Chodsko.net
Umístění: Koloveč, u křižovatky naproti domu č.p. 41 Nápis:NA PAMĚŤ OSVOBOZENÍ KOLOVČE ARMÁDOU U.S.A. 6. KVĚTNA 1945
Svou nadmořskou výškou (773 m) náleží vrch Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. V r. 1902 již uvažovali kdyňští turisté o vystavení zdejší rozhledny. Ale teprve v r. 1938 se podařilo na vrcholu Korábu vystavět a zpřístupnit dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Později získala chata velký sál a prostory 1. patra, zanedlouho byl zde vystavěn i lyžařský můstek. Po válce byla konstrukce rozhledny sestavená z klád, potlučená prkny. V této podobě fungoval Koráb až do konce 80. let, kdy byla staré rozhledna odstraněna. Dnešní ocelová, 50 metrů vysoká věž, pochází z roku 1992. Z plošiny ve výšce 29 m se návštěvníci mohou těšit z pohledu na Domažlicko a vzdálenější Šumavu, Český les i Brdy. Za dobré viditelnosti je možné spatřit Alpy.Ze Kdyně je nutné projet Starokdyňskou ulicí a dále po serpentinách až na vrchol Korábu.
Vesnice ležela při silnici Poběžovice - Rybník vysoko nad údolím Radbuzy. Vznikla někdy před rokem 1589, kdy se uvádí poprvé, ale jako pustá. Před rokem 1623 byla obnovena. Stávala zde také tvrz s dvorem, který byl určitou dobu majetkem Lamingenů. Při sčítání lidí, bytů a domů roce 1930 se uvádí celkem 43 chalup, v nichž žilo 239 Němců. Vesnice byla značně poškozena ihned po roce 1945 možná úmyslně založeným požárem. Po této události nebyla již nikdy obnovena a všechny zbytky po budovách a staveních byli v 50. letech srovnány se zemí. Po roce 1990 byl v prostoru bývalé návsi obnoven kříž na kamenném soklu s textem připomínajícím existenci a zánik vsi.Dnes zde najdeme pouze nepatrné přízemní zbytky zdiva domů a usedlostí, hlavně základy a sklepní prostory vybudované na terasovitě upravených pozemcích ve svahu. Z prostoru bývalé vsi se otevírají úchvatné pohledy na pásmo Medvědích hor.Období zániku: 1945-1950Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada s kostelem sv.Jana Křtitele připomínaným již v 17. stol. stávala asi 1 km vých. od Maxova. Dnes zde stojí pouze jedna zemědělská usedlost a kovový křížek. Ze silnice Maxov - Všeruby sem odbočuje nezpevněná polní cesta.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Památný strom v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě nedaleko Kdyně. Přibližně třistaletý javor klen (Acer pseudoplatanus) rostoucí při východním břehu Novodrovského rybníka u pěšiny na okraji lesa v nadmořské výšce 430 m. Zdravý strom dosahuje výšky 39,5 m a obvod jeho kmene měří 528 cm. Chráněn je od roku 1986 pro svůj věk a vzrůst. Představuje nejvyšší strom v nejbližším okolí hradu Rýzmberka. Javor klen je poměrně mohutný strom, výšky 40 m však dosahuje jen vyjímečně. Mohutnost Bílkovského javoru bohužel nemůže pozorovatel plně vychutnat, neboť roste obklopen okolními stromy pod terénním zlomem a jako krajinná dominanta se neuplatňuje. Pod stromem je lavička s výhledem na rybník.
