Chodsko.net
Pamětní kámen upomíná na nucené práce v muniční továrně Metallwerke Holleischen, kde za 2. světové války pracovalo bezmála 6000 lidí. Kámen je součástí krátké naučné stezky, která připomíná jednotlivé pracovní a zajatecké tábory v Holýšově.
Další historickou dominantou Holýšova je radnice. Její stavba byla zahájena v roce 1926 na místě bývalé staré školy podle projektu architekta Ing. Ernsta Březiny. Secesní stavba radnice měla napomoci povýšit obec z původní zemědělské osady na moderní průmyslové centrum. Samotná stavba byla navržena jako víceúčelová, kdy kromě správního centra obce plnila i funkci vzdělávací a kulturní. Byla zde vybudována i obecní šatlava. Dominantním prvkem radnice je hodinová věž. Výroba věžních hodin byla zadána německé firmě Turmuhren - Fabrik. Slavnostní otevření radnice proběhlo dne 28. srpna 1927.
Studánka se nachází kousek pod křižovatkou lesních cest U Kaderovny, křižovatkou prochází cyklostezka a žlutá turistická značka, o kousek dál pak červená z Holýšova od vlakového nádraží. Půjdeme-li poněkud neprostupným terénem po směru koryta cca 15min, dorazíme ještě k druhé, využívanější "Floriánské studánce".
Ke studánce lze sejít z modré značky přes vykácený pruh lesa. Nachází se 50-100 m od cesty se značením. Studánka se však nachází v zarostlém pruhu mezi pruhem vykáceným a pruhem jehličnatého lesa. Je slyšet zvuk tekoucí vody, ale v křoví není nic vidět. Ke studánce vede trochu vyšlapaná cesta z nevykácené strany lesa. Je však problém se ke studánce vůbec dostat - není pořádně vidět ani potok, přitom pramen je poměrně vydatný.
Pravděpodobně nejstarší dochovanou památkou v obci je kostel sv. Petra a Pavla. První písemná zmínka o založení kostela společně s farou je z roku 1352. Jako farní kostel je uváděn v roce 1384. K částečnému zrušení kostela došlo v průběhu třicetileté války a až v roce 1743 byla obnovena fara a byly dokončeny náročné barokní přestavby spolu s barokní věží, která má tři patra, přičemž ve třetím patře je vysoká zvonová stolice, kde v současné době jsou zavěšeny pouze dva zvony. Věž vrcholí neobyčejně vysokým štíhlým jehlancem a je vysoká 39 metrů. V průčelí kůru je znak patrona nesoucího na štítu znak panovníka se třemi parožími a s letopočtem posledních velkých oprav v 19. století. Historie kostelních varhan sahá do roku 1742, kdy chotěšovský opat Christoph Schmidt provedl i opravu (podle nápisu na okraji kůru, který byl patrný ještě v roce 1834, byla oprava provedena v roce 1745). Nové – stávající varhany postavil v roce 1899 Kryštof Müller za 1 200 zlatých. Z historických zpráv vyplývá, že nástroj byl opravován v roce 1911 Antonínem Mölzerem a pak až v roce 1992 byl opraven exteriér skříně varhan, nástroj byl částečně naladěn a vyčištěn od větších mechanických nečistot. Během září a října 1996 byla v částce 140 000 Kč shromážděných za přispