Historie

První zmínka o vsi je z roku 1652, kdy zde nechal Lomikarův správce Melchior z Aschenbachu postavit vysokou pec a huť na zpracování železné rudy. Měl k tomu několik důvodů. Jednak se chtěl zavděčit svému pánovi, který jako osmnáctiletý ještě studoval v Praze, ale hlavně místo bylo velmi příhodné. Nacházelo se na soutoku dvou potoků, takže zde byl dostatek vody na pohánění vodních kol měchů vysoké pece a hamru a v okolních čerchovských hvozdech byl dostatek paliva. Kromě železa na další zpracování odlévala huť litinové kotle, kulatá kamna a dělové koule. Kolem roku 1803 se výroba železa již nevyplácela a vysoká pec vyhasla. Byla zbourána a cihlové kvádry byly použity na stavbu mlýna. Lomikarovu huť dnes připomíná na návsi stojící železný kříž vykovaný z poslední tavby. Nechal jej zhotovit obchodník s železem Matěj Wáchal, který chtěl, aby po něm v Peci zbyla trvalá památka. Na kříži je dodnes dobře čitelný, vyražený monogram M.W.

Výrobu železa vystřídala výroba skla. Založení sklárny v Peci provází spletitá historie. K jejímu zřízení bylo zapotřebí řady žádostí. Poslední, odeslaná přímo císaři Františku II., přinesla konečné rozhodnutí. Dekretem ze 17. září 1808 byla výstavba povolena. Sklárna s jednou pecí a osmi pánvemi byla plánována na 12 let provozu, ale fungovala až do roku 1860. Vyráběla tabulové a zrcadlové sklo a zřejmě také skleněné korálky do růženců, tzv. páteříky a skleněné knoflíky.

V 19. století se místní obyvatelstvo zabývalo především dřevorubectvím a výrobou nářadí a obuvi. V roce 1869 žilo v Peci 545 lidí, v roce 1910 pak 626.

S rozvojem turistiky na počátku 20. století byla Pec pod Čerchovem vyhledávaným místem pro svoji malebnou polohu v lesích. O hosty bylo dobře postaráno v penzionátu Daliborka. Mezi ty nejznámější patřil např. cestovatel Běhounek, herec Oldřich Nový a také tehdy ještě studentka Ludmila Babková, herečka, která zde získala své umělecké jméno Lída Baarová.

Za 1. republiky se počet obyvatel snížil na 460 (1930) a Pec se stala oblíbeným turistickým letoviskem v Českém lese.

Po 2. světové válce došlo k vyhnání tamních Němců, kteří ale netvořili většinu obyvatel obce.

Do 70. let fungovala v Peci malotřídní škola.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Za kulturou občané musejí dojíždět do okolních větších obcí (Trhanov, Chodov, Klenčí pod Čerchovem, Babylon) nebo do Domažlic. Možnosti koupání jsou v nedalekém rybníku Mlýneček nebo v požární nádrži při hotelu Lesana.

V nedávné době byl přestavěn prostor u autobusové zastávky, došlo také k přestavbě hostince a prodejny potravin. Na obecním úřadě najdeme místní lidovou knihovnu. Obec má Sbor dobrovolných hasičů. Samozřejmostí je vodovod, vybudována byla také kanalizace.

Spolkový život ve vesnici podporuje především Sbor dobrovolných hasičů, který pořádá mnoho kulturních a společenských akcí.