Chodsko.net
Uprostřed obce Lštění stojí kostel sv. Jana Křtitele připomínaný již v roce 1362. V 18. a 19. století následovaly opravy, které značně změnily jeho původní vzhled. V roce 1998 byla provedena oprava střechy a fasády. Ve věži kostela je zvon odlitý v r. 1570 Brikcím z Cymperku.
Kostel sv. Antonína Paduánského v Luženičkách nechal postavit vlastním nákladem zdejší rodák Matěj Blacký v roce 1935.
Současný kostel sv. Jan Křtitele byl vystavěn v r. 1822 na místě starší svatyně. Koncem 90. let 20. století došlo k jeho opravě.
Kostel je připomínaný již v r. 1384 s dodatečnou věží rovněž z 2. poloviny 14. století. Přestavěn byl v 16. století a znovu v 18. století (věž byla zvýšená v roce 1725), k dalším úpravám došlo v 19. a 20. století.
Stavba má zřejmě jádro z konce 13. století, o čemž svědčí románské okénko ve věži. Kostel je stavbou z poloviny 14. století. Celý kostel je opatřen nástěnnými novogotickými malbami s obrazy s biblickými náměty. Na kostele byla v roce 1996 opravena krytina a snad i krov. Jiné práce nebyly provedeny, stavba je bez žlabů a vymlácenými okny, zavlhčena a dál chátrá.
Kostel sv. Mikuláše pochází již ze 14. století. Přestavěn byl na konci 17. století. V r. 1817 při požáru města byl kostel značně poškozen. V r. 1818 však již byl opraven. Loď kostela s polygonálním závěrem je obdélně klenutá a v jihozápadním nároží stavby opatřena věží. K presbyteriu je přistavěna kaple sklenutá eliptickou klenbou. U schodiště směřujícího ke kostelu stojí sochy sv. Floriána a sv. Notburgy z roku 1765. Byly zhotoveny nákladem rodu Morzínů pro výzdobu Merklínského zámeckého areálu, odkud byly v pozdějších letech přeneseny před kostel.
Dějiny milavečského kostela sv. Vojtěcha se začínají psát teprve od poloviny 18. stol. Ve středověku náležela ves pod duchovní správu fary při kostele Navštívení Panny Marie (dnes kostel U Svatých) v Domažlicích na Dolejším předměstí. V 17. stol. byly Milavče s Bozdíží přifařeny ke kostelu v Třebnicích. Ve vsi stála pouze kaple, o níž se historické prameny zmiňují v r. 1644 v souvislosti s její obnovou. Teprve o 100 let později prosadili Milavečtí výstavbu nové vlastní svatyně. Kostel založený v místech starší kaple vyrostl mezi léty 1741 - 1748. Jako jeho stavitel je uváděn Antonín Spannbruckner z Prahy. Interiér se inspiroval K.I. Diezenhoferem, ovšem není dynamicky zcela dokonalý. Na stěnách a stropu se nachází fresky se zobrazením života sv. Vojtěcha od malíře F.J.Luxe, na některých freskách je znát pozdější přemalba. Další fresky zase zobrazují legendu o sv. Vojtěchovi a pasákovi či Apoteózu sv. Vojtěcha. Na hlavním oltáři pocházejícím z roku 1755 se nachází sochy sv. Norberta se Zikmundem a Ivana s Ludmilou, boční oltáře sv. Víta a Václava a kazatelna pochází z roku 1753. V kostele se nachází zvony z roku 1875 od plzeňských zvonařů.
Kostel se připomíná poprvé v roce 1384 a je patrně dílem stavební huti, která stavěla biskupský hrad v Horšovském Týně. Dnešní podoba kostela je z 15. století, po polovině 18. století byl kostel upraven a zbarokizován. Ke kostelu byla dodatečně přistavěna horní polovina věže. Na věži visí dva zvony. Kostel byl opraven roku 1992.
Kostel sv. Vavřince byl postaven nákladem náboženské matice v letech 1811–1813 na místě dřevěné kaple z roku 1783. V roce 1861 vyhořela kostelní věž. Z vlastních zdrojů farnosti a svépomocí byl kostel v 90. letech 20. století opraven.
Kostel je původně gotický ze 14. st., přestavba proběhla v 16. století, věž byla upravena r. 1687. Mezi lety 1707–1712 byla přestavěna loď a v 19. st. byl kostel pronikavě upraven. Pod kostelem je hrobka Vidršpergárů, která je v podlaze označena velkým křížem. Gotický presbytář je vyzdoben středověkými freskami.
