Historie

První historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367.

Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitelem horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.

Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.

Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů (šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.

Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).

Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp.1). Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.czPrvní historická zmínka o Staňkovu pochází z roku 1233, kdy je připomínán rytíř Witla ze Stancowic a jeho bratr Prkosz jako jedni z prvních majitelů hrádku Lacembok. Více je o Staňkovu napsáno ze zápisu z roku 1271, kdy ves Staňkov prodává její majitel Witlo premonstrátskému klášteru v Chotěšově. Poprvé se druhá strana obce, tedy Staňkov městys, vyskytuje v pramenech roku 1367.

Až do roku 1425 patřilo městečko i ves chotěšovskému klášteru. V období husitských válek podporoval klášter finančně císaře Zikmunda a k vzrůstajícím finančním požadavkům ze strany císaře byl Staňkov městys dán v zástavu Zdeňkovi z Drštky, který byl držitelem horšovotýnského panství. Druhá část, Staňkov ves, byla k Horšovskému Týnu přikoupena v roce 1576. Zatímco ves patřila Horšovskému Týnu až do roku 1945, město připadlo roku 1623 chotěšovskému klášteru a patřilo mu až do jeho zrušení v roce 1782. Celé klášterní panství pak spravoval náboženský fond, od něhož koupili Staňkov městys Thurn-Taxisové za 1 080 000 zlatých a zůstali jeho majiteli do roku 1945.

Staňkov ves a Staňkov město existoval odděleně až do roku 1938. Oddělení bylo tak důkladné, že Staňkov město patřil k Plzeňskému kraji a Staňkov ves patřil ke Klatovskému kraji. V roce 1938 byly obě obce právně sloučeny v jeden celek, ale statut města byl přiznán Staňkovu až roku 1960.

Okolo roku 1800 začalo městečko užívat městský znak. Znak byl a je dosud používán v této podobě: modrý štít, v jehož dolní polovině je stříbrná městská hradba, uprostřed hradby je umístěn zlatý štít se třemi páry jeleních parohů (šlechtický erb Hroznatů), za hradbou vystupuje horní polovina poutníka v hnědém oděvu s velkým černým kloboukem na hlavě a s poutnickou holí v ruce. Ten má znázorňovat sv. Jakuba Většího, patrona staňkovského kostela.

Roku 1639 bylo Staňkovu vydáno mýtní privilegium, když vybírané mýtné přes řeku Radbuzu bylo dalším zdrojem příjmů do obecní pokladny. O osm let později vznikla v městečku pošta. Město Staňkov získalo od roku 1690 privilegia na pořádání trhů, a to na týdenní trhy a dva výroční trhy v roce (úterý po Novém roce a úterý po sv. Františku).

Roku 1602 obdrželi Staňkovští várečné právo. Pivo se vařilo po domácku a první pivovar byl pravděpodobně v místnostech Staré radnice (dům čp.1). Roku 1873 byl zahájen provoz v novém pivovaru Městys staňkovský akciový pivovar. Tento byl roku 1875 pro nedostatek kapitálu prodán hraběti Trauttmansdorffovi. Roku 1908 byl pro tento pivovar zřízen nový gravitační vodovod, který byl v provozu pro účel užívání pitné vody pro město Staňkov ještě v nedávné době.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Ve městě najdeme městský úřad, poštu, knihovnu, kino, kostel a hřbitov. Školství je zde zastoupeno od mateřské školy až po soukromou střední školu, která sídlí v Lidovém domě. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a další sportoviště.

V městě najdeme lékařskou ordinaci pro dospělé a děti, stomatologii, gynekologii a lékárnu. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou.Ve městě najdeme městský úřad, poštu, knihovnu, kino, kostel a hřbitov. Školství je zde zastoupeno od mateřské školy až po soukromou střední školu, která sídlí v Lidovém domě. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a další sportoviště.

V městě najdeme lékařskou ordinaci pro dospělé a děti, stomatologii, gynekologii a lékárnu. Kromě toho je zde umístěn i domov s pečovatelskou službou.