Chodsko.net
Ráj pro všechny milovníky vlaků a vláčků se v Domažlicích nachází v garáži pana Jaroslav Šimáčka. Jeho stanicí Máchovice, pojmenované podle ulice, ve které Šimáčkovi bydlí, projíždějí nejrůznější lokomotivy s vagony už řadu let. Celá produkce je doprovázena nejen odborným a současně zábavným výkladem, ale i velmi zdařilými světelnými a zvukovými efekty. Ocitnete se střídavě třeba v železniční zastávce, kde vlak nestaví, protože má zpoždění aneb Slunce, seno, jahody nebo ve filmu Přednosta stanice. Součástí výstavy je i železniční muzeum a výstava železničních modelů. V železničním muzeu uvidíte například tachometr z tachografem (černá skříňka) z parní lokomotivy řady 556 (štokr), mnoho cedulí z lokomotiv, karbitová světla, návěstní lampy, koncová světla z vlaků, staré nádražní telefony, pečetidla, signální trumpetky, třaskavky, staré historické železniční hračky, ovládací panel i z tachometrem z motorového vozu řady 810 (orchestrion), staré nádražácké čepice a uniformy, originální lepenkové jízdenky atd.... Každý návštěvník navíc dostane takovou starou lepenkovou jízdenku na památku, a dokonce si ji můžete i sami "cvaknout" starými original nostalgickými kleštěmi.
Muzeum Chodska je nejstarším muzeem na Domažlicku. Jde o muzeum s národopisnými sbírkami, obrazy, uměleckými výrobky a historickými památkami. Podnět k jeho založení vzešel ze zasedání rady města Domažlice 28. srpna 1883. Během pěti let svého fungování byly první exponáty provizorně umístěny v prostorách augustiniánského kláštera, od roku 1893 pak na městské radnici. Rozhodujícím mezníkem v historii Muzea Chodska je umístění celého zařízení do objektu Chodského hradu v roce 1931. Tehdejší expozice byla orientována v duchu veřejné poptávky po vlastenectví především na národopis a částečně pak regionální historii. Národopisná expozice získala na atraktivitě v roce 1935, kdy byla instalována figurální kompozice chodské svatby. Tento zásah do expozice byl natolik originální, že byla obnovena i po generální rekonstrukci Chodského hradu, dokonce na původních figurínách. V době 2. světové války bylo muzeum uzavřeno. Po celou dobu války byla v atriu Chodského hradu ukryta bronzová socha J. Š. Baara, která sem byla převezena ze zlikvidovaného Baarova pomníku na Výhledech. Po osvobození pak neporušena mohla být opět instalována na obnovený pomník. Po přestávce způsobené válkou, byla expozice muzea opět zpřístupněna veřejnosti, navíc byla rozšířena o názornou archeologickou expozici a literárně historickou část, věnovanou významným osobnostem, jež měly nějakou vazbu na Chodsko či Domažlice samotné. Přestože v poválečných letech docházelo k průběžnému doplňování expozice o materiály připomínající dělnické hnutí nebo ostrahu státní hranice, zůstávaly středem zájmu návštěvníků nadále expozice archeologická, historická a především národopisná. Od roku 1991 bylo muzeum podruhé ve své historii veřejnosti uzavřeno, tentokrát z důvodu rekonstrukce Chodského hradu. Od 8. 5. 1999 je expozice opět přístupná veřejnosti, navíc je možno v rámci prohlídky vystoupit na hradní věž nebo naopak sestoupit do hradního sklepení, kde je nově nainstalováno lapidárium. Ředitel muzea Mgr. Josef Nejdl Tel. 728 838 519 E-mail nejdl@muzeum-chodska.com Otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN pondělí - neděle 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 LISTOPAD - BŘEZEN pondělí - pátek 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 Vstupné: Plné 80 Kč Snížené 50 Kč Rodinné 200 Kč pouze Věž: 30 Kč pouze Výstavy: plné 40 Kč snížené 30 Kč
