- 357 m.n.m.
- 4813 obyvatel
- www.mestoholysov.cz
- snímky z této obce
Holýšov je nevelké město, jež se rozkládá na pravém břehu řeky Radbuzy, jihozápadním směrem od města Plzeň a severovýchodním směrem od města Domažlice.
Okolí Holýšova bylo, jak dokládají archeologické nálezy z pravěkých mohyl, osídleno ve starší době bronzové, okolo roku 2000 před naším letopočtem. První dochované písemné záznamy o existenci obce jsou v listině věnované chotěšovskému klášteru 23. května 1273 papežem Řehořem X., kde je osada uváděna jako Hollissou mezi výčtem dalších 42 vesnic a ostatních statků. Po husitských válkách se dostala část vsi do držení okolní šlechty. V 16. století jsou majiteli obce Lobkovicové. Rozdělení vsi mezi několik majitelů přetrvalo až do roku 1623, kdy se scelený Holýšov vrátil do majetku kláštera. Po zrušení kláštera roku 1782 ves s celým klášterním panstvím koupil hrabě Thurn-Taxis, v jehož rodu byla v držení až do roku 1919.
Původní ves byla soustředěna okolo pravidelné návsi s kostelem svatého Petra a Pavla, který je od svého vzniku nezaměnitelnou dominantou obce a je pevně spojen s jejími dějinami. Okolo stavby se nacházel původní holýšovský hřbitov zrušený v roce 1789.
Jižním směrem od obce se počátkem 19. století těžilo černé uhlí. Kromě uhlí se v okolí Holýšova těžilo také olovo, zinek, stříbro a tuha.
Z malé vsi na město se začal Holýšov vyvíjet po roce 1897, kdy zde proslulá sklářská rodina Zieglerů založila sklárnu na lité tabulové a zrcadlové sklo. Byl to jeden z největších podniků svého druhu v monarchii. To se odrazilo na stavebním rozvoji obce i růstem počtu obyvatel, který se téměř ztrojnásobil. V době hospodářské krize ve 30. letech byla výroba skla zastavena a zařízení sklárny demontováno. Opuštěné prostory byly během II. světové války přebudovány na muniční továrnu. Práci v továrně vykonávali nejdříve francouzští váleční zajatci. V roce 1944 byl v bývalém statku Nový dvůr zřízen koncentrační tábor, pobočka Flossenbürgu. Válečných zajatců a nuceně nasazených dělníků z okupovaných zemí pracujících v muničních továrnách bylo až na 8 tisíc. Továrna byla koncem války zničena bombardováním a z její pobočky v lese byla vybudovaná vojenská kasárna.
V roce 1960 získal Holýšov statut města a tím i svůj znak. Ten byl v roce 1993 změněn do stávající podoby. V horní polovině gotického štítu je černé paroží ve zlatém poli, jako symbol zakladatele Tepelského a Chotěšovského kláštera českého vladyky Hroznaty a v dolní polovině je zkřížený stříbrný meč se stříbrným klíčem v modrém poli, jako atributy svatého Petra a Pavla. Zlatá barva znázorňuje vrchnost, bývalý klášter. Modrá barva symbolizuje protékající řeku Radbuzu, při níž vedly důležité obchodní cesty.
Spojení Holýšova s okolními městy zajišťuje autobusová a železniční doprava. První vlak projel městem v roce 1867 a první zastávka pro civilní dopravu v Holýšově byla zbudována v roce 1911. Zastávka se nacházela v těsné blízkosti závor na hlavní komunikaci. V roce 1942 byla zahájena přestavba kolejiště a tím se přesunula budova nádraží na místo, tak jak jej známe dnes.
Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz
Dnešní Holýšov je správním a hospodářským centrem a je pověřen výkonem státní správy pro 8 obcí. Město vybudovalo kompletní infrastrukturu, kterou stále rozšiřuje a obnovuje. Velkým projektem je Čistá Radbuza, kdy byla zrekonstruována stávající kanalizace a rozšířena o další kanalizační vedení. Dále byla zrekonstruována ČOV, vše podle EU směrnic.
V Holýšově bylo postupně vybudováno několik sídlišť:
Sídliště Výhledy - bylo postaveno v saském stavebním stylu válečnými zajatci a nuceně nasazenými dělníky za II. sv. války původně pro německé občany. Dnes má již historickou hodnotu.
V roce 1955 byla započata výstavba sídliště Pod školou spolu se základní školou - bylo to tzv. vojenské sídliště pro rodiny důstojníků holýšovských vojenských útvarů.
