lodi. První zmínky o kostele pocházejí z roku 1385, ale pozdější zprávy udávají rok založení 1111, což je vepsáno na klenebním oblouku nad kruchtou. Z původní gotické stavby zůstaly zachovány křížové klenby boční lodi a profilované portály. Dnes je kostel jednolodní, se vchodem do věže z náměstí a vchodem do kostela z postranní Kostelní ulice. Do náměstí vystupující předsíň s trojicí vchodů, zdobená sochami archan. Michaela, sv. Petra a sv. Pavla od F. Ringelhahna z roku 1746, je uzavřená. V západní části lodi je kruchta s freskou sv. Cecilie na klenbě od F.J. Luxe. Zařízení kostela je převážně z 18. stol. Největším skvostem je oltář Narození Panny Marie. Jde o oltář původně stojící v kapli sv. Barbory od pražského stříbrníka (kovotepce) Antonína Karera pořízený roku 1744, který od roku 1756 tvoří hlavní podstatu dnešního oltářem. Ve věži je kromě zvonů Zikmund, Poledník, Hodinka umístěn na ochozu zvonek "Advent" u 15. století, na který se zvoní v předvánočním období.

Domažlice - nemocnice

Místní nemocnice.

Domažlice - OSSZ

Správa sociálního zabezpečení.

Domažlice - památník Antonína Příhody

V letech 1879-80 byl vytvořen a roku 1881 slavnostně odhalen v Domažlicích Příhodův pomník, který se nachází v nynějším Příhodově parku, založeném na někdejších hradbách. Nejstarší domažlická moderní socha, jedno z prvních děl národního sochaře Josefa Václava Myslbeka, zaujímá střed tohoto parku. Antonín Příhoda (1668 - 1749) byl domažlický děkan a vikář, podporovatel chudých - zejména studentů, ale také přírodovědec a pěstitel ovocných stromů.

Domažlice - památník Antonína Steidla

Pomník rodáka z Domažlic - slavného lékaře, mecenáše a politika, zemského poslance MUDr. Antonína Steidla (1832 - 1913) od sochaře Čeňka Vosmíka (1921) zdobí první domažlický park, nynější parčík Steidlův s částečně zachovanými městskými zdmi i valem.

Domažlice - památník Jakuba Royta

V parčíku proti "Husovo domu" v Domažlicích byl roku 1935 odhalen pomník mladého předčasně na tuberkulózu zemřelého sochaře Jakuba Royta (1860 - 1890), domažlického rodáka. Jeho autorem je nadaný domažlický sochař - malíř Václav Amort (1891 - 1967), rodák z jižní Moravy, který pevně přilnul k západočeskému rodišti své matky. Na památníku je text: "Zdejší rodák, žák národních škol, Jakub Royt, akad. sochař, který byl v jeho umělecké dráze nad jiné nadaný. 1860-1890".

Domažlice - památník obětem komunismu

Pomník v parku u Chodského hradu s textem: „1848 – 1898. Na památku občanům domažlicka, kteří vinou komunistického režimu zahynuli, byli vězněni nebo pronásledováni, věnuje město Domažlice. Konfederace politických vězňů a svaz PTP České republiky“.

Domažlice - památník umlčovaným

Jedná se o objekt sochaře Michala Šarše - ABNUENTIBUS TACERE – UMLČOVANÝM jako poctu všem statečným a je u něj připsáno: „Toto místo je připsáno všem, kdo nevyměnili vlastní svědomí za okamžitou výhodu či lhostejnost“.

Domažlice - pamětní deska Aloise Jiráska

Pamětní deska s plastikou na domě č. p. 66 domažlického náměstí Míru s textem: "Alois Jirásek zde bydlel v letech 1876, 1882, 1891, 1895".

Domažlice - pamětní deska Boženy Němcové

Pamětní deska s plastikou na domě č. p. 121 domažlického náměstí Míru s textem: "Zde působila Božena Němcová, první spisovatelka česká, o Domažlicko nad jiné zasloužilá. Sestry sestře 1895".

Domažlice - pamětní deska bratrům Dohalským

Pamětní deska bratrům Dohalským s nápisem "Rodině hrabat Bořků Dohalských, která nezradila ideály lidství v době nacistické okupace, věnuje při příležitosti 50. výročí osvobození - Město Domažlice." Věnováno těmto bratrům: František Antonín Bořek DohalskýMaria Antonín ThDr. Bořek DohalskýZdeněk Maria Bořek Dohalský

Domažlice - pamětní deska domažlického gymnasia

Pamětní deska na budově bývalého domažlického gymnázia s textem: "S touto budovou domažlického gymnasia založeného r. 1871 jsou spjata jména významných profesorů a žáků: J.Š.Baar - J.F.Hruška - K.M.Čapek-Chod - J.Vrba - O.Zich - F.Šamberger - J.Císler - J.Pelnář - J.Hoetzel 1971".

Domažlice - pamětní deska J.K. Tyla

Pamětní deska s plastikou na domě č. p. 61 domažlického náměstí Míru s textem: "Zde bydlel roku 1853 J.K. Tyl".

Domažlice - pamětní deska Jana Vrby

Pamětní deska spisovatele Jana Vrby je umístěna na vile, kde žil a pracoval.

Domažlice - pamětní deska Jaroslava Vrchlického

Pamětní deska s plastikou na domě č. p. 125 domažlického náměstí Míru s textem: "Jaroslav Vrchlický zemřel zde 9.IX.1912".

Domažlice - pamětní deska Josefa Pelnáře

Pamětní deska akademika Josefa Pelnáře.

Domažlice - pamětní deska k tisíciletému výročí založení Domažlic

Pamětní deska umístěná u vchodu do Muzea Chodska nese nápis "Tisíc let založení Domažlic, 700 let hrazeného města".

Domažlice - pamětní deska K. J. Erbena

Pamětní deska s bustou na domě domažlického náměstí Míru s textem: "Karel Jaromír Erben na Chodsku v letech 1842, 1844, 1866, 1868".

Domažlice - pamětní deska Karla Procházky

Pamětní deska Karla Procházky s nápisem "Zde se narodil a zemřel Karel Procházka, člen Ševčíkova-Lhotského kvarteta a profesor konservatoře hudby v Praze."

Domažlice - pamětní deska kázání Msgre. Bohumila Staška

Nad městem Domažlice se vypíná Veselá hora a na ní stojí kaple sv. Vavřince a na něm pamětní deska s textem: „Na paměť slavného kázání Msgre. Bohumila Staška 13. 8. 1939 a manifestace našeho lidu proti nacismu za lepší budoucnost našeho národa. Věnuje OV ČSL Domažlice.“ Stavba kaple začala roku 1685 a roku 1775 a v roce 1775 došlo ke stavbě nového kostelíka. Důkladná oprava proběhla v roce 1851. Od roku 1851 se tu konala četná procesí a to nejen ve dnech Vavřinecké pouti. Nejznámější procesí se zde konalo 13. 8. 1939, na důrazný protest národa proti hitlerovské okupaci a proti odtržení Chodska. V dobách druhé světové války byly poutě nacisty zakázány. Msgre. ThDr. h. c. Bohumil Stašek (17. února 1886, Klabava – 8. srpna 1948, Praha) byl český římskokatolický kněz, politik a čelný představitel Československé strany lidové, redaktor, spisovatel, vlastenec, vězeň. Kázal na památné Vavřinecké pouti 13. srpna 1939. Protest proti německé okupaci byl v hlavním projevu Bohumila Staška vysloven zcela jasně. Ve svém kázání se mimo jiné opřel i o Dykovo „Opustíš-li mne, nezahynu, opustím-li tě, zahyneš“ a rozvinul jej v plamenné: “Zahyneš, opustíš-li svou matku vlast, opustíš-li její mrav, její víru, její obyčeje, její píseň, její řeč, její domov“. Emotivní vlastenecké kázání pak vyvrcholilo přísahou 120 tisíc shromážděných účastníků pouti: „Ať se děje cokoli, český národ svou matku Vlast nikdy neopustí“. Nacistická odveta byla rychlá. Během akce Albrecht byl Bohumil Stašek 1. září 1939 v budově Československé akciové tiskárny gestapem zatčen. Válečná léta pak prožil nejprve krátce v koncentračním táboře Oranienburg, poté byl přeložen do Dachau, kde se dočkal konce války. V Dachau přišel o pravé oko. Po válce se téměř okamžitě rozjel po republice a v řadě míst přednášel svá kázání věnovaná nabyté svobodě a obnově národního života. Taková byla kázání v Mýtě, v jihočeském Lomečku, Luženičkách, Pocínovicích i v Klenčí. 12. srpna 1945 se zúčastnil děkovné národní pouti na Vavřinečku, kde pronesl další ze svých kázání. Tři dni před tím – 9. srpna 1945 byl jmenován čestným občanem Domažlic a 15. března 1947 obce Postřekova. Tři roky poté – 8. srpna 1948 ve věku 62 let zemřel.