Nově otevřená expozice muzea J. Jindřicha představuje osobnost hudebního skladatele a jeho hudební a národopisnou tvorbu. Návštěvníci mají možnost shlédnout krátký film, seznámit se s údaji o Jindřichově životě a osobnostmi, které jeho činnost ovlivnili. Dále jsou v nezměněné podobě zachovány tři místnosti Jindřichova bytu, na které navazuje národopisná expozice. V expozici je představena sběratelská činnost J. Jindřicha – jednotlivé části jsou věnovány podmalbám na skle, krojům, keramice, lidovému nábytku a plastice, atp. Dále je zde poslechová místnost, která představuje první záznamy dudácké muziky, Jindřichovu tvorbu a jeho následovníky až do současnosti. V závěru je expozice věnována vývoji folkloru do dnešních dnů, včetně stručné historie chodských slavností. Prohlídka je uzpůsobena pro všechny ročníky základních a středních škol. Kontakt: Mgr. Kristýna Pinkrová, tel.: 778 493 101 Otevírací doba: DUBEN - ŘÍJEN pondělí - neděle 9:00 - 12:00 a 13:00 - 17:00 LISTOPAD - BŘEZEN pondělí - pátek 9:00 - 12:00 a 13:00 - 16:00 VSTUPNÉ plné 50,- snížené 30,- rodinné 100,-
Muzeum bylo otevřeno v roce 2003 pod čp. 127 (dříve čp. 9) v rekonstruované sýpce původního dvora špýcharového domu. Stáří domu se předpokládá nejpozději k závěru 16. století. Statek má se stěny omazané hlínou z přelomu 17.-18. století, patrový špýchar je z lomového kamene. Jedná se o nemovitou kulturní památku nadregionálního významu. V objektu je umístěna síň bratří Sladkých s dobovým nábytkem a chodskými kroji. V přízemí jsou umístěny expozice zachycující místní řemesla a historické události v obci.
Dům dějin Holýšovska se nachází v historickém statku čp. 18 na náměstí 5. května v Holýšově. Statek čp. 18 byl prohlášen nemovitou kulturní památkou. Většina staveb v areálu statku pochází z 19. a první třetiny 20. století. Nejstarší dochovanou stavbou statku je sýpka, která byla postavena před rokem 1800. Historie statku je ovšem mnohem starší. V Domě dějin Holýšovska si můžete prohlédnou stálou expozici, která je věnována historii Holýšova a historii Holýšova za druhé světové války. Průvodcem po expozici je malý chlapec Johann, který zde na statku opravdu v minulosti žil a zažil zde překotnou historii 1. poloviny 20. století. V expozici si dále prohlédnete výrobky holýšovské sklárny na tabulové sklo firmy "Andreas Ziegler´s Sohn", která na konci 19. století a na počátku 20. století byla jedinou svého druhu co do velikosti v Rakousku – Uhersku. V Domě dějin Holýšovska naleznete zařízenou domácnost a školu z 30. a 40. let 20. století. V expozici jsou vystaveny i školní pomůcky, které používaly děti v první polovině 20. století. Z klidné ulice, kde jsou umístěny předměty každodenní potřeby, se přesunete do expozice, která je věnována dějinám II. světové války. Zde se seznámíte se s tím, jak se Československo připravovalo na válku a jak vypadala mapa regionu po konferenci v Mnichově 30. září 1938. U velkého stolu z továrny Metallwerke Holleischen G.m.b.H. uvidíte, co se ve zdejší muničce vyrábělo. Dále si můžete prohlédnout model koncentračního tábora, který se nacházel od dubna 1944 v Novém Dvoře v Holýšově. Koncentrační tábor v Holýšově byl pobočkou koncentračního tábora Flossenbürg. Jistě vás v expozici zaujmou vězeňské šaty, které patřily bývalé vězeňkyni koncentračního tábora v Holýšově Simone Goupille. Paní Simone Goupille prošla koncentračními tábory Ravensbrück a Flossenbürg. A potom konečně přichází část expozice, která je věnována osvobození. Zde se seznámíte se