Historie

Obec Čermná byla údajně založena již ve 12. století, kdy zde docházelo k rýžování zlata v Srbickém potoce. První zmínka o obci Čermná je až z r. 1233 (tehdy pod názvem Czirmnuves), stejně jako o vsi Staňkov (ležící na pravém břehu Radbuzy u soutoku se Zubřinou), neboť župan Vitla ze Staňkova (Witla ze Stancowic) z rodu Bohuslavů/Bohuchvalů vlastnil jak Staňkov, tak dvůr a ves Čermná. Tento významný velmož, který vlastnil značnou část zdejšího území, darovanou mu králem, sídlil na hrádku Lacembok (Lanzenbach), který patrně založil 2 km v. od Staňkova. K příbuzným Vitly příslušeli páni z Herštejna a rod rytířů z Hrádku – Lacemboku. K trvalému sídelnímu osídlení a přetváření zdejšího území na kulturní krajinu docházelo převážně již od 13. století.

Dalším známým majitelem Čermné byl v r. 1373 Bohuchval z Hrádku, kterému patřil dvůr a ves. Jeho prvorozený syn zemřel a tak zdejší "zboží" převzal druhý syn Václav, připomínaný v r. 1366. Následně držel ves spolu se Škrchleby (Krchleby), Podiehúsy (Poděvousy), Chřenov (Křenovy) a Horní Kamenicí syn Bohuchval II. z Hrádku a Škrchleb, který pak přikoupil Bukovou. Syn Bohuchvala II. - Jan Bohuchval z Hrádku (1404 - 31) připojil Hlohovčice a pak se přesídlil do Kamenice (1421). Historický vývoj obce a okolí výrazně poznamenaly náboženské husitské války v letech 1420 – 1434 (po kostnickém koncilu a upálení Mistra Jana Husa), takže Hrádek a Škrchleby se staly pustými. Po smrti Jana Bohuchvala z Hrádku kolem r. 1519 zdědila lštěnský statek sestra Eliška a druhá část kamenického panství byla prodána Janu Dobešovi ze Šlovic v r. 1521 (tj. Čermná, Hlohovčice, Hradiště, Chřenovy a Kamenice Dolní a Horní). Jeho nástupce Štěpán vyženil s manželkou Reginou statek Bukovou. Po jeho smrti v r. 1582 zdědil až v. 1615 jeho syn Vilém (jeden ze 4 synů) Čermnou. Poslední z rodu Ludmila Kateřina ze Šlovic, která zemřela r. 1666, odkázala své statky manželovi, císařskému vojenskému hodnostáři Janu ze Staufenberka. Ten se však zadlužil a proto v r. 1676 bylo jeho panství vč. Čermné prodáno (komisaři od zemského soudu) Kateřině Hochanzerové z Leskova, která pak tento majetek věnovala chotěšovskému klášteru.

Od počátku 17. století se situace v Čechách postupně dramatizovala. Po bouřlivých událostech, souvisejících s vydáním majestátu Rudolfa II. a tzv. pasovském dobrodružství na počátku r. 1611 přišlo období stavovského povstání českých pánů proti Habsburkům (1618 – 20). Zkonfiskované staňkovské panství zakoupil v r. 1622 císařský rada a obratný politik hrabě Maxmilián z Trauttmansdorffu, pocházející ze štýrského rodu. Pobělohorští Trauttmansdorffové skupováním vylidněných okolních malých panství získali Horšovský Týn a téměř celé okolí (celkem 90 okolních obcí). V následující vleklé třicetileté válce byl osud zdejších obcí podobný, ne však tak drastický jako ostatních oblastí Českého království. Toto období přinášelo poddaným kontribuce, výpalné, projíždějící vojska těžce poškodila, případně vypálila řadu obcí. V r. 1678 Matyáš Trauttmansdorf z Horšovského Týna koupil od chotěšovského kláštera kamenické panství spolu se vsí Čermná, načež se ves stala součástí horšovotýnského panství až do konce feudalismu. Toto panství bylo rozděleno do samostatných vrchnostenských obvodů - úřadů s vrchním, kontribučním, písaři, drábi a vedením pozemkových (gruntovních) knih, přičemž Čermná příslušela pod Čečovice. Správa obce začala působit až po r. 1700. Za vlády Marie Terezie a Josefa II. (1740 - 90) vznikl tzv. Josefínský katastr (první ucelená evidence půdy a majetku), která i na zdejším panství byla vedena. Počátkem 19. století trpělo i zdejší území trpělo vleklými napoleonskými válkami.

Farností i školou byla Čermná připojena ke Staňkovu. Děti chodili do dvoutřídní farní školy ve Staňkově, s výjimkou let 1832 - 61, kdy si Poděvousy a Čermná vydržovaly svého učitele. V r. 1891 byla v Čermné postavena vlastní škola. V roce 1848 došlo ke zrušení poddanství.

Původně byla v obci slavena pouť na sv. Víta, kterému byla zasvěcena stará kaplička: Ta byla v r. 1895 zbourána a nahrazena novou, v níž byl na oltáři namalován obraz sv. Jana a Pavla a tak slavení pouti bylo změněno na neděli po těchto svatých, tj. po 26. červnu.

V r. 1910 byl v obci velký požár. Během 2. světové války byla od r. 1939 Čermná součástí tzv. Protektorátu Čecha a Morava. V r. 1945 došlo ke konfiskaci majetku Trauttsmannsdorffů. Po r. 1945 došlo k velkému úbytku obyvatel obce a okolních sídel vzhledem k dosídlování pohraničí. V r. 1957 bylo v obci založeno Jednotné zemědělské družstvo, načež v r. 1960 se sloučilo s JZD Poděvousy a v r. 1975 se Srbicemi. V r. 1978 zde byla v obci zavřena zdejší škola. V l. 1980 – 90 došlo k přidružení obce k MNV Srbice. Od r. 1991 se Čermná opět stala samostatnou obcí s obecní samosprávou.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

K dobré občanské vybavenosti v současné době přispívá plynofikace a zavedený veřejný vodovod. V roce 2011 byla zahájena výstavba nové kanalizace s ČOV. V Čermné funguje obecní úřad, knihovna s připojením na internet, obchod se smíšeným zbožím a hostinec, ve kterém probíhají různé kulturní akce. Dopravní obslužnost zajišťují autobusové spoje. Místní dětí dojíždí do mateřských školek do Těšovic a do Staňkova, ve kterém mohou navštěvovat i základní školu. Ve vesnici působí několik zájmových spolků a sdružení. Patří mezi ně TJ Sokol (založen 1938), Sbor dobrovolných hasičů Čermná (založen 1921), Český svaz žen (založen 1952), Členský výbor ZKD a Sbor pro občanské záležitosti.

V roce 2007 bylo slavnostně otevřeno sportovní hřiště, víceúčelové hřiště a dětský koutek. Součástí sportovního areálu jsou i kabiny se sociálním zařízením. Zde se konají turnaje ve fotbale a nohejbale, tyto akce zajišťuje TJ Sokol. Místní SDH vlastní ruční koňskou stříkačku z roku 1876, se kterou v současné době vystupuje na různých hasičských soutěžích. Obec se účastní, případně je pořadatelem, každoročního setkání Čermných z celé republiky.

Každoročně se ve vesnici koná masopust, akce pro děti a důchodce, vítání občánků, taneční zábavy, slavnostní rozsvícení vánočního stromu, cykloturistický výlet na kole po okolí, sáňkyáda, drakyáda, vánoční turnaj ve stolním tenise apod. Pro občany, kteří oslaví významné životní výročí, připravuje obec vždy malý dárek.