Historie

Starobylá trhová osada náležela za nejstarších časů osídlení pražskému biskupství. První písemnou zmínkou o osadě je darovací listina pražského biskupa Jindřicha Břetislava z r. 1197, kdy se Koloveč stává majetkem kláštera premonstrátek v Doksanech u Litoměřic. Tento záznam byl objeven až po smrti dárce v dědickém potvrzovacím řízení. Vlastní osada Koloveč zde již nepochybně existovala před darováním coby majetek drobných feudálů.

Přemyslovec Jindřich Břetislav III., syn Břetislava II., byl biskupem pražským od r. 1182 a o jedenáct let později, v r. 1193 dostal od německého císaře Heinricha ještě titul knížete a tím i vládu v Čechách. Koloveč daroval ještě jako biskup, tedy mezi lety 1192-1193, a proto od té doby počítáme existenci Kolovče.

Od 13. století se v Čechách projevuje hospodářská i politická nejistota díky slabé vládě střídajících se panovníků. V zemi jsou časté místní války mezi šlechtou a městy, později husitské války včetně výpadů do Bavor, které trvaly přes celé 15. století.

R . 1577, 4. července, komisaři zastupující císaře Rudolfa II. prodali Janovi ml., Hynkovi, Vilémovi a Kryštofovi – bratřím z Roupova – městečko Koloveč s panským domem, pivovarem a poddanými i s poplužním dvorem Srbice, dále vsi Těšovice a Zíchov za 6.115 kop grošů českých. Téhož roku bratři ještě dokoupili od císaře Rudolfa II. vesnice, jež byly posud zapsány coby zboží duchovní.

Přínos pánů z Roupova pro Koloveč byl značný. Postavili zde panský dům /dnes č. 35 a 186/, pivovar a opravili kostel. Asi v polovině 16. století získali pro Koloveč městský znak, městskou pečeť a práva trhové a várečné. V Kolovči pobývali jenvrchnostenští úředníci. Roupovští drželi toto panství 90 let, do r. 1580, kdy celý majetek prodali Žákavcům za 8.900 kop českých grošů.

Je známo, že Roupovští páni byli vyznání bratrského a že ves Zíchov obydlili občany stejného vyznání.

Ani 17. století neznamenalo klid v našem kraji. Ještě šest let po skončení třicetileté války byla polovina domů v Kolovči pustých.

V roce 1711 bylo panství přikoupeno k Chudenicím pro nezletilého hraběte Františka Josefa Černína. Jeho nástupcem pak od r. 1733 byl syn Prokop Vojtěch. Dalšími pokračovateli byli Jan Rudolf /1757–1795/, Eugen I. /1796–1818/, Jaromír /1818–1851/, Eugen II. /1851–1925/. Černínové, coby majitelé Kolovče, dbali vždy o to, aby obci pomohli /po požárech, při stavbě školy a radnice, přístavbě kostela s věží, rovněž při choleře, a ročně vypomáhali chudým/.

V době, kdy získali Koloveč Černínové, měla obec značný počet řemeslníků:12 hrnčířů, 11 krejčích, 12 obuvníků, 7 truhlářů, 3 zámečníky, 3 kováře, 2 pekaře a dále cajkáře, soukeníky, perníkáře, kupce a šenkýře.

Jméno Koloveč vzniklo asi ze slov „kolová ves“, kdy se v bahnitém terénu na okraji pomezních hvozdů stavěly chatrče pro obyvatele na dřevěných kůlech zaražených do močálů – ves na kůlech – kolová ves – Koloves – Koloveč. Název je správně uváděn pouze v mužském rodu ten Koloveč.

Část městyse Koloveč - Zíchov

Malebná vesnička 3 km východně od Kolovče, jehož je součástí již od r. 1960, se prvně písemně připomíná r. 1272. Jeho název se v minulosti vyskytoval v podobách Vziechov, Bzichov, Žvikov a Žichov. Dějiny Zíchova jsou v mnohém velmi podobné s městysem Kolovčem, protože obě místa patřívala stejnému majiteli.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Městys Koloveč je přirozeným spádovým centrem pro okolní obce a jejich občany ať již z hlediska dostupnosti základních služeb, pracovních příležitostí, zajištění předškolního a základního vzdělávání dětí, tak i hlediska možnosti provozování různých zájmových, volnočasových a společenských aktivit občanů. Městys je vybaven kanalizací s čističkou odpadních vod, vodovodem s vodojemem, plynovodem, elektrickou, telefonní i rozhlasovou sítí, dále má zpracovaný fungující systém nakládání se všemi druhy odpadů, včetně sběrného dvora a řízené skládky pro ukládání výkopové zeminy, stavební suti a podobného odpadového materiálu.