spojeneckými vojáky, kteří prošli velkou částí Evropy a podíleli se na osvobození města. Můžete zde obdivovat standartu bratrstva 17. střeleckého praporu, kterou veteráni z Belgie věnovali městu. Tři členové tohoto belgického praporu Albert Gélis, Louis A. H. Gihoul a Arthur Otto byli v roce 2008 jmenováni čestnými občany města Holýšova. Celé putování historií II. světové války v Holýšově končí odsunem německého obyvatelstva. Otevírací doba: V sezoně: květen – září pondělí zavřeno úterý – pátek 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 sobota – neděle 13:00 – 17:00 Mimo sezonu: říjen – duben pondělí zavřeno úterý - pátek 9:00 – 12:00 12:30 – 17:00 sobota – neděle na objednávku po telefonické domluvě
Muzeum příhraničí, pravěk, bitvy českých vojsk, lidová řemesla.Expozice mapuje dějiny Kdyňska v historickém sledu od pravěku po současnost. Přízemí poskytuje společenské prostory, které je možné využít pro školení, besedy i semináře. Celkový dojem uzavírá přilehlý park s kašnou a lavičkami. Provozní doba: 30. 4. - 1. 10. pondělí 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 úterý 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 středa 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 čtvrtek 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 pátek 8:00 - 12:00 13:00 - 16:00 1. 5. - 30. 9. pondělí 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 úterý 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 středa 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 čtvrtek 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 pátek 9:00 - 12:00 13:00 - 17:00 sobota 9:00 - 12:00 neděle 9:00 - 12:00
Muzeum je věnováno životu a dílu českého spisovatele, rodáka z Klenčí pod Čerchovem, Jindřicha Šimona Baara. Jindřich Šimon Baar patří mezi významné české spisovatele a rodáky Klenčí pod Čerchovem. Muzeum se nachází v domě, ve kterém spisovatel žil. Seznámíte se zde s Baarovými životními osudy, literární tvorbou a jeho národopisnými sbírkami. Baarův památník se vžitým názvem Baarovo muzeum bylo ustaveno poslední vůlí Jindřicha Šimona Baara. Ten odkázal celý svůj majetek svému rodnému městečku Klenčí a ve své závěti vyslovil přání, aby dům sloužil místní kultuře a osvětě: aby v něm byla knihovna s čítárnou a také malé muzeum ze sbírek, které Baar sám nashromáždil. Dědicové samozřejmě jeho přání splnili, takže už v roce 1926 (Baar zemřel 24. 10. 1925) vznikla první expozice ve třech místnostech jeho bytu a schodišti v 1. patře budovy. Baar koupil dům v roce 1912 i s nájemníky - v přízemí domu bydleli různí obecní zaměstnanci až do roku 1946 a potom ještě do roku 1972 rodina domovníka a průvodce. Expozici, která obsahovala nejen Baarovy sbírky dokumentující život starých Chodů a jejich lidovou uměleckou tvorbu, ale i jeho literární pozůstalost, uspořádal Baarův nejbližší přítel archivář František Teplý s pomocí mladého učitele Jana Bozděcha, pozdějšího dlouholetého správce památníku s Otylií Kinštovou, Baarovou hospodyní. Ta potom – až do své smrti (14. 5. 