Venkovský dům čp. 4 je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
Gloriet, nazývaný podle svého tvaru příznačně Klobouk, stojí na holém návrší nad obcí Kout na Šumavě. Dříve byl součástí cesty stromořadím, která vystupovala přímo ze středu koutského zámečku. Založení glorietu je možné vztáhnout k rozsáhlým opravám koutského zámečku a úpravám jeho okolí, které byly provedeny kolem roku 1824 majitelem koutského panství Janem Filipem Františkem Josefem Stadionem. Tento předpoklad dokládají i mapy tzv. josefského mapování. Zatímco na nejstarším mapování označení glorietu chybí, na druhém mapování z let 1836 – 1852 je již klobouk označen, stejně jako stromořadí, které od něho k zámku směřuje. O stavbě klobouku ani o účelu jeho založení se místní historické prameny nezmiňují. Jednalo se patrně o drobnou stavbu, která měla oživit parkově upravenou krajinu a dopřát šlechtě odpočinek s pěkným výhledem na koutský zámeček i jeho malebné okolí. Podobných většinou však zděných Glorietů nalezneme v zámeckých parcích poměrně velké množství. Koutský gloriet stál původně prý na dřevěných sloupech. Při jeho opravě byl na jednom z jeho trámů nalezen letopočet 1723, pokud byl tehdy správně přečten, mohlo se jednat o letopočet založení nějaké stavby, která Glorietu předcházela. Protože dřevěné konstrukce glorietu shořely při jeho opravě roku 1973, zůstane přesné datum založení Klobouku zřejmě navždy utajeno. Období romantismu vystřídala průmyslová revoluce. Cesta stíněná starým stromořadím musela ustoupit nově otevřenému hliníku koutské cihelny, zbytek cesty byl rozorán a dnes po ní nenajdeme ani ty nejmenší stopy. Klobouk však stojí na holém návrší osamoceně dál. Časem k sobě připoutal i starou pověst z husitských válek. Vypráví se totiž, že právě zde ztratil roku 1431 kardinál Cesarini, prchající z husity rozehnané křížové výpravy z Domažlic, svoje listiny, zlatý kříž a klobouk, který má Gloriet připomínat. V bitvě, která se odehrála 14. srpna 1431 totiž husitská vojska porazila pátou křížovou výpravu vedenou markrabím Friedrichem Braniborským a kardinálem Juliánem Cesarinim. Tato porážka přesvědčila katolické církevní kruhy o zbytečné snaze pokořit Čechy silou, a s husity bylo zahájeno vyjednávání, vedoucí k diskusi o platnosti čtyřech artikulí pražských u basilejského koncilu.
Kaple Nejsvětější Trojice v horní části obce Kout na Šumavě byla vysvěcena v roce 1827. Kdysi sloužila jako márnice.
Pamětní busta s nápisem: "Našemu rodáku univ. prof. MUDr. F. Šambergerovi, velkému českému dermatologu, 1871 - 1944." je umístěna na rohu tvrze jeho rodného města.
Koutské pivo se vařilo pravděpodobně už po zániku hradu Rýzmberka - během třicetileté války. Ale o skutečný rozkvět obce Kout na Šumavě se zasloužila hraběcí rodina Stadionů. Hrabě Jiří Jindřich, svobodný pán ze Stadionu a děkan velechrámu z Wirzburku, koupil toto panství roku 1697, když někdejší majitel Rudolf Maxmilián zemřel. Tento rod pak měl koutské a trhanovské panství ve svém vlastnictví plných 248 let. Při velkostatku byl v roce 1736 založen farní pivovar a hospodářský lihovar. Postupně byl rozšiřován až do dnešní podoby. Rod Stadionů počátkem 20.století vymřel, pivovar několikrát změnil majitele a od roku 1924 do konce II.světové války patřil rodu Schönbornů. Svou činnost ukončil v roce 1969. Během staletí jej vlastnili Karel Bedřich hrabě Stadion-Stadion-Tannhausen, Emerich Damián hrabě Stadion-Stadion - Tannhausen, Filip hrabě Stadion-Tannhausen, Filip hrabě Stadion-Tannhausen – dědici, Bedřich hrabě Rzyszczewo-Rzyszcewski, Anna hraběnka Waldenburg-Zeil, Bedřich hrabě Stadion – Thannhausen, Gizela hraběnka Coudenhove, Marie Kristina hraběnka Schönborn, Gerold Max hrabě Schönborn, Gerold Max hrabě Schönborn - dědici - národní správa, Československý stát, Vrchní správa státní pivovarů Benešov, Západočeské pivovary, n.p. Stod. Pivovar obnovený v roce 2006 je možné si prohlédnout při domluvené exkurzi (minimální počet lidí je 8, vstupné 100 Kč). Jeho sortiment tvoří Koutská desítka, dvanáctka, 14° tmavé a 18° tmavý speciál. V SOUČASNÉ DOBĚ od roku 2020 TRVALE UZAVŘENO.
Venkovský dům čp. 100 je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
Venkovský dům čp. 101 je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
Venkovský dům čp. 116 je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
