Zámek v obci Ježovy stojí téměř uprostřed obce. Původně gotická tvrz neznámé podoby pochází ze 13. století, kdy patřila Ježovským. V 17. století připadla Černínům z Chudenic, kteří ji přestavěli v zámek. Od nich ji nakonec získali v 18. století Morzinové. Jedná se o jednopatrovou budovu obdélníkového půdorysu s vysokou valbovou střechou. Nad okny jsou ploché baldachýnové štítky zakončené piniovou šiškou. Západní průčelí má sedm okenních os, jižní čtyři. Při východním průčelí je šestiboká kaple spojena s budovou zámku chodbou. Kaple má jednoduchou jehlancovou střechu. V současné době je v soukromém vlastnictví.
V roce 1921 zde v 35 domech žilo 252 převážně německých obyvatel. V současné době je zde evidováno 13 adres a trvale zde nežije žádný obyvatel.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Památník první písemné zmínky o obci v roce 1115.
V Kanicích je množství staveb roubené lidové architektury, ale nacházejí se v nich i velké zděné statky. Jednou z památek je státem chráněná chalupa čp. 15. z 19. stol.
Koupaliště v Kanicích bývá přístupné od 10 do 22 hodin, nabízí toalety, převlékárnu, kiosek s občerstvením a hřiště na nohejbal či volejbal. Vstupné je pro děti 10 korun, pro dospělé 20 Kč. U koupaliště je možné za 10 korun parkovat a při příznivém počasí může být koupaliště v provozu až do září.
Náhrobní kaple v Kanicích na Domažlicku se nachází na východním okraji obce cca 100 m severně od hlavní silnice ve směru na Koloveč. Náhrobní kaple v Kanicích byla postavena roku 1865 na místě, kde byly pochovány dcery polního zbrojmistra Ignáce Gyulaye hraběte z Maros-Némethu a Nádasky - Alžběta a Amálie. Ignác Gyulay vedl vojsko krajinou nedaleko Kanic na počátku roku 1798, přičemž ho doprovázela celá jeho rodina. V Kanicích dne 30. ledna 1798 zemřela jeho pětiletá dcera Alžběta a byla zde následujícího dne pochována. Po letech dne 22. dubna 1825 zemřela v Praze i jeho druhá dcera Amálie, jejíž ostatky pak byly převezeny do Kanic a dle jejího přání dne 23. března 1826 pohřbeny vedle ostatků sestry Amálie. Syn Ignáce Gyulaye a bratr zemřelých sester František pak nechal v roce 1865 postavit na místě původních náhrobních kamenů pseudorománskou náhrobní kapli. Postavena byla podle plánů a pod dohledem stavebního inženýra z Orlíka Antona Schimanna s přizváním pražského architekta Augusta Víška. Vysvěcena byla roku 1872. František Gyulay ve své závěti odkázal 20.000 zlatých na zřízení oltáře v kapli, na její udržování a na mešní nadace a nadace na almužny pro chudé. Protože František Gyulay neměl mužského potomka, adoptoval v roce 1866 svého synovce Leopolda barona Edelsheima, který tak po něm zdědil nejen jméno ale i náhrobní kapli a povinnost se o ni starat. Leopold Edelsheim-Gyulay však zemřel v roce 1893 a povinnosti spojené s kaplí přešly na dalšího synovce a dědice Františka Gyulaye Karla (III.), knížete ze Schwarzenbergu z orlické linie, jehož matka Josefina hraběnka Wratislavová z Mitrowic byla sestrou manželky Františka Gyulaye a dědičkou čimelického panství. Písemnosti o údržbě hrobky (korespondence, rozpočty, vyúčtování) a inventáře z let 1868 – 1946 se proto dnes nachází v Státním oblastním archivu v Třeboni. V kronice obce Kanice se u roku 1931 uvádí, že ředitelství schwarzenbergského panství zasílalo každoročně 200,- Kčs panu Janu Vrbovi z Kanic, který si za hlídání kaple vyplácel 80,- Kčs a zbytek předával duchovnímu správci.
Na místě, kde dnes stojí zámek, stávala již počátkem 14. století tvrz, kterou měl v držení Děpolt z Rýzmberka. Nejvýznamnějšími majiteli byli od konce 14. stol. vladykové Kaničtí z Čachrova.Tvrz byla kamenná stavba s vysokými štíty, která měla v přízemí vinopalnu, potravinový sklep a další dva menší sklípky, sladovnu a stáj pro čtyři koně. Vedle kuchyně byly zřejmě v prvním poschodí pokoje, komory a menší sýpka na obilí. Snad ještě Kaničtí přestavěli v druhé polovině 17. století zdejší tvrz na barokní čtyřkřídlý, většinou jednopatrový zámek se čtvercovým dvorem, kolem něhož vedla v přízemí chodbička, otvírající se na každé straně do dvora třemi oblouky. V přízemí byly nízké klenuté místnosti pro čeleď a komory pro různé potřeby, v prvním patře obytné pokoje s rákosovými stropy. Další majitel Kanic, Josef Jáchym Schmiedtgräbner z Lustenecku, nechal v roce 1765 vybourat přízemní klenby uprostřed severního křídla zámku a postavit pozdně barokní kapli sv. Jana Nepomuckého, sklenutou dvěma plackami. K další úpravě kanického zámku došlo ještě kolem roku 1870. Celý objekt byl zmodernizován, západní čelní stěna byla zvýšena a přistavěn k ní portik. Také renesanční, barokní a rokokové stropy vzaly za své. Kolem zámku byl nadále udržován větší anglický park, došlo však k rušení rybníků v blízkém okolí. V roce 1945 v něm měl sídlo červený kříž (liga proti TBC). Od roku 1950 do roku 1986 byla zámecká budova majetkem KNV a byla v něm zřízena zvláštní škola internátní. Po roce 1986 byl objekt předán armádě. Během doby, kdy byl zámek majetkem vojska, byl částečně zdevastován. V dnešních dobách bez užitku chátrá a zámecká zahrada zarůstá. Snad se pod novým majitelem zámku začne blýskat na lepší časy.
Kaple severně od obce u mlýna má silně poškozenou střechu a je zcela bez vybavení.
Kaničský mlýn, poprvé zmíněný již v 18. století, stojí severovýchodním směrem od vesničky.
Ke kulturním památkám v obci lze zařadit kapli Panny Marie ze 60. let 19. století, která stojí na návsi.
Špýchar usedlosti čp. 1 je nemovitou kulturní památkou v obci Kaničky.