1938) - o expozice pečovala a prováděla návštěvníky. Po její smrti se expozice nakrátko rozšířila do zbývajících dvou místností patra a správcem sbírek se stal Jan Bozděch, tehdejší řídící obecní školy v Klenčí. Ten pak tuto funkci vykonával, s výjimkou let německé okupace, až do své smrti. Dne 21.11.1938, těsně před připojením části Chodska včetně Klenčí k Říši, byly z rozhodnutí Baarova kuratoria (starosta obce, ředitel školy a místní farář) a přátel J. Š. Baara sbírky muzea převezeny do Hlávkova zámku v Lužanech. (Také socha z Baarova památníku na Výhledech byla sňata z pylonu a převezena do bývalého chodského hradu.) V roce 1939 byly sbírky z Hlávkova zámku také převezeny do chodského hradu – vlastivědného muzea v Domažlicích, protože se při jejich kontrole v Lužanech zjistitlo, že jsou nevhodně uloženy. Po vzniku protektorátu nařídilo německé vedení radnice v Klenčí vrátit sbírky zpět a rozhodlo o jejich prodeji. Naštěstí měl švagr bratří Jindřichů (spolužáci a celoživotní přátelé J. Š. Baara), německý učitel, archivář a spisovatel Josef Blau ze sousedního okresu Nýrsko, známé na ministerstvu kultury Říše a ti rozhodnutí klenečské radnice zrušili. Po válce (1948) se prostory Baarova domu částečně zrekonstruovaly, sbírky znovu nainstalovaly a památník se opět otevřel návštěvníkům. V roce 1957 byla z budovy vystěhována knihovna s čítárnou, protože prostory už provozu knihovny nestačily. Muzeum tak získalo dvě místnosti v přízemí. Jedna byla věnována klenečskému rodáku a Baarovu příteli Jindřichu Jindřichovi, hudebnímu skladateli, klavírnímu interpretovi, sběrateli a upravovateli chodských písní, autoru osmidílného chodského zpěvníku a národopisné publikace o regionu Chodsko. Druhá místnost byla určena expozici o životě a díle bratrů Thomayerů, rodáků z Trhanova s předky v Klenčí, a významné rodině Tauerů z klenečského mlýna. V té době už se sezónní návštěvnost muzea pohybovala mezi 70 – 80 tisíci návštěvníky. V roce 1952 dosáhla dokonce 99 tisíc. Jezdily zájezdy podnikové i zemědělských družstev a provoz se těžko zvládal, proto byly expozice vybaveny tehdy moderní informační technikou. (Ta je u části expozic dodnes.) V přízemí je jedna místnost věnována také ostatním klenečským rodákům, i těm, jejichž rodné kořeny do Klenčí sahají a nějak se svým dílem zasloužili o poznání a propagaci Chodska. Otevírací doba: Květen, červen - pondělí po domluvě Úterý - pátek 09:00-12:00 13:00-16:30 Sobota 10:00-12:00 13:00-17:00 Neděle 10:00-12:00 13:00-15:30 Červene, srpen - pondělí po domluvě Úterý - sobota 10:00-12:00 13:00-17:00 Neděle 10:00-12:00 13:00-15:30 Září Úterý - soboty 10:00-12:00 13:00-16:00 Nedělě 10:00-12:00 13:00-15:30
Dům přírody Českého lesa se nachází v objektu Staré pošty na náměstí v Klenčí pod Čerchovem. Přijďte se podívat na autorskou expozici Proměna krajiny Českého lesa v čase, kde čáp bílý bude Vašim průvodcem. Otevírací doba a ceník NÁVŠTĚVNÍ HODINY DUBEN-ZÁŘÍ úterý - neděle 9 - 17 hodin ŘÍJEN-BŘEZEN úterý - čtvrtek 10 - 16 hodin pátek 10 - 15.30 hodin Doporučujeme skupiny hlásit předem na tel.: +420 379 795 325 Skupinové prohlídky je možné domluvit i mimo otevírací dobu, nutné předem objednat. CENÍK VSTUPNÉHO DO EXPOZICE UPOZORŇUJEME, ŽE NENÍ MOŽNÉ PLATIT KARTOU Plné vstupné 50 Kč Snížené vstupné (děti od 6let, studenti, ZTP a ZTP/P) 25 Kč Děti do 5let 0 Kč CENÍK ŠKOLNÍCH VÝUKOVÝCH PROGRAMŮ Cena za žáka: 50 Kč, učitelé ZDARMA Mateřské školy s průvodcem, tvoření: 25 Kč/os, doprovod zdarma
Muzeum techniky a řemesel s výstavní plochou 900 m2 a více než 6.000 exponáty patří mezi největší a nejobsáhlejší muzea svého druhu v Česku. V expozicích jsou zastoupena všechna tradiční řemesla a živnosti, které se provozovaly na venkově. V současnosti se v muzeu nachází cca 50 kompletních řemeslných dílen, živností a dalších 12 technických expozic. Návštěvníci mohou zhlédnout například tyto řemeslné dílny - řeznickou, pekařskou, cukrářskou, vlásenkářskou, bednářskou, sedlářskou, kloboučnickou, kartáčnickou, kamenickou a hodinářskou. Ze živností zaujme