Česká studánka je silný pramen vytékající na úbocí Myšího vrchu ve výšce 720 metru nad mořem. Okolí bylo upraveno Klubem českých turistů roku 1901. V létech 1939-1945 a 1950-1990 bylo místo nepřístupné. Obnoveno bylo roku 1968 (jen na chvíli) a naposledy v roce 1990 KČT Domažlice. Místo je přístupné z České Kubice po turistické značce. Každý rok v dubnu a pak v listopadu zde probíhá odemykání a zamykání studánky za účasti českých a německých turistů. Jde o pramen Vavřineckého potoka, který se vlévá do Teplé Bystřice.
Bezejmenná lesní studánka na úpatí vrchu Valba ve Švihovské vrchovině, nedaleko obce Dolany. Studánka je upravena a zastřešena, nedaleko studánky se nachází upravené lesní jezírko s můstkem, ostrovem a turistickým posezením. Studánka je přístupná po širokých lesních cestách.
Dříve hojně využívána studánka. Nachází se v poměrně nepřístupném terénu, nejblíže je rozcestí U Kaderovny. V okolí vede cyklotrasa a turistická trasa.
Studánka se nachází kousek pod křižovatkou lesních cest U Kaderovny, křižovatkou prochází cyklostezka a žlutá turistická značka, o kousek dál pak červená z Holýšova od vlakového nádraží. Půjdeme-li poněkud neprostupným terénem po směru koryta cca 15min, dorazíme ještě k druhé, využívanější "Floriánské studánce".
Ke studánce lze sejít z modré značky přes vykácený pruh lesa. Nachází se 50-100 m od cesty se značením. Studánka se však nachází v zarostlém pruhu mezi pruhem vykáceným a pruhem jehličnatého lesa. Je slyšet zvuk tekoucí vody, ale v křoví není nic vidět. Ke studánce vede trochu vyšlapaná cesta z nevykácené strany lesa. Je však problém se ke studánce vůbec dostat - není pořádně vidět ani potok, přitom pramen je poměrně vydatný.
Studánka, v některém období s velmi slabým přítokem, se nachází na katastrálním území obce Chrastavice nedaleko milavečských mohyl.
Studánka nedaleko samoty Hamličky je vcelku precizně zahloubena v terénu svahu kopce Ráj. Stěny studánky jsou tvořeny do kruhu uspořádanými kameny. Pár metrů nad studánkou stojí velký dřevěný kříž. Betonová skruž v kapradí pod studánkou naznačuje i využití pramenu.
Tato malá studánka se nachází 30 metrů od turistické modré značky vedoucí pod Kněžskou horou. Upozorňuje na ni přímo i značená odbočka zmíněné turistické trasy.
Na návsi u rybníka stojí nevelká polygonální kaple, k níž se váže stará vojtěšská legenda. V kapli je umístěn nástěnný obraz představující odpočívajícího sv. Vojtěcha s pasákem, který mu troubí do ucha. Stejným způsobem je tak zpracován obdobný námět v místním kostele. Podle místní tradice stála nad pramenem zchátralá stavba, která byla v r. 1653 nahrazena dřevěnou kaplí, udržovanou ze zádušního fondu města Domažlic. Stavba dnešní kaple pochází údajně z r. 1677. Podle údajů J. Smolíka stála však nad pramenem v r. 1882 pouze stříška nesená sloupy. V r. 1739 byla kaple opět v zoufalém stavu a věřící vybírali prostředky k její obnově. V časech velkého sucha putovala ke kapli procesí, směřující sem i ze vzdálenějších míst. Popularita poutního místa rostla. Proto se domažličtí odhodlali vystavět v blízkosti pramenu lázeňský dům, ve kterém měli být ubytováni lidé, kteří chtěli vodu zázračnéhoho pramene využívat. Prvním správcem lázní byl J. Ničovský. Po 10 letech byl prodělečný chod lázní zastaven. od r. 1787 byl objekt upraven na školu s bytem učitele a místního lokalisty, který se v r. 1866 odstěhoval na nově postavenou faru. Dnes je zde umístěn obecní úřad a škola.
Studánka se nachází na odbočce z červené turistické značky při cestě mezi zříceninami hradů Rýzmberk a Nový Herštejn.
Poutní místo Dobrá voda se rozkládá severovýchodně od Pocinovic. Nachází se na táhlém návrší. Vévodí mu kaple a v blízkosti stojí menší kaplička se stálým pramínkem vody. Z Pocinovic k Dobré Vodě vede zelená turistická značka. Podle pověsti se kdysi na blízké pastvině popásali koně. Stará a slepá kobyla zabloudila ze stáda do lesa. Přední nohou šlápla do prýštícího pramene právě v okamžiku, když ji hospodář našel. voda jí vstříkla do očí a kobyla začala vidět. Od té doby lidé do tohoto místa chodili k panně Marii, aby si vyprosili uzdravení. Pověst se roznesla a přicházeli lidé postiženi slepotou, chromí i jinak nemocní. Vypravuje se, že ve většině případů byli vyléčeni. Na památku svého uzdravení věnovali poutníci do kapličky vždy obrázek malované na dveře, který znázorňoval milost, kterou si vyprosili. Roku 1908 dřevěná kaplička i s obrázky vyhořela. Na jejím místě byla vystavěna nová, zděná kaplička, která zde stojí dosud. Pouť k Dobré Vodě se stala vyhlášenou a hojně navštěvovanou církevní akcí, hlavní pouť se světí po svátku Sedmibolestné Panny Marie.
Studánka stojí pod cestou z Liščí Hory do Mostku pod většími ruinami základů. Je dodnes zachovaná a využívaná. Souřadnice GPS jsou pouze přibližné a budeme rádi za upřesnění.
Pramen vytéká z vodovodního sběrníku, asi teče, jen když je dost vody. Studánka je patrná již z cesty po zelené značce z Darmyšle, voda totiž teče přímo cestě. Pokud nemáte GPS, stačí jít po cestě proti proudu a za zvukem tekoucí vody.
Unaveného poutníka potěší pítko umístěné na červené turistické značce vedoucí z České Kubice na vrchol Čerchov.
Vydatný pramen v obci, hned u silnice. Dle místní obyvatelky je voda výborná a "jezdí si pro ni z celého okolí ...".
Dříve využívaný zdroj vody, dnes zanedbaný. Voda volně odtéká podél polní cesty do nedaleké říčky Merklínka. Tu překonává cesta mělkým brodem.