V 17. století v Trhanově stály pouze mlýn a dvůr. Po konfiskacích za účast na Stavovském povstání se dostává majetek do rukou Volfa Viléma Lamingena z Albenreuthu a tento majitel zde v letech 1676–1677 nechal vybudovat jednoduchý jednoposchoďový barokní zámek ve tvaru písmene T, který se stal centrem rozsáhlého panství. Volf Maxmilián Lamingen se neslavně zapsal do bojů Chodů za svobodu a 28.11.1695 mu museli chodští zástupci slíbit na zámku poslušnost. Necelý rok po Kozinově smrti na zdejším zámku Lomikar 2. 11. 1696 umírá bez mužského potomka, zanechavše po sobě velké panství se 6000 poddanými žijícími ve 40 vsích a 3 městečkách. Umírá bez mužských potomků a jeho dědičky prodávají jeho panství půl roku po jeho smrti Jiřímu Jindřichovi Stadionovi, pánu z Wallburgu a Sautrachu. V roce 1701 vypukl na zámku požár a proto je v roce 1703 zámek barokně opraven a rozšířen a v roce 1706 je k zámku přistavěna kaple. V průběhu 18. století dochází k rozdělení rodu na Stadion-Warthausen a druhou větev Stadion-Thannhausen. Prvním zmíněným (tzv. vedřichovská větev) patřil Trhanov a zakládají zde okrasnou zahradu. Za zakladatele větve Bedřicha Stadiona v roce 1755 vypuká na zámku požár a zámek zůstává neopraven. V roce 1794 se uvádí jako pustý. Další požár na zámku vypukl v roce 1810 za Jana Filipa Stadiona. Tento tehdejší ministr zahraničí, rakouský státní kancléř, později ministr financí nechává zámek urychleně opravit a přistavět druhé poschodí a v roce 1811 se na zámek stěhuje. Stadionové drží zámek až do roku 1908, kdy vymírají po meči a po dlouhém soudním projednávání získává majetek hraběnka Kristýna Schönbornová. V počátku 40 let 20. stol provedli Schönbornové adaptaci východního křídla. V té době už není trhanovský zámek sídlem šlechty a slouží jako správní místo koutsko-trhanovským statkům až do roku 1945. V roce 1853 se zde na zámku narodil jako syn zámeckého zahradníka později známý lékař a spisovatel Josef Thomayer, který na zámek pozval svého přítele Aloise Jiráska, a tak ho inspiroval k napsání románu Psohlavci odehrávajícího se na Chodsku a v tomto zámku. Dnes zámek patří obci a je v něm provozována škola v přírodě.
Trhanovská alej (také nazývaná Lomikarova alej) je chráněné stromořadí lip mezi Trhanovem a osadou Nové Hamry. Toto stromořadí roste při silnici v nadmořské výšce 450 m a je tvořeno přibližně stromy lípy malolisté (Tilia cordata) a velkolisté (Tilia platyphyllos). Původní stromy jsou přibližně 350 let staré, obvod jejich kmenů je od 350 do 620 cm, nejvyšší dosahují 22 m. Alej je chráněna od roku 2001 pro svůj věk a jako krajinná dominanta.
Kostel sv. Jiljí je gotický ze 14. století, jednolodní s hranolovitou věží na severní straně, zbarokizovaný v 2. čtvrtině 18. století.
Vydatný pramen v obci, hned u silnice. Dle místní obyvatelky je voda výborná a "jezdí si pro ni z celého okolí ...".
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota. Období zániku: 1945-1950 Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota. Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Ve vesnici stávaly původně dva kostely (ve 14. st. se zde připomínají dvě samostatné plebanie Dolní a Horní Úboč s vlastními kostely). Kostel sv. Václava na návrší byl zbořen koncem 18. století, do současnosti přetrval kostel sv. Mikuláše. Kostel sv. Mikuláše je gotický, připomínán ve 13. st. – z této doby se zachovalo zdivo lodi a spodní část věže. Presbytář a sakristie, dílo stejné huti jako kostel v Loučimě se časově řadí nejdříve k polovině 14. století. V roce 1763 byla sklenuta kaple a loď, roku 1852 došlo k úpravě kostela. Barokní úprava a přístavba kaple s oratoří proběhla v roce 1763. Horní patro věže je z roku 1852. Proti kostelu stávalo ve středověku feudální sídlo, jehož zbytky se dochovaly na zahradě zdejší barokní fary.