Chodsko.net
Osada leží asi 4,5 km od Vidic a její vznik sahá až do 14. století, kdy se nazývala Chrabrzani. Ve středověku náležela k blízkému Mířkovu, s nímž byla r. 1603 prodána horšovskotýnskému panství. V roce 1654 zde stálo 11 hospodářských usedlostí, r. 1757 se ves skládala ze 13 hospodářství. V letech 1884 - 1886 byla postavena škola. Elektrifikace v osadě proběhla během druhé světové války, stejně jako založení sboru dobrovolných hasišů.V roce 1913 je tu uváděno již 32 domů se 168 obyvateli, před druhou světovou válkou se počet obyvatel snížil na 145. Počet domů se po roce 1945 postupně zmenšil na dnešních 12 s osmi obyvateli. Rok zániku: postupně vysídlena po 1945Důvod zániku: částečně zachovánaZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Arboretum Americká zahrada bylo založeno roku 1828 hrabětem Eugenem Černínem, původně jako školka okrasných dřevin, která měla zásobovat postupně vznikající park u nedalekého zámečku Lázeň u Chudenic. Později změnil hrabě Černín svůj původní úmysl a rozhodl se přeměnit školku v arboretum - trvalou sbírku živých dřevin, které bylo budováno v letech 1841 - 1848. Název Americká zahrada je používán již od r. 1844, vznikl na základě toho, že v lesní školce měly v prvních letech po založení převahu dřeviny ze Severní Ameriky. Dnes se zde na ploše 1,98 ha nachází přes 200 druhů dřevin, převážně severoamerického, evropského a asijského původu. Jedním z nejzajímavějších exemplářů je douglaska tisolistá, nazývaná Černínova douglaska, vysazená r. 1842. Je jednou ze tří nejstarších douglasek v Evropě. K unikátům patří stromový exemplář dřínu květnatého. Nachází se zde také jediný exemplář svého druhu ve střední Evropě, liliovník tulipánokvětý celolistý. Další atrakcí arboreta je Kvapilovo nebo také Rusalčino jezírko, které inspirovalo Jaroslava Kvapila při psaní libreta k opeře A. Dvořáka Rusalka. Od roku 1969 je arboretum národní přírodní památkou. Otevírací doba: 24 hodin denně
Nejstarší a nejmohutnější česká douglaska o obvodu 554 cm, výšce 35 m je jednou z nejstarších v Evropě. Byla vysazena v roce 1842. Není vyhlášena památným stromem, ale je chráněná jako součást arboreta Americká zahrada Chudenice.
Empírový zámek Lázeň vznikl přestavbou lázeňské budovy v polovině 19. stol. jihozápadně od Chudenic a vede k němu modře značená turistická cesta. Původně pod dnešní rozhlednou zvanou Bolfánek bývala studánka s léčivým železitosirným pramenem. Nejprve u místa byly pořádány poutě a později zde vznikly lázně. Pramen bohužel zanikl a dnes již nelze ani jednoznačně určit jeho místo. Vlastní zámek tvoří podlouhlá obdélníková jednopatrová budova, ozdobená rizality a sloupovým portrikem. V současné době slouží zámek jako hotel. Na zámek přijíždělo množství lázeňských hostů i známých osobností z řad zejména národně uvědomělé aristokracie a inteligence – František Palacký, Josef Dobrovský, který má nedaleko zámku pomník a zejména Jan Kvapil, po němž je nazváno jedno jezírko a je pohřben na místním hřbitově. Zámek patřil až do roku 1945 Černínům. Na základě vykonstruovaných údajů byl zabaven státem a celý areál postupně spěl ke zkáze. Park zarostl a budovy se počaly rozpadat.V prosinci 2009 byl zámecký areál vrácen zpět rodině Czerninů a postupně probíhají práce na zajištění budov i obnově parku.
První pivovar v Chudenicích byl postaven ale už v roce 1564, a to pod záštitou rodu Černínů z Chudenic. Současný minipivovar byl vystavěn v prostorách restaurace Stará škola v Chudenicích. V roce 2012 zde narazili první sud chudenického piva a od tohoto dne je standardně na čepu minimálně ve dvou druzích. Podnik se pyšní mottem Pivo s duchem, tak trochu i proto, že v bývalé škole straší. Mezi tradiční piva patří například světlá 12° Houwárek a Poustevník, což je pivo vařené speciálně pro restauraci Poustevna na nedalekém Bolfánku.
Současný kostel sv. Jan Křtitele je gotický z 2. poloviny 14. století (jedná se o kulturní památku). Z této doby se dochovaly obvodové zdi s portálem, triumfálním obloukem se zbytky vzácných nástěnných maleb, kružbová okna, presbytář s žebrovou klenbou. V 1. polovině 16. století byla ke kostelu přistavěna sakristie, oratoř a nejmladší přístavbou je pozdně renesanční věž z roku 1660. Barokní úpravy proběhly v 18. století. Stropní malby s výjevy ze života sv. Jana Křtitele vytvořil v roce 1759 malíř Kaplánek. Hřbitov kolem kostela byl zrušen v roce 1786. Další stavební úpravy proběhly v 19. století. Novogotický hlavní oltář z 19. století má původní renesanční archu z roku 1505 od neznámého malíře zvaného Mistr Chudenického oltáře.
Zámek vznikl přestavbou rodového sídla Czerninů, renesanční tvrze, na konci 16. století. Tehdy jej vlastnil Humprecht Czernin. Dnešní vzhled zámek získal barokní úpravou podle návrhu architekta Carla Ballinga r. 1776 a nachází se v něm expozice věnované několika významným lidem, kteří jsou spjati s Chudenicemi - Josefu Dobrovskému, Jaroslavu Kvapilovi, K. S. Amerlingovi a rodu Czernínů. Ti byli historicky jedinými vlastníky zámku. K vidění jsou i dobové zámecké interiéry. Základy gotické tvrze připomíná opevnění s baštami.
Od roku 2001 vzniká v lokalitě Liščí louky přírodní hřiště. K dispozici je kromě driving range také šestijamkové tréninkové hřiště, které je ze všech stran obklopeno lesy. Klubovna je umístěna ve stylovém dřevěném srubu. Výstavba dalších jamek je v plánu.
Zaniklá osada, která stávala sev. od Rybníka ve svahu nad údolím Radbuzy při silničce stoupající na plešskou planinu. Byla založena při sklářské huti r. 1776. Ta přestala pracovat koncem 19. století, poté zde přetrvávalo 8 usedlostí obydlených až do roku 1945. Po válce byla osada vysídlena a v 50. letech při zřizování hraničního pásma zbořena. V 70. letech při rozšiřování hraničního pásma tudy byly nově nataženy příhraniční zátarasy, takže dnes osadu připomíná pouze skupina lip a sokl křížku pod nimi (stranou silničky u průseku po zátarasech).Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Jezvinec je přírodní rezervace poblíž obce Pocinovice. Důvodem ochrany je ochrana starého smíšeného suťového porostu s bohatým výskytem měsíčnice vytrvalé a dalších význačných hajních druhů rostlin v podrostu. Přírodní rezervace zahrnuje vrcholovou část a část svahů stejnojmenného vrchu o nadmořské výšce 739 metrů geomorfologicky spadajícího do celku Všerubská vrchovina, podcelku Jezvinecká vrchovina, okrsku Havranická vrchovina a podokrsku Orlovická vrchovina.
