Historie

Nejstarší historické zmínky o Únějovicích se objevují v roce 1379. Tehdy je držel královský lovčí Ctibor Tlam, který vlastnil také nedaleký hrad Pušperk. Jeho syn Jan již Pušperk nedržel, můžeme proto předpokládat, že si v Únějovicích nechal vystavět tvrz nebo dvorec, který se stal centrem malého statku. Ten zprvu obsahoval jen ves a dvůr Únějovice. Ve 2. polovině 15. století držel Únějovice rytířský rod Únějovských z Krásného Dvora. Před polovinou 16. století získalo únějovický stateček město Domažlice, kterému byl ale za protihabsburskou revoltu zkonfiskován. Novým majitelem Únějovic i sousedního panství, spravovaného původně z tehdy již opuštěného hradu Nového Herštejna, se v roce 1549 stává karlštejnský purkrabí Šebestián Markvart z Hrádku. Jelikož byl Nový Herštejn neobyvatelný, stávají se Únějovice nakrátko centrem bývalého herštejnského panství, k němuž tehdy patřily majetky v devíti vesnicích.

S tímto krátkým obdobím vzestupu můžeme spojit i radikální přestavbu únějovického dvora a tvrze, který za Markvartů získal podobu výstavné renesanční rezidence. Dvůr byl vybudován na rozsáhlém obdélném půdoryse, fasády obytných i hospodářských budov byly zdobeny sgrafity (poslední zbytky psaníčkových sgrafit jsou zachovány na vnější fasádě stodoly v jihovýchodním nároží dvora). Tvrz – renesanční sídlo – bylo situováno při vstupu v severozápadním nároží dvora. Nad trojprostorovým přízemím sklenutým křížovými klenbami s hřebínky (které jsou dosud zachovány) obsahovala budova další dvě patra. Rozkvět únějovického statku však netrval dlouho. Již v roce 1593 je jako jeho majitel uváděn Humprecht Černín z Chudenic, po něm následovali Kocové z Dobrše a Žákavcové ze Žákavy. Za těchto majitelů byly Únějovice drženy k jiným statkům a únějovické sídlo ztratilo charakter šlechtické rezidence. Bylo využíváno vrchnostenskými úředníky a později přestavěno na sýpku. K této přestavbě došlo nejpozději po roce 1720, kdy se Únějovice s Chocomyšlí stávají natrvalo součástí panství Chudenice.

Bývalé renesanční sídlo slouží stále jako prostorná a i dnes bezpečná sýpka. V roce 2008 získal objekt nové fasády. Při rekonstrukci byly zakresleny původní fasády s velkými okny, které opět zmizely pod omítkami. Poměrně dobře zachován je i celý areál dvora. Součástí dvora byl i mlýn umístěný pod hrází velkého rybníka.

V letech 1850 - 1869 byla obec samosprávnou obcí okresu Kdyně. Dříve obec spadala pod MNV Chocomyšl, v roce 1980 byla integrována pod MNV Koloveč. Po sametové revoluci v roce 1989 se stala samostatnou obcí s místní obecní samosprávou.

K založení obce údajně došlo u památné hrušky, nacházející se v lese nad obcí. Původně stála na planině, ale dnes je kolem ní les, vzniklý z náletu.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.czNejstarší historické zmínky o Únějovicích se objevují v roce 1379. Tehdy je držel královský lovčí Ctibor Tlam, který vlastnil také nedaleký hrad Pušperk. Jeho syn Jan již Pušperk nedržel, můžeme proto předpokládat, že si v Únějovicích nechal vystavět tvrz nebo dvorec, který se stal centrem malého statku. Ten zprvu obsahoval jen ves a dvůr Únějovice. Ve 2. polovině 15. století držel Únějovice rytířský rod Únějovských z Krásného Dvora. Před polovinou 16. století získalo únějovický stateček město Domažlice, kterému byl ale za protihabsburskou revoltu zkonfiskován. Novým majitelem Únějovic i sousedního panství, spravovaného původně z tehdy již opuštěného hradu Nového Herštejna, se v roce 1549 stává karlštejnský purkrabí Šebestián Markvart z Hrádku. Jelikož byl Nový Herštejn neobyvatelný, stávají se Únějovice nakrátko centrem bývalého herštejnského panství, k němuž tehdy patřily majetky v devíti vesnicích.

