Chodsko.net
Koupaliště nabízí nejen čistou vodu, ale také skluzavku a skákadlo. Neplatí se zde vstupné. Návštěvníci se mohou občerstvit v sousedící hospůdce, která je otevřena denně od 17 hodin.
Kaple za vesnicí u lesa je z konce 19. století. K její opravě došlo v letech 1994–1995. Můžete nad ní vyjít po louce a rozprostře se Vám krásný pohled do krajiny kolem sebe. Nádherné, klidné místo. "Kaple sv. Petra byla postavena na místě vedle kamene, na kterém si měl podle pověsti odpočinout sv. Petr a kam již dříve přicházeli poutníci z okolí na svátek sv. Petra. Obec Hradišťská se starala o postavení kaple na tomto místě, a proto pronajala svoji honitbu panu rytíři Richardu Škodovi, t. č. majiteli velkostatku Kanického na 9 let. Ten se naopak zavázal kapli vystavěti. Povozy na stavbu dodala obec Hradišťská. V létě l. p. 1888 počalo se stavěti. Konzistoř Budějovická o výstavbě kaple podotýkala, že bezpochyby sv. Vojtěch, konající cestu z Říma, zde taktéž odpočinul. Na vnitřní úpravu věnovala obec Hradiště oltář, který postavil truhlář z Kolovče za 50 zlatých. Obraz na oltáři, jehož autorem je B. Kamaryt, farář z Deštné, představuje sv. Petra na kameni hradišťském, s pozadím krajiny hradišťské, kazatelnu s křížovou cestou věnovaly ženy hradišťské, děvčata menší pak roucho červené barvy v ceně 24 zlatých. Hradišťská obec se zavázala tuto kapli v dobrém stavu udržovati. Svěcení kaple, jakož i první služby Boží, což se 29. června 1889 odbývalo, byly ohlášeny na vůkolních farnostech. Sešlo se tu při slavnosti té při krásném počasí na 4000 lidí. Celá prostora až k lesu byla přeplněna. Z Osvračína přišlo sem procesí s dp. farářem Ludovíkem Lambertem, ke kterému se připojila procesí další. Z Úboče se zúčastnil dp. farář Josef Hladík, který přišel s velkým zástupem a hudbou. S velmi početným průvodem sem zavítal dp. farář z Milavče František Lang, a mnohá jiná četná procesí přišla. O 10. hodině bylo počato s výkonem svěcení kaple. Pak měl dp. farář z Osvračína slavnostní kázání, po jehož ukončení následovala zpívaná mše svatá. Odpoledne se konalo požehnání." (Informační tabule Obce Hradiště na kostele, 2000)
Zaniklý hrad. Prastaré sídlo Drslaviců, zváno též Starý Rýzmberk, bylo založeno údajně r. 1040 po bitvě Čechů s Jindřichem III. Při arch. výzkumu zde byla nalezena keramika z 11. století. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol. Pověst sem klade tzv. "Žižkovy valy", tábořiště z doby obléhání N. Heršteijna. Skutečné stáří Příkopů je však mnohem větší. Archeologická sonda tu odhalila pevné hradisko z 11. století. Patrně zde vznikl obranný pohraniční hrádek českého knížete, snad v souvislosti s boji knížete Břetislava I. s německým králem Jindřichem III.Strategickou důležitost místa dokládá bitva obou panovníků u nedalekého Brůdku r. 1040. Nově byl zdejší hrad opevňován za knížete Soběslava (r. 1125-40). Příkopy byly opuštěny po roce 1270, když byl zbudován Rýzmberk.Hradisko se rozkládalo na eliptické plošině o rozměrech 76x27 m. V prudkém svahu opevňovaly hrad valy, vzdálené od sebe 10, 18, a 15m a hluboké příkopy. Po hradních, zřejmě dřevěných, roubených objektech, nezůstalo stop.Do dnešních dob se zachovaly dva hluboké příkopy částečně doplněné třetím. Tajemnou atmosféru impozantního opevnění porostlého starými lipami dotváří dutý javor zakreslený v plánech již před 200 lety. Místem prochází značená cesta z Rýzmberka na Nový Herštejn.
Zaniklá osada položená v hlubokých lesích jz. od osady Závist, necelý kilometr od německé hranice. Tato obec má neobvyklou historii - založil ji teprve 1875 jistý Václav Paa řečeno dnešní mluvou "načerno", tj. bez souhlasu majitelů pozemků a úřadů. Spor pak trval řadu let, přesto se osada, jejíž existence byla úředně uznána až roku 1921, rozrůstala a před válkou zde bylo 36 usedlostí. Po roce 1945 však odlehlá osada v blízkosti hranice zůstala nedosídlená a počátkem 50. let zanikla.Osada stála na dnes z větší části zarostlé mýtině, zůstal z ní jediný dům začleněný do areálu bývalé roty PS, který je dnes opuštěn a rozpadá se. Jinak je zde patrno několik zplanělých ovocných stromů a u křižovatky cest napůl vyvrácený sokl kříže.Necelý kilometr severně při lesní cestě směrem k Závisti se nachází tzv. Binhakova kaple. Podle pověsti vznikla nákladem úředníka mutěnínského panství A. Binhaka, na kterého v těchto místech r. 1708 někdo vystřelil. Kapličku pak nechal vystavět z vděčnosti, že útok přežil. Po roce 1945 byla kaplička rozbořena. Po roce 1990 bylo obnoveno pod dvěma lipami u cesty základové zdivo a uprostřed vystavěna malá výklenková kaplička. Rok zániku: po 1945Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Kaple Panny Marie, pomocnice křesťanů, je ve vlastnictví obce. Protokol o výstavbě kapličky byl sepsán 8. března 1906 při schůzi obecního výboru. Jak je patrné z nápisu na kříži, kaple byla téhož roku postavena. Lípy před kapličkou byly zřejmě zasazeny v roce stavby kaple.
Hvožďanská louka je přírodní památkou nacházející se v okolí vesničky Hvožďany 2,5 km od Poběžovic. Je zčásti zamokřená s pestrými lučními společenstvy a velkým množstvím chráněných druhů rostlin. Louka zaujímá plochu o rozloze bezmála 7 hektarů jihovýchodního svahu Nademlýnského vrchu. Podle katastrálního rozdělení leží na rozhraní obcí Načetín a Hvožďany. Přírodní památkou byla vyhlášena roku 1992 ve snaze chránit přirozenou luční květenu a její pestré složení. Často bývá nazývána „květnicí Českého lesa.“ Mezi mnohými bylinnými druhy se nacházejí některé obzvlášť cenné a tedy i chráněné. Jsou jimi například vstavač obecný, prstnatec májový, hořec hořepník, se kterým souvisí i výskyt nejstabilnější populace modráska hořcového v České republice. Výskyt druhově velmi bohatých společenstev bylin a rostlin je zásluhou oblasti, která se vyskytuje v těsné blízkosti zdroje pitné vody.
Kostel Dobrého Pastýře je z let 1830–1832. Oprava střechy kostela a vnitřních prostor proběhla v letech 1977–1978. Vedle kostela stojí budova bývalého kláštera Školských sester de Notre Dame. Tento řád, který měl pečovat především o postižené děti, byl do Čech uveden v roce 1848 a první sídlo získal právě v Hyršově. Na hřbitově je zachován společný náhrobek sester De Notre Dame.
