Chodsko.net
Pamětní deska na rodném domě Kryštofa Krysla Hrubého v Draženove s textem: „Památce bojovníka za chodská práva - zemřel I.VI.1695 chodský rychtář Kryštof Hrubý“. Na domě je tabule s textem: Zde se narodil dne 6. srpna 1639 slavný draženovský rychtář Kryštof Hrubý obecně zvaný Krysl - tento neohrožený zastánce práv lidu chodského spolubojovník a rádce Kozinův byl rychtářem v letech 1686-93. Do sporu s Lomikarem se vložil s pravou chodskou houževnatostí, důvěřuje v konečné vítězství spravedlivé věci. Postavil se roku 1692 v čelo odboje a řídil peněžní sbírky v chodských vsích. Když šel po čtvrté do Vídně, byl tam zatčen a hnán do Prahy pěšky s řetězy na nohou. Tato cesta zkrátila život statečného „Krysla", který umírá ve vlhkém podzemním vězení novoměstské radnici. Podle zprávy kraj. hejtmana Wunschwitze byl Hrubý „nejpřednější z celé této povstalecké luzy“ a měl být oběšen, kdyby nebyl dne 1. června 1695 zemřel a vinu svou přirozenou smrtí odpykal.
Do XIV. století nestála. Pravděpodobně se zvonilo na zvonec v rozsoší stromu. O staré dřevěné kapli nejsou žádné zprávy - stávala snad už v době předhusitské. Určitě však v XV. století, jak dosvědčuje krásná gotická dřevořezba Panny Marie z tohoto století, která pochází z této kaple, a je uložena v domažlickém muzeu. Nynější kamenná kaplička byla postavena r. 1747. Jedná se o drobnou, šestibokou centrálu s jehlancovou střechou, na jejímž vrcholku je zvonička s cibulovou bání.
Místní pomník T. G. Masaryka, A. Švehly a J. Š. Baara
Pomník padlých v první světové válce v Draženově byl odhalen pět let po válce na dražinovské návsi a byli na něm uvedeni všichni padlí, zemřelí a nezvěstní rodáci. Po zadání návrhu pomníku akademickým sochařem V. Bretschneiderem tvůrci monumentu akad. sochaři Blažovi byla emotivně působivá pískovcová skulptura mladé chodské matky s osiřelým synkem slavnostně odhalena za přítomnosti tehdejších předních reprezentantů společenského a kulturního života regionu, jako byl Jindřich Šimon Baar. Ten také pronesl sugestivní vlastenecký projev, jenž citovým zaujetím velmi zapůsobil. Dále se ceremoniálu účastnili spisovatel Jan Vrba, zemský školní inspektor a senátor Vojta Beneš, okresní hejtman Faltis, zástupce československé armády, major 6. hraničářského praporu z Domažlic Konopásek a další hosté.
Rodný dům rychtáře Krysla v Draženově s informační tabulí s textem: Zde se narodil dne 6. srpna 1639 slavný draženovský rychtář Kryštof Hrubý obecně zvaný Krysl - tento neohrožený zastánce práv lidu chodského, spolubojovník a rádce Kozinův, byl rychtářem v letech 1686-93. Do sporu s Lomikarem se vložil s pravou chodskou houževnatostí, důvěřuje v konečné vítězství spravedlivé věci. Postavil se roku 1692 v čelo odboje a řídil peněžní sbírky v chodských vsích. Když šel po čtvrté do Vídně, byl tam zatčen a hnán do Prahy pěšky s řetězy na nohou. Tato cesta zkrátila život statečného „Krysla", který umírá ve vlhkém podzemním vězení novoměstské radnici. Podle zprávy kraj. hejtmana Wunschwitze byl Hrubý „nejpřednější z celé této povstalecké luzy“ a měl být oběšen, kdyby ve vězení předčasně nezemřel.
Eisendorfská Huť se nalézala asi 3 km jižně od Železné. Zdejší sklárna je zmiňována již v r. 1591 a byla nejstarší známou hutí svatokřížského panství. V r. 1717 osm zdejších sklářů vyrobilo 599 truhel obyčejných okenních čoček, 4 600 kusů průhledných čoček a 5 323 pivních sklenic. Roku 1743 se nájemcem sklárny stává Eliáš Zahn, v 60. letech 18. stol. je sklárna označována jako Neu Zahnhütte. Zdejší skláři byli opravdovými mistry. Svatokřížský zámek zásobovali luxusním zbožím (svícny, lustry, vinnými sklenicemi s karafami atd). V r. 1839 zde topograf Sommer popisuje opuštěnou sklárnu, kolem níž stojí 14 chalup s 69 osadníky. Sklárna byla naposled obnovena v r. 1871, kdy ji měl pronajatou František Schrenk. Kolem r. 1900 byl provoz ve sklárně definitivně zastaven pro nedostatek dřeva.Většina sklářských domků byla rozebrána a znovu postavena v Železné u rybníka v uličce Schneiderlgasse (zbořených po r. 1945). Po zániku sklárny zde majitelé svatokřížského panství vystavěli stáje pro dobytek. V r. 1930 je zde uváděno 6 domků a 42 obyvatel německé národnosti. Dnes se v místě nachází areál opuštěného rekreačního střediska ministerstva vnitra. Rok zániku: 1950 - 1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Uprostřed obce stojí malá čtvercová kaple s rozměry cca 2,2 x 2,2 m a výškou asi 3,2 m (včetně střechy 4,2 m).
