Chodsko.net
Původně gotický hrad byl postaven v 60. l. 13. stol. Přemyslem Otakarem II. Z původního středověkého hradu, kde sídlil královský purkrabí, chodský rychtář a zasedal chodský soud. Po velkém požáru v srpnu 1592 zůstal hrad zpustošený a v troskách. V roce 1595 převedl císař zpustlý hrad dočasně do majetku města. Po bílé hoře vedlo město Domažlice spor o hrad s Lamingeny, novou vrchnosti kdysi svobodných Chodů. K dohodě došlo roku 1671, kdy město získalo hrad výměnou za pozemky a babylonské rybníky. Barokní přestavba v letech 1726-27 a úprava roku 1830 daly hradu dnešní podobu. Věž dostala kamenný ochoz a trojitou báň, kterou postavil tesař Ondřej Iglhaut z Fürthu. V 19. století užívala hrad městská správa, po obnově roku 1850 státní úřady a škola. Od počátku 30. let 20. století je v hradu muzeum Chodska. Roku 1992 byla zahájena generální oprava, v roce 1995 hrad vyhořel, roku 1999 byly znovu otevřeny expozice muzea. Z gotického hradu je zachována okrouhlá věž a vnější obvodová zeď která byla součástí městského opevněni, v dnešní zahradě byl hradební příkop.
Lacembok vznikl jako opevněné sídlo pravděpodobně v druhé polovině 13. století. Nejdříve byl dřevěný, zakladatelem kamenného hradu byl zřejmě rytíř Vojslav z Krchleb. Hrádek zanikl mohutným požárem při dobývání sídla husitskými vojsky.Zbytky hrádku Lacembok se nacházejí asi 3 km od města Staňkov. Z vlakového nádraží nás k němu zavede turisticky značená cesta. Závěrečná etapa je náročnější a nevhodná pro starší lidi nebo malé děti. Na hrádku je umístěna informační tabule, součást naučné stezky Po stopách Jiráskovy lucerny (začátek v Osvračíně, konec ve Staňkově). Cesta vede kolem chovných rybníků Výšek I a Výšek II. Nedaleko hrádku se nacházejí dnes již téměř nepatrné zbytky obranného řopíku.
Necelé dva kilometry jižně od Kanic na severovýchodním zalesněném výběžku Úlíkovského hřebenu se dochovaly na příkrém skalnatém ostrohu zbytky středověkého hradu, který dostal název podle jména vrchu – Netřeb. Hrad byl postaven Děpoltem z Rýzmberka v 1. pol. 14. stol. Kolem r. 1379 patří Netřeb (Nový Rýzmberk) Racku ze Švamberka, r. 1391 Vilému z Čachrova. R. 1528 je pustý. Dochovala se zřícenina věže, torzo hradeb, valy a příkopy. Hradní zříceniny jsou volně přístupné. Ještě dnes je na tomto rozlehlém vrchu téměř 200 tisů, jejichž stáří se odhaduje na 600 – 800 i více let, což nás utvrzuje v názoru, že v době budování hradu ve 14. století byl vrch zčásti „netřiebený“, porostlý hustým lesem, jenž se dal těžko mýtit, a podle toho dostal jméno.
Nový Herštejn představuje zříceninu hradu založeného snad před r. 1350 Buškem II. z Velhartic. V pohraniční válce s Bavory byl r. 1475 dobyt, vypálen a pobořen. Kolem r. 1500 patrně obnoven. Definitivně zpustl po r. 1524. Stojí na nápadném, dnes zalesněném kopci u Kdyně, který spolu s Branišovským hvozdem je součástí Klatovského předhoří. Vlastní vnitřní hrad byl postaven na temeni kopce a kolem něho bylo rozsáhlé podhradí v podobě nepravidelného trojúhelníka, který směřoval vrcholem k severní straně a otupeným nárožím k jihu. Podhradí samo bylo chráněno vnitřní zdí a hlubokými příkopy i valy; ty mu chyběly pouze na jihovýchodě, kde byla v prudkém svahu pod hradbou vstupní cesta. Do dnešních dnů se dochovaly zříceniny obytné věže, brány, bašt a hradeb.
