Po osvobození Postřekova 2. května 1945 Americkou armádou byla zřízena z tamních mužů pořádková jednotka, která prohledávala okolní "německé" vesnice a pátrala po zbraních. Šestice Postřekovských se 4. května vydala do Pařezova, kde sebrala několik pušek od civilistů, a odtamtud se vydala k otovskému mlýnu.

Na Červeném vrchu na jihovýchod od Otova však byla ukrytá jednotka SS a začala na ně střílet. Josef Řezníček (22 let) a Jiří Kohout (19) zřejmě byli raněni, a proto se opozdili za svými druhy a Němci je zajali. Zbývající čtveřice – Jakub Krutina (38), Václav Gibfried (32), Josef Beroušek (37) a Václav Pacík (31), chtěla kamarády osvobodit, ale byla fašisty zabita.

Následující den, 5. května 1945, byli oba zajatí Postřekovští popraveni v otovské pískovně. Pohřeb ´postřekovských chlapců´ se konal na klenečském hřbitově 8. května 1945 a za účasti 2500 lidí. Jen z Draženova přišla více než stovka děvčat a chlapců v krojích. Jak bývalo na Chodsku při pohřbívání svobodných, kteří mezi šesticí byli, zvyklostí, nechyběli na pohřbu družbové a družičky. Bylo jich 80 párů. Rakve, přes které byla natažena státní vlajka, spočinuly na voze taženém dvěma páry koní. Ti je odvezli na klenečský hřbitov.

„Šli jsme pro chlapce, zaskočili nás, zranili a dobili. S Bohem ženo, synu, otče a ostatní. Ať žije Osvobozené Československo a Sovětský svaz." Kuba

• Pomníky
• Otov