Kostel sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem pochází již ze středověku, z 15. století. Roku 1734 byl zbořen a místo něho postaven nový zasvěcený sv. Martinovi. Jedná se o jednolodní barokní stavbu s mohutnou věží, ukončená trojbokým presbytářem. Loď je obdélná, s užším, trojboce uzavřeným kněžištěm se sakristií na severu. Hranolová věž z menší části je vysunuta ze středu průčelí. Stěny kostela člení pilastry s píšťalami v hlavicích. Okna mají polokruhové záklenky. Věž je zastřešena cibulovitou bání. Po stranách věže vrcholí průčelí kostela volutovým štítem. Kostelní loď je opatřena zrcadlovým stropem. V kněžišti je valená klenba s trojúhelnými výsečemi, v sakristii klenba valená. Interiér kostela pokrývá velmi bohatá štuková dekorace neobvyklého typu s motivy mřížek a stuhy. Barokní varhany v kostele sv. Martina v Klenčí pod Čerchovem byly vytvořeny v roce 1758, pocházejí z dílny varhanáře Antonína Gartnera. Nad vchodem je umístěn znak rodu Stadionů. Pod presbyteriem je umístěna šlechtická hrobka, ve které jsou uloženi členové rodiny Stadionů i Lamingenů (známý "Lomikar") . Vstup do hrobky kryje Lomikarův náhrobník se znakem rodiny Lamingenů. Další náhrobníky zasazené v kostelní dlažbě náleží vrchnostenským úředníkům, celníkům a měšťanům.
Dům přírody Českého lesa se nachází v objektu Staré pošty na náměstí v Klenčí pod Čerchovem. Přijďte se podívat na autorskou expozici Proměna krajiny Českého lesa v čase, kde čáp bílý bude Vašim průvodcem. Otevírací doba a ceník NÁVŠTĚVNÍ HODINY DUBEN-ZÁŘÍ úterý - neděle 9 - 17 hodin ŘÍJEN-BŘEZEN úterý - čtvrtek 10 - 16 hodin pátek 10 - 15.30 hodin Doporučujeme skupiny hlásit předem na tel.: +420 379 795 325 Skupinové prohlídky je možné domluvit i mimo otevírací dobu, nutné předem objednat. CENÍK VSTUPNÉHO DO EXPOZICE UPOZORŇUJEME, ŽE NENÍ MOŽNÉ PLATIT KARTOU Plné vstupné 50 Kč Snížené vstupné (děti od 6let, studenti, ZTP a ZTP/P) 25 Kč Děti do 5let 0 Kč CENÍK ŠKOLNÍCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Cena za žáka: 50 Kč, učitelé ZDARMA Mateřské školy s průvodcem, tvoření: 25 Kč/os, doprovod zdarma
Měšťanský dům. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Rodinný dům. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Rodinný dům s krámcem. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Rodinný dům s krámcem. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Hospoda U Koule, později U Koruny je nemovitou kulturní památkou Kolovče.
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 900 m2 a více než 6.000 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se provozovaly na venkově. V současnosti se v muzeu nachází cca 50 kompletních řemeslných dílen, živností a dalších 12 technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny - řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou a hodinářskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. Součástí prohlídky je hrnčířská dílna rodiny Volfů, která je stále v provozu. Již od r. 1785 vyrábí v Kolovči rod Volfů tradiční lidovou keramiku. Hrnčířské řemeslo se v této rodině dědí z otce na syna již po sedm generací. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf a v současnosti v ní pokračuje Rudolf Volf se synem Martinem. Kolovečská keramika je charakteristická svým červenohnědým střepem a tradičním dekorem. Od r. 1900 se vyrábí také tmavě modrá keramika. Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a do dnešních dnů jsou dodržovány původní technologické postupy. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „Mistrem lidové umělecké výroby" a v r. 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul „Nositel tradice lidových řemesel". V muzeu najdeme starý mlýn, který přemílá staré báby na mladá děvčata. Otevírací doba: září, říjen, březen - červen Pondělí....10.00 – 17.00 Úterý.......10.00 – 17.00 Středa......10.00 – 17.00 Čtvrtek....10.00 – 17.00 Pátek.......10.00 – 17.00 Sobota.....10.00 – 17.00 Neděle.....10.00 – 17.00 červenec- srpen Pondělí....9.00 – 18.00 Úterý........9.00 – 18.00 Středa......9.00 – 18.00 Čtvrtek.....9.00 – 18.00 Pátek.......9.00 – 18.00 Sobota.....9.00 – 18.00 Neděle.....9.00 – 18.00 listopad – únor Po předchozí domluvě.
Pamětní deska s nápisem „Na paměť osvobození Kolovče armádou U.S.A. 6. května 1945".
Původní stavba radnice vyhořela při velkém požáru v roce 1729. Tehdy bohužel shořely nejstarší listiny (dekrety o udělení práv - např- trhového, hrdelního apod.), kroniky a další doklady, včetně celého archivu městečka Koloveč. Budova se pravila jen provizorně a posléze v letech 1826 - 1830 byla vystavěna radnice nová s věžičkou a hodinami (původně slunečními). Dnes je již budova využívána jako knihovna a spolková místnost.
Před kostelem stojí socha sv. Jana Nepomuckého, která pochází z roku 1776.
První historické zmínky pocházejí ze 16. století. V roce 1729 kostel vyhořel, ale již v roce 1732 byla dokončena jeho barokní přestavba včetně výstavby nové fary. Pozůstatek původní věže byl upraven na sakristii a první patro jako oratoř, spojena krytou pavlačí s farou. Velkou zásluhu na opravě kostela a výstavbě fary měli patroni kostela Černínové z Chudenic. Roku 1868 byla kostelní loď o 5 metrů prodloužena a po 10 letech se dostavěla i věž vysoká 35 m, která je dominantou středu městyse. Zařízení kostela je novodobé, unikátní je především originální plastika „křížová cesta" , která zdobí vnitřní stěny kostelní lodi. V současné době jsou v kostele tři zvony, z nichž nejstarší se jmenuje Ave Maria, byl vyroben v roce 1904 Robertem Pernerem v Plzni, zvony sv. Jan Nepomucký a sv. Josef byly posvěceny a vyzdviženy na věž v roce 1984 (odlité v roce 1982). O rozkvět kolovečského kostela a kolovečské farnosti se během historie nejvíce zasloužili: rytíři z Roupova, rod Žákavců ze Žákavy, rod Černínů z nedalekých Chudenic, farář Josef Duchek, Alois Střeleček, P. František Horák a P. Antonín Daněk.