Sídliště Pod Makovým vrchem - v roce 1968 začala výstavba bytů, v roce 1970 bylo předáno prvních 108 bytových jednotek. Po roce 1971 byly předány zbývající byty. V 70. letech se Pod Makovým vrchem ještě postavilo svépomocí bytovým družstvem 48 bytových jednotek a v letech 2000 až 2002 se postavilo dalších 72 družstevních bytů, na jejichž výstavbu město dostalo dotaci na výstavbu bytů z Ministerstva pro místní rozvoj České republiky. V letech 1996 až 1999 bylo přistaveno v nástavbách v sídlišti Pod školou dalších 100 bytů.
Z další dotace na výstavbu bytů ze Státního fondu pro rozvoj bydlení bylo vystaveno 155 bytových jednotek v letech 2004 až 2006 sídliště Na Stráni.
Výstavba rodinných domků nezaostává a postupně se rozšiřuje Pod Makovým vrchem. Dnes v Holýšově stojí cca 357 rodinných domů.
V období 50. až 80. let došlo vůbec v Holýšově k velkému stavebnímu rozmachu. Bylo to dáno především politickým systémem, kdy se mnoho staveb budovalo za pomoci „Akcí Z". Ať již to byly opravy a přestavby mateřské školy, jeslí, lidové školy umění, výstavba kanalizací, sadové úpravy, asfaltování ulic a chodníků, oprava kaple a hřbitova. Dále byla postavena benzinová čerpací stanice a na 400 garáží, služby pro občany - prádelna, žehlírna, opravny, prodejny potravin. Pro sportovní vyžití: dětské hřiště, oprava tělocvičny, úprava hřišť.
Významným budovatelským počinem pro Holýšov byla výstavba základní školy v letech 1955 až 1958, kulturního domu (1974-1979), na který navazovala přístavba kina (1979-1982). Ve roce 1979 začala pro Tělovýchovnou jednotu Holýšov výstavba sportovní haly, která byla postupně rozšířena ještě o ubytovnu a saunu a skončila s dostavbou v roce 1983. Pro TJ byla zrekonstruována i budova „Kasino" pro oddíly hokeje a zápasu. V roce 1983 byla zahájena také výstavba nové mateřské školy v Luční ulici. V 70. letech byla také nejvíce rozšiřována infrastruktura, především kanalizace a veřejné osvětlení.
Ve městě došlo v 90. letech k velkému rozmachu v podnikání. Vznikla „Průmyslová zóna I - Holýšov sever", kde v dnešní době stojí firmy, každá s několika desítkami až stovkami zaměstnanců. Tyto firmy nabízejí zaměstnání pro široké okolí.
Dalším velkým počinem pro Město byl odprodej kasáren od Ministerstva obrany České republiky a Vojenských lesů a statků ČR, díky kterému vznikla „Průmyslová zóna II. - kasárna". I zde našlo mnoho podnikatelů a firem zázemí pro své podnikání.
Ani v občanské vybavenosti město nezaostává. Je zde několik větších či menších obchodů s potravinami, drogerie, bytový textil, papírenské a kancelářské potřeby, domácí potřeby a hračky, obuv, řeznictví, zelenina, pekárna, cukrárna, elektro a mnoho dalších. Mezi další služby pro občany se řadí několik kadeřnictví, relaxační masáže, pedikúra, květinářství, několik restaurací a hospůdek.
V roce 1967 byl Holýšov z hlediska zdravotní péče převeden do nemocnice ve Stodě. Dnes je ve městě zdravotní středisko, ke kterému byla v polovině 90. let dostavěna přístavba s ordinacemi a 2 byty pro lékaře. Ordinují zde praktický, dětský, zubní, rehabilitační a další odborní lékaři. Ve městě je lékárna. Do občanské vybavenosti musíme zahrnout i poštu, banky a dům s pečovatelskou službou.
Holýšov - pamětní kámen nucených prací
Pamětní deska • 183 m
|
|
Holýšov - sv. Petr a Pavel
Kostel • 366 m
|
|
Holýšov - infocentrum
Inform. centrum • 387 m
|
|
Holýšov - radnice
Radnice • 399 m
|
|
Holýšov - Dům dějin Holýšovska
Muzeum • 419 m
|
|
Holýšov - objekt lehkého opevnění
Jiný objekt • 680 m
|
|
Holýšov - kaple
Kaple • 801 m
|
|
Holýšov - hřbitovní kaple
Kaple • 1 km
|
Základní umělecká škola Holýšov
Škola • 21 m
|
|
Holýšov, Česká spořitelna, a.s.
Bankomat • 96 m
|
|
Holýšov, Jiráskova třída 99
Bankomat • 194 m
|
|
Holýšov, Tylova 584
Lékárna • 265 m
|
|
Holýšov (34562)
Pošta • 294 m
|
Zadejte, odkud chcete vyrazit, a my zjistíme spoje pomocí IDOS.cz.