Městys je zřizovatelem základní školy, kterou navštěvuje cca 250 dětí a mateřské školy, kterou navštěvuje cca 50 dětí.

Městys disponuje 26 obecními byty velikosti 2+1 a 3+1, které jsou po kompletní rekonstrukci včetně zateplení vnějšího pláště budov a výměny oken a dveří. Dále vlastní a provozuje penzion pro seniory s 22 byty 1+1 a zázemím a také provozuje terénní pečovatelskou službu pro seniory bydlící v obci.

Městys vlastní a provozuje zdravotní středisko s lékařskými praxemi pro dospělé, děti a dorost, gynekologii a dále psychiatrickou poradnu.

Městys vlastní a provozuje přírodní areál „Stará cihelna" sloužící pro pořádání kulturních a společenských akcí (např. koncertů, tanečních zábav, setkání rodáků a podobně), dále kulturní dům v části obce Zíchov a obecní knihovnu. V městysi je dále několik hostinců. V roce 2010 bylo dokončeno nové kulturní a administrativní zařízení, tj. společenský sál, spolková místnost, knihovna a prostory Úřadu městyse Koloveč včetně technického zázemí.

Městys Koloveč poskytuje svým občanům veškerou občanskou vybavenost včetně potřebných služeb, pracovních příležitostí a možnosti provozování různých zájmových, volnočasových a společenských aktivit. V městysi se nachází základní a mateřská škola, zdravotní středisko, pošta, čerpací stanice, několik sportovních areálů, moderní radnice s restaurací, knihovnou a novým společenským sálem, přírodní koupaliště atd.

Městečko si zakládá na udržovaných veřejných prostranstvích plných zeleně a květin a na zachovalé okolní krajině a přírodě vhodné k vycházkám, turistice i sportu. Kolofanti, jak se Kolovečtí sami hrdě označují, jsou také známi tím, že žijí bohatým kulturním a společenským životem. Městys, místní spolky a základní a mateřská škola pořádají každoročně řadu zajímavých akcí, mezi které patří zejména dětský maškarní karneval, pyžamový bál, masopustní průvod a veselice, stavění májky spojené s opékáním prasátka, oslavy osvobození, uctění památky obětí 1. a 2. světové války, oslava dne matek, dne dětí, pasování prvňáčků, letní a vánoční koncert školního pěveckého sboru Mlejnek, kolovečské pouti, drakiády, lampionového průvodu, slavnostního rozsvícení vánočního stromu, živého betlému, mikulášské nadílky atd.

V městysi působí SDH Koloveč a SDH Zíchov či TJ Slavoj Koloveč s oddíly fotbalu, volejbalu, rekreačního sportu a tenisu. Aktivní jsou také myslivci, včelaři, chovatelé, zahrádkáři, kynologové, Zíchov Pukl´s. – občanské kulturně-sportovní sdružení a Svaz postižených civilizačními chorobami. Svoji činnost obnovil ochotnický spolek Kolofanti, který si svými autorskými hrami a svérázným humorem získal oblibu mezi diváky v širokém okolí.

V městysi se nachází sportovní areál s fotbalovým hřištěm včetně zázemí (šatny, klubovny, restaurace, tribuny pro diváky), dále tenisové a volejbalové antukové kurty včetně zázemí. Tyto zařízení provozuje Tělovýchovná jednota Slavoj Koloveč.

Pro sportovní a rekreační účely je také možné využít místní dětské hřiště a tělocvičnu Základní školy Koloveč. Nedaleko městyse se také nachází přírodní koupaliště s možností táboření.

V městysi se dále nachází pošta, benzinová pumpa, obchodní dům a několik dalších prodejen a dále řada dalších zařízení služeb pro občany.