Historie

Mrákov

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1325. Původně se vesnice nazývala Mrdákov (německy Mrdaken), podle staročeského slova mrdat - kývat se, pohybovat se ze strany na stranu. Na konci 19. stol. se však nechala přejmenovat na nyní „slušnější" Mrákov. Mrákov patřil mezi 11 privilegovaných chodských vesnic. Jejich obyvatelé vykonávali strážní službu k ochraně zemské hranice a obchodních stezek vedoucích do města Domažlice. Potvrzuje to listina krále Jana Lucemburského z r. 1325.

Stejně jako ochrana hranic, tak i funkce Chodů posléze začala ztrácet svůj význam. Současně s tím se i jejich výsady stávaly přežitkem, který vrchnost nechtěla trpět a začala Chody na jejich právech zkracovat. To samozřejmě vedlo k mnoha sporům, které mezi obyvateli chodských vesnic a vrchností propukly. K nejznámějšímu povstání Chodů došlo v letech 1692 - 1695. Pro hrdý lid však skončilo porážkou a jeden z vůdců povstání Jan Sladký Kozina z Újezda byl popraven. Přesto boj Chodů za uznání svých práv a svobod skončil až roku 1777.

Škola zde existovala již v 18. století. V r. 1792 ji navštěvovalo 200 dětí z Mrákova, Klíčova a Tlumačova. Fara Mrákov byla zřízena v r. 1785 oddělením od domažlického děkanství. +H54 V letech 1811 - 1813 byl na návsi, na místě dřívější kaple vystavěn kostel zasvěcený sv. Vavřinci. Jedná se o trojlodní stavbu s hranolovou věží v průčelí.

Dnes zde žije 474 obyvatel v 117 domech.

Starý Klíčov

Ves Starý Klíčov leží v nadmořské výšce 459 m a prvně je zmiňována v chodském privilegiu krále Jana Lucemburského z r. 1235 v podobě Kytschow. Další obdoby jména ze 16. a 17. století zněly Kycziow, Kycžow, Kücžovo. Z druhé poloviny 17. století pochází úřední název Klíčov (kancelářská úprava jména Kyčov) a německý název Klitschau. Lidový tvar Kyčov(o), tj. původně "Kyčův dvůr", se udržel dodnes.

Starý Klíčov paří mezi 11 nejstarších chodských vsí. Vznikl jako strážní ves na jz. hranici českého státu. Až do poloviny 17. století měli Chodové v Domažlicích vlastní soud a spravovali se sami. Roku 1621 se jejich vesnice dostaly do zástavy a později do dědičného držení Lamingenů z Albernreutu a byly páteří pozdějšího rýzmberského panství. Po smrti Wolfa Maxmiliána z Lamingenu (1696) koupil celé toto rozsáhlé panství Jiří Jindřich Stadion. V majetku hrabat Stadionů pak zůstalo až ro roku 1945.

Od roku 1850 byl Starý Klíčov obcí v okrese Domažlice, v roce 1869 je zapsán jako Starý Kyčov, osada obce Kyčov v okr. Domažlice. V letech 1880 - 1900 byl opět pod názvem Starý Klíčov osadou obce Klíčov a v roce 1910 jsou uvedeny oba názvy (Starý Klíčov a druhý dokonce jako Starý Kýčov) - osada obce Klíčov v okr. Domažlice, v letech 1921 - 1970 Starý Klíčov jako osada obce Klíčov v okrese Domažlice.

Uprostřed vsi byla r. 1863 vystavěna kaple sv. Václava. Stará dřevěná zástavba byla značně poničena požárem v r. 1902. Jednotřídní škola byla otevřena v r. 1905.

Roku 1757 žilo ve vsi 45 hospodářů, mezi nimi provozovali svá řemesla tesař, kovář a mlynář. Roku 1850 bydelo v Klíčově 1034 obyvatel. Roku 1900, tj. před zničujícím požárem, to bylo 556 lidí ve 101 domech. Další statistický údaj v Retrospektivním lexikonu pochází až z roku 1910, kdy bylo ve vsi zaznamenáno 640 obyvatel a 94 domů. V roce 1930 žilo ve vsi 529 obyvatel ve 100 chalupách.

Dnes má obec 108 domů, ve kterých žije 475 obyvatel.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

V obci je obecní úřad, pošta, knihovna, základní a mateřská škola. Pro využití volného času je v obci k dispozici koupaliště a sportovní hřiště. Obec vybudovala obecní byty, občanům slouží také kanalizace, plynofikace a vodovod. Roku 2008 byla vyhlášena "Vesnicí roku". Mrákov žije bohatým společenským životem, koná se zde velké množství kulturních a společenských akcí, jejichž organizátory jsou základní a mateřská škola, SDH Mrákov, SDH Starý Klíčov, TJ Sokol Mrákov a chodský soubor.

Mezi nejoblíbenější patří například lampionový průvod, masopust, vítání občánků, den dětí, setkání seniorů, velikonoční a vánoční oslavy či přehlídka chodských folklorních souborů Chodská hyjta.