Historie

Ves Čečovice se připomíná poprvé v r. 1355. Tvrz si zde postavil pravděpodobně již v první polovině 14. století jeden z neznámých potomků Jaroslava z Bukovce, připomínaného r. 1298. Ten zdědil sousední ves Bukovec, odkud přenesl své sídlo do Čečovic, po nichž se pak psal jeho vladycký rod. V l. 1355 - 1358 vlastnil obě vsi i tvrz, která se tehdy připomíná poprvé, Jaroslav z Čečovic a kolem r. 1364 je prodal bratrům Janu Buškovi a Václavovi z Velhartic.

Později byl jediným držitelem zboží Jan Bušek, který je spravoval ze svého hradu Velhartic. Janovy statky zdědily jeho dvě dcery Anna a Kateřina, které si je v r. 1395 vyměnily, takže celé Čečovice získala Anna. Na držbě Čečovic se podílel i druhý Annin manžel Václav z Vartemberka, připomínaný r. 1401. R. 1409 postoupila Anna, potřetí provdaná za Hynka staršího z Náchoda, Čečovice jednomu z nejvýznamnějších českých feudálů, Jindřichovi z Rožmberka. Ten spravoval čečovický statek prostřednictvím svých purkrabí. V jeho službách byl již po r. 1390 i Přibík z Janovic, jenž se však postavil proti Jindřichovi z Rožmberka, tehdy ještě poručníkovi Anny z Velhartic, a byl proto na Čečovicích zajat a popraven. To dalo podnět k dlouhým válečným půtkám Jindřicha z Rožmberka s Přibíkovými strýci Rýzmburskými z Janovic, které trvaly až do Jindřichovy smrti v r. 1412.

Rožmberkové drželi Čečovice až do poloviny 15. století, kdy je prodali Dobšovi Snopoušovskému z Čečovic. Po něm se zde vystřídala řada majitelů. V roce 1546 koupil Čečovice Jan mladší Popel z Lobkovic, který je natrvalo připojil k horšovskotýnskému panství. Čečovická tvrz přestala plnit funkci feudálního sídla a pravděpodobně zpustla.

Někdy v 17. nebo na počátku 18. století postavili majitelé horšovskotýnského panství na jejím místě trojkřídlý barokní jednopatrový zámek, takže tvrz dnes připomíná pouze zámecký sklep s klenbou o dvou obloucích. Na východní straně nádvoří zámku byly původně arkády, které byly později zazděny. Také někdejší sádrové stropy jsou zakryty vápnem. Na zámku sídlili především vrchnostenští úředníci; ještě v 19. století v něm bydleli hospodářský správce a zámecký kaplan.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

V obci se nachází obecní úřad a knihovna.