Barokní kostel sv. Jana Nepomuckého - stavba pochází z let 1781-1784. Kostel byl vystavěn pod patronací rodu Stadionů. Za komunismu kostel chátral a několikrát bylo uvažováno i o jeho demolici. Naštěstí ale přišel rok 1989 a otevření hranic a rekonstrukce stavby se ujali původní obyvatelé Nemanic - Němci. Oprava byla zahájena v roce 1991 a trvala skoro 5 let. Dnes je kostel opět chloubou obce a občas se v něm konají i bohoslužby.
Kostel sv. Tomáše je gotický, je připomínán již r. 1352 (věž je asi o 100 let starší). V 18. století byl barokně upraven, také byla přistavěna kaple Panny Marie. Barokní oltáře pocházející z let 1777 – 1779 jsou dílem truhláře a řezbáře Jakuba Brandla z Nýrska.
Kousek od zámku stojí v Osvračíně kostel Narození Panny Marie. Kostel byl snad postaven již ve 14. století, byl původně gotický. V 18. stol. byl barokně přestavěn.
Malý kostel sv. Františka z Assisi v Pasečnici je nejmladší sakrální stavbou na domažlickém okrese. Vystavěn byl v roce 2003, vysvěcen 4. října 2003 a je ve vlastnictví obce. Do vystavění kaple se v obci držela pouť na sv. Vavřince.
Bývalý klášter augustiniánů, založený v r. 1147 (první klášter augustiniánů na našem území), v r. 1420 zpustošen husity (s nedalekým hradem Starým Herštejnem), vyhořel v roce 1573, pak byl přestavěn r. 1595. Značné škody utrpěl klášter v třicetileté válce při drancování Švédy (1641 a 1648). Pak přišla pro Pivoň doba rozkvětu – klášteru náleželo 12 vsí a 136 poddaných. Proto mohl být v roce 1666 postaven velký refektář, rozšířen původní kostel a postaveny ambity. Klášter byl obnoven r. 1773, zrušen za Josefa II. r. 1785, v roce 1800 prodán a používán jako obytný objekt, r. 1843 přikoupen k poběžovickému panství. Po roce 1945 obsadila klášter Pohraniční stráž. Kostel v roce 1953 vyhořel, nová střecha byla postavena v roce 1968, mezitím se zřítila klenba. Církev převedla kostel roku 2003 na Občanského sdružení pivoňského kláštera Aurelius.
Nejstarší zmínka o vsi se objevuje v roce 1606. Lokalií se stává roku 1787, farností roku 1858. Matriky jsou vedeny od r. 1784. Kostel je z doby před r. 1686. Předtím zde byla v roce 1684 založena kaple, jejíž postupnou přestavbou kostel vznikal. Pleš patří k největším zaniklým obcím Českého lesa. Také této významné lokalitě předcházela stará páteříková sklárna, která pracovala na drsné planině vzdálené 6 km jižně od Železné v blízkosti falckého Friedrichshängu. V obci stály dva kostely. Ve zbytcích se zachoval pouze kostel sv. Jana Křtitele, obklopený hřbitovem, jehož zříceniny byly po r. 1990 pietně upraveny za podpory německých rodáků.
Pozdně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie v Poběžovicích byl založen kolem roku 1500 Dobrohostem z Ronšperka. Ve druhé polovině 17. století proměnila stavbu vyhořelého kostela barokní přestavba. Svatyně měla původně v průčelí dvě věže. Kolem roku 1900 byla věž napravo od vstupu snesena a celý objekt opraven. Interiér kostela, krytý dřevěným kazetovým stropem, obsahuje zařízení, které pochází ze 17.-19. století. Hlavní oltář zdobí raně barokní socha Panny Marie. Nechybí zde ani hlavní český patron – Svatý Václav. Kostel měl sloužit i jako pohřební místo držitelům a majitelům Ronšperka. V presbyteriu jsou zachovány mimo náhrobních desek Dobrohosta z Ronšperka (+1506) a Petra ze Švamberka (+1575) dva náhrobníky rodiny von Coudenhove aj. Zařízení kostela pochází ze 17. až 19. stol.Zajímavý je i obraz Svatého Mikuláše, který sem byl přenesen z nedalekého kostela v Šitoboři, jehož založení se datuje už do 13. století, ale od konce 20. stol. je zříceninou. Poběžovická barokní fara byla postavena koncem 17. století, stojí rovněž na horní části náměstí a byla zpočátku využívána i jako škola. Vedle fary se nachází i detailně propracovaná socha Svatého Jana Nepomuckého, údajně jde o dílo Jana Brokofa z roku 1682.
Kostel sv. Anny v Pocinovicích je z let 1805 – 1806 postavený v empírovém slohu.
Kostel Všech Svatých pochází ze 14. století. Na návsi je památná lípa Dobrovského, stará cca 250 let.