holičství a kadeřnictví, hostinec, koloniální obchod, řeznický obchod, tkalcovna i ordinace dentisty s laboratoří. Dále je k vidění expozice hodin a hracích strojů, kočárků a hraček, elektropřístrojů, zařízení kuchyně, pastí na zvířata, zpracování mléka i hasičskou zbrojnici. Součástí prohlídky je hrnčířská dílna rodiny Volfů, která je stále v provozu. Již od r. 1785 vyrábí v Kolovči rod Volfů tradiční lidovou keramiku. Hrnčířské řemeslo se v této rodině dědí z otce na syna již po sedm generací. Rodinnou tradici založil Lambert Wolf a v současnosti v ní pokračuje Rudolf Volf se synem Martinem. Kolovečská keramika je charakteristická svým červenohnědým střepem a tradičním dekorem. Od r. 1900 se vyrábí také tmavě modrá keramika. Všechny výrobky jsou vyráběny ručně a do dnešních dnů jsou dodržovány původní technologické postupy. Za svou práci byl Rudolf Volf jmenován „Mistrem lidové umělecké výroby" a v r. 2001 obdržel z rukou ministra kultury titul „Nositel tradice lidových řemesel". V muzeu najdeme starý mlýn, který přemílá staré báby na mladá děvčata. Otevírací doba: září, říjen, březen - červen Pondělí....10.00 – 17.00 Úterý.......10.00 – 17.00 Středa......10.00 – 17.00 Čtvrtek....10.00 – 17.00 Pátek.......10.00 – 17.00 Sobota.....10.00 – 17.00 Neděle.....10.00 – 17.00 červenec- srpen Pondělí....9.00 – 18.00 Úterý........9.00 – 18.00 Středa......9.00 – 18.00 Čtvrtek.....9.00 – 18.00 Pátek.......9.00 – 18.00 Sobota.....9.00 – 18.00 Neděle.....9.00 – 18.00 listopad – únor Po předchozí domluvě.
Minimuzeum vah s výstavní plochou 4,23 m2 a více než 40 exponáty je nejmenším muzeem v České republice. Muzeum bylo založeno v květnu roku 2006. Je zapsáno v knize rekordů ČR jako nejmenší muzeum v republice. To bylo potvrzeno agenturou Dobrý den v České knize rekordů. V expozici jsou zastoupeny váhy s hmotnostním rozsahem od 2 gramů do 16 tun. Otevřeno každý den od května do října. Ke každé prohlídce je možný odborný výklad průvodce. Vstupné je dobrovolné, s možností nákupu turistických suvenýrů. Průvodcovství zajišťují 2 rodiny v obci, které vlastní i klíče od muzea. Otevírací doba: sobota 10–17 neděle 10–17 pondělí Zavřeno úterý 10–17 středa 10–17 čtvrtek 10–17 pátek 10–17
Expozice se nachází ve vestibulu kvíčovické mateřské školy. Pestrý informační panel pobaví děti jednoduchými mechanickými interaktivními prvky – čertíkem Bertíkem vyskakujícím z krabičky nebo papouškem Lorinkou předpovídajícím dětem, co je ten den může potkat. Dospělí si na panelu mohou přečíst životopis Štěpánky Haničincové a umístěna je zde i obrazovka promítající dokument o herečce nebo znělky TV pořadů. Další místnost představuje obývací pokojík, kde děti mohou sledovat pohádky a dětské pořady z 60. a 70. let. Expozice je otevřena denně od 9 do 18 hodin.
V muzeu jsou zastoupena tradiční venkovská řemesla a činnosti používané v každodenním a celoročním koloběhu života na statku. Vrátíte se do doby našich prababiček a pradědů žijících a hospodařících na venkovských statcích, kdy se vše dělalo ručně nebo se spoléhalo jen na koňskou sílu. Objevíte zde zapomenutou krásu ruční výroby a starých řemesel jako je předení vlny na kolovratu nebo ruční výroba másla, uvidíte polní stroje za koně atd. Prohlídky muzea jsou s průvodcem a výkladem k jednotlivým exponátům. Muzeum se nachází na statku areálu koňského útulku S. O. S. Život pro koně. Na koních jsou možné vyjížďky do krásné přírody CHKO Sedmihoří, v létě můžete vyzkoušet plavení koní. Lze také přenocovat a vyzkoušet si na víkend či o dovolené život na statku.