Hrad Pušperk dali postavit asi r. 1260 Jaroš ze Slivna a purkrabí Pražského hradu Poděhús. Byl to nevýznamný hrad, který býval často darován a zastavován. Hrad hodně utrpěl již za husitských válek a po krátkém zmrtvýchvstání v polovině 15. století byl zřejmě definitivně opuštěn. Stával na kopci na západním okraji obce Lišky. Byl opevněn hlubokým příkopem s vysokým náspem, který je dosud zčásti vyzděn. Zbytky zříceniny, ve větší míře znatelné ještě na sklonku 19. století, dnes až na nepatrný zbytek zanikly. Z hradu se dochovalo jen několik málo zdí, příkopy a valy. Dobře znatelná je i rozloha tohoto nevelkého hrádku. Hradní zříceniny jsou volně přístupné.
Hrad Rýzmberk byl založen na vysokém kopci u Kdyně ve 2. polovině 13. století. V r. 1279 je zmiňován jako majetek Děpolta, zakladatele rodu Švihovských z Rýzmberka. Podle některých pramenů hrad založil sám Děpolt na přání Přemysla Otakara II., aby spolu s Domažlicemi střežil zemskou stezku, vedoucí přes Všerubský průsmyk do bavorského Řezna. Hrad byl několikrát přestavován – v 1. půli 14. století, v 2. polovině 15. století po velkém požáru v r. 1448 a zejména po r. 1508 za Břetislava Švihovského z Rýzmberka. V r. 1620 hrad dobyla císařská vojska vedená generálem donem Maradessem. R. 1641 přitáhli před Rýzmberk Švédové, po krátkém obléhání jej dobyli a úplně zpustošili. V r. 1655 byl Rýzmberk na základě nařízení Ferdinanda III. o boření hradů zničen, r. 1676 je uváděn už jako zřícenina. Původně dvojdílný hrad měl na nejvyšším místě okrouhlý bergfrit, který střežil přístupovou cestu. Na protilehlé straně stál hradní palác. Dnes je zde sezónně přístupná vyhlídková věž. Z hradu se dochovaly zbytky hradního paláce s mohutnou věží, hradby a bašty. Při příjezdu do Kdyně od Domažlic není cesta k Rýzmberku značená. Odbočit musíte hned na náměstí ve Kdyni u lékárny a jet ulicí Americká, na velké křižovate pojedete nahoru mírně vlevo ulicí Rýzmberskou. Zde už je značení bezchybné. Auto můžete odstavit na kraji lesa, odkud Vám k vrcholu kopce a Rýzmberku chybí jen asi 300 m. Zříceniny hradu jsou přístupné kdykoliv. Věž pouze v otevírací hodiny. Hrad se nachází nedaleko Kdyně po červené turistické značce. Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin
Terénní zbytky šlechtického hradu Sohostov či Soustov leží na vrchu Hrádek asi 500 metrů východně od vsi Soustova. Do dnešních dnů se zachoval příkop a nepatrné zbytky zdiva. Psohostov se jako ves objevuje v písemných pramenech poprvé v roce 1379 a brzy poté vznikl zřejmě i hrad, jehož majitel Ondřej ze Soustova se jako purkrabí hradu Velhartic připomíná roku 1397. V držení jeho potomků, pánů ze Soustova, hrad zůstal až do začátku 16. století, poté ale přešel z blíže dosud nezjištěných důvodů do majetku krále. Roku 1520 byl hrad opět za nejasných okolností poškozen a nedlouho poté se stal majetkem Heřmana z Janovic, který jej ale nevyužíval a hrad proto postupně zpustl. Roku 1539 je již popisován jako pustý. V 19. století byl navíc areál původního jádra poškozen lámáním kamene.
V historických pramenech se hrad objevuje poprvé v přídomku Protivce z Herštejna již roku 1272. Roku 1328 koupil hrad rýnský falckrabí Jindřich Bavorský. V období husitských válek byl Herštejn obléhán a dobyt vojskem města Domažlice, byl ale i nadále využíván. Konec jeho života znamenal rok 1510, kdy zde byl obležen a dobyt loupežný rytíř Zdeněk Dobrohost z Ronšperka a hrad byl poté vítězi rozbořen. Do dnešní doby se z hradu založeného na skalnatém hřebenu dochovaly pozůstatky valu a příkopů původně chránící níže položené předhradí, několik malých úseků obvodového zdiva skrytých v hustém porostu a především spodní část okrouhlé věže, stojící na jižním okraji vrcholové části hřebene. Obdobná věž stávala původně i na protější straně jádra, dochovaly se z ní však jen malé zbytky blokového zdiva pod hradním jádrem v prostoru předhradí. Mezi věžemi se nacházel obytný palác, z něhož se však také dochovaly jen malé terénní náznaky.