S tímto krátkým obdobím vzestupu můžeme spojit i radikální přestavbu únějovického dvora a tvrze, který za Markvartů získal podobu výstavné renesanční rezidence. Dvůr byl vybudován na rozsáhlém obdélném půdoryse, fasády obytných i hospodářských budov byly zdobeny sgrafity (poslední zbytky psaníčkových sgrafit jsou zachovány na vnější fasádě stodoly v jihovýchodním nároží dvora). Tvrz – renesanční sídlo – bylo situováno při vstupu v severozápadním nároží dvora. Nad trojprostorovým přízemím sklenutým křížovými klenbami s hřebínky (které jsou dosud zachovány) obsahovala budova další dvě patra. Rozkvět únějovického statku však netrval dlouho. Již v roce 1593 je jako jeho majitel uváděn Humprecht Černín z Chudenic, po něm následovali Kocové z Dobrše a Žákavcové ze Žákavy. Za těchto majitelů byly Únějovice drženy k jiným statkům a únějovické sídlo ztratilo charakter šlechtické rezidence. Bylo využíváno vrchnostenskými úředníky a později přestavěno na sýpku. K této přestavbě došlo nejpozději po roce 1720, kdy se Únějovice s Chocomyšlí stávají natrvalo součástí panství Chudenice.

Bývalé renesanční sídlo slouží stále jako prostorná a i dnes bezpečná sýpka. V roce 2008 získal objekt nové fasády. Při rekonstrukci byly zakresleny původní fasády s velkými okny, které opět zmizely pod omítkami. Poměrně dobře zachován je i celý areál dvora. Součástí dvora byl i mlýn umístěný pod hrází velkého rybníka.

V letech 1850 - 1869 byla obec samosprávnou obcí okresu Kdyně. Dříve obec spadala pod MNV Chocomyšl, v roce 1980 byla integrována pod MNV Koloveč. Po sametové revoluci v roce 1989 se stala samostatnou obcí s místní obecní samosprávou.

K založení obce údajně došlo u památné hrušky, nacházející se v lese nad obcí. Původně stála na planině, ale dnes je kolem ní les, vzniklý z náletu.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Objekt obecního úřadu Únějovice s kanceláří a společenskými prostory je v prostorech bývalého mlýna, jehož se majitel zřekl v dědickém řízení v roce 1970. V roce 1989 po ustanovení obecního úřadu v Únějovicích byla svépomocí zrekonstruovaná střecha a v letech 1999-2002 byla provedena generální oprava celého objektu za přispění dotace na obnovu venkova. V budově byla nově zřízená zbrojnice SDH Únějovice a obchod se smíšeným zbožím.

Byla provedena rekonstrukce návsi spolu s čekárnou ČSAD.

Dobrou úroveň společenského života v obci zajišťují místní zájmové spolky, Sbor dobrovolných hasičů Únějovice a fotbalový oddíl. Obě organizace reprezentují vesničku v regionálních soutěžích a pořádají během roku mnoho sportovních i kulturních akcí. Za vysoké účasti obyvatelstva se koná například Ouňovické vepřobraní, ženský fotbalový turnaj, pouťová mše, prvomájový průvod, velikonoční pochod, vánoční besídka aj.Objekt obecního úřadu Únějovice s kanceláří a společenskými prostory je v prostorech bývalého mlýna, jehož se majitel zřekl v dědickém řízení v roce 1970. V roce 1989 po ustanovení obecního úřadu v Únějovicích byla svépomocí zrekonstruovaná střecha a v letech 1999-2002 byla provedena generální oprava celého objektu za přispění dotace na obnovu venkova. V budově byla nově zřízená zbrojnice SDH Únějovice a obchod se smíšeným zbožím.

Byla provedena rekonstrukce návsi spolu s čekárnou ČSAD.

Dobrou úroveň společenského života v obci zajišťují místní zájmové spolky, Sbor dobrovolných hasičů Únějovice a fotbalový oddíl. Obě organizace reprezentují vesničku v regionálních soutěžích a pořádají během roku mnoho sportovních i kulturních akcí. Za vysoké účasti obyvatelstva se koná například Ouňovické vepřobraní, ženský fotbalový turnaj, pouťová mše, prvomájový průvod, velikonoční pochod, vánoční besídka aj.