Dřevorubecké muzeum bylo založeno v roce 2006 místím Spolkem na ochranu památek a Obecním úřadem. Hlavní inspirací ke vzniku muzea byla kniha s názvem „Mezi chodskými dřevorubci“ od místního rodáka, spisovatele Jana Františka Hrušky. V ní popisuje život a práci obyvatel Pece pod Čerchovem. Hruška dokázal popsat práci i jednotlivé výrobky dřevorubců, včetně pracovních postupů a nářadí. Převážná část exponátů v muzeu je zapůjčena nebo darována současnými obyvateli obce, kteří je uchovávali jako památku po svých předcích. Jedna část muzea je věnována dnes již historickým motorovým pilám, které znamenaly doslova převrat v těžbě dřeva. Muzeum nabízí také informace a pohled na exponáty z doby od druhé poloviny sedmnáctého století, kdy v centru dnešní Pece pod Čerchovem dýmala vysoká pec na tavení železa a později vznikla na západním okraji obce sklárna. Otevřeno je po celý rok po předchozí telefonické domluvě. V případě zájmu je možná prohlídka interiéru Dřevorubecké kaple sv. Prokopa. Muzeum je v provozu v hlavní turistické sezóně od května do září. Otevírací doba není pevně stanovena. V případě zájmu o prohlídku volejte 721 062 583 - Jan Riederer st.
Muzeum hasičské historické techniky, prohlídka možná pouze po telefonické domluvě. Stále se rozšiřující sbírka historické hasičské výzbroje a techniky vznikla v roce 1999 a obsahuje motorové, ruční a parní stříkačky, hasičské automobily a stejnokroje. Většina techniky je plně funkční a místní dobrovolní hasiči se s ní pravidelně účastní hasičských soutěží v kategorii veteránů. Prohlídky po telefonické dohodě tel.: +420 732 509 319
V muzeu krojů Postřekově můžete vidět přes 40 figurín v nejrůznějších typech, barevných kombinacích a mutacích chodského kroje. Dobové fotografie, pohlednice od regionálních malířů. Krejčovské potřeby, expozice draní peří, dobové reklamní plakáty místních prodejen látek a krejčovských potřeb atd. Dále pak předměty denní potřeby – okřín, máselnice, kolébky, kočárky. Muzeum v Postřekově se v roce 2011 otevřelo zásluhou dvou švadlen - Marie Langová a Anna Burešová shromažďují kroje z chodských vsí. K vidění jsou i rarity - 200 let starý bílý, černě vyšívaný čepec, takzvaný koláč, modré 150 let staré německé šaty. Dozvíte se, pro jaké příležitosti se nosili jaké kroje a kdy a kdo je nosil. V jakém kroji se vdávala děvčata z Postřekova a v jakém ze sousedního Mlýnce, kde převažovalo německé obyvatelstvo? Co se nosilo ve všední den a co ve svátek? Jaké pomůcky a materiál měla k dispozici postřekovská švadlena a jak vypadá léčebný přístroj Pansanitor, který užíval i lékař ve filmu Postřižiny? To a spoustu dalších zajímavostí můžete vidět v Muzeu krojů v Postřekově. Otevírací doba: Po předchozí domluvě. Telefony: 602304289, 728708759.
Od roku 1958 je v Kozinově statku v Újezdě otevřena Pamětní síň Jana Sladkého Koziny. Jan Sladký Kozina (10.září 1652, Újezd u Domažlic - 28.listopad, 1695 Plzeň) je legendární vůdce chodského povstání na konci 17. století. Popraven byl 28. listopadu 1695 v Plzni oběšením. Jméno dostal podle statku, kde bydlel. Expozice je po rekonstrukci zaměřena na historii chodské rebelie a na život Chodů. Zhlédnout je možné dříve používané hospodářské nástroje, chodské kroje, obyčeje a zvyky. V senci můžete usednout za stůl, který pochází z doby, kdy na statku hospodařil Kozina a pokud si pohoupáte vystavenou dětskou kolíbku, do roka a do dne můžete očekávat narození potomka. Otevírací doba: Od 1. 5. do 30. 9. každého roku. Pondělí - zavřeno. Úterý až neděle - otevřeno od 9:00 hodin do 17:00 hodin. Polední přestávka od 12:00 hodin do 12:30 hodin. Vstupné: dospělí: 50,--Kč děti: 20,-- Kč Prohlídku Pamětní síně lze domluvit i mimo otevírací dobu u Obecního úřadu Újezd na tel. č. 379722282 a nebo na emailové adrese obecního úřadu: urad@obecujezd.cz. Doprovodný výklad je v českém nebo německém jazyce. V muzeu je možné zakoupit pohlednice, brožury a turistické průvodce. Do muzea je bezbariérový přístup. Parkoviště pro osobní auta je na návsi před statkem.