Hrad je poprvé připomínán r. 1289. Postaven byl snad za Zdeslava z Osvračína. Poč. 14. stol. patřil Nachvalovi z Ostračína a později jeho synům. Byl vypálen a pobořen zřejmě poč. 20. let 15. stol. Ještě v 19. stol. zde stávaly vysoké zdi, průzkum v l. 1997–98 objevil zbytky paláce z konce 14. stol.Hrad stával na kopci nazývaném Na zámku východně od Osvračína nad Dravým potokem. Jednalo se spíše o hrádek s věží a malým stavením. Dnes na místě najdeme jen neptrné zbytky hradeb a náznaky příkopu a náspu.K hradu se dostanete po silnici z Osvračína, po žluté ve směru na Mimov. Ještě v Osvračíně odbočíte na cestu k fotbalovému hřišti. Pokračujete stále rovně a asi na úrovní první fotbalové branky začíná po levu prudce stoupající plošina. Asi v jedné čtvrtině výstupu minete jednu ze skal a pěšinou dojdete až na vrchol, kde je malá plošina. Pokud z této plošiny sestoupíte jinou krátkou pěšinkou několik metrů dolů, dostanete se k náznaku příkopu a valu. Zde najdete množství zbytků zdiva, snad zbytků původních hradeb.
Zaniklý hrad. Prastaré sídlo Drslaviců, zváno též Starý Rýzmberk, bylo založeno údajně r. 1040 po bitvě Čechů s Jindřichem III. Při arch. výzkumu zde byla nalezena keramika z 11. století. Opevnění a další arch. nálezy poukazují na hrad z 1. pol. 13. stol. Pověst sem klade tzv. "Žižkovy valy", tábořiště z doby obléhání N. Heršteijna. Skutečné stáří Příkopů je však mnohem větší. Archeologická sonda tu odhalila pevné hradisko z 11. století. Patrně zde vznikl obranný pohraniční hrádek českého knížete, snad v souvislosti s boji knížete Břetislava I. s německým králem Jindřichem III.Strategickou důležitost místa dokládá bitva obou panovníků u nedalekého Brůdku r. 1040. Nově byl zdejší hrad opevňován za knížete Soběslava (r. 1125-40). Příkopy byly opuštěny po roce 1270, když byl zbudován Rýzmberk.Hradisko se rozkládalo na eliptické plošině o rozměrech 76x27 m. V prudkém svahu opevňovaly hrad valy, vzdálené od sebe 10, 18, a 15m a hluboké příkopy. Po hradních, zřejmě dřevěných, roubených objektech, nezůstalo stop.Do dnešních dob se zachovaly dva hluboké příkopy částečně doplněné třetím. Tajemnou atmosféru impozantního opevnění porostlého starými lipami dotváří dutý javor zakreslený v plánech již před 200 lety. Místem prochází značená cesta z Rýzmberka na Nový Herštejn.
Na zalesněném kopci Velký Kouřím, 6 km jihozápadně od Chudenic, stál patrně již v první polovině 14. století hrad nazvaný Rauchenberg či Ruchomperk, což je překlad českého názvu hory Kouřím (641 m n. m.) .Dnes jsou z hradu dochovány jenom nepatrné části (terénní stopy, valy a příkopy kolem pahorku), prokazující někdejší oválný půdorys příkopů a hradeb. Ovál byl na delší straně přeťat příkopem, takže je možno rozlišit větší horní hrad a menší dolní hrad se studnou. Postavili jej snad Černínové, kteří byli jeho majiteli v druhé polovině 14. a na počátku 15. století a psali se z Rauchenberka. Jediná zpráva o hradu je z r. 1404, kdy se připomíná pozůstalá Maruše Černíková z Ruchomperka. Po tomto roce se hrad stal součástí pušperského panství a záhy zanikl. V roce 1462, kdy pušperský hrad postupoval Jan Zajíc z Házmburka Jiříkovi z Říčan, uvádí se v lese Kouřimi zřícený hrad. Ještě kolem r. 1830 zde byly patrné zbytky kamenných hradeb a studna.Pokud se vydáte do těchto končin, na toto místo dojdete po červené značce asi 7km z Nového Herštejna. Přístup ke zřícenině je také po značených cestách z Němčic nebo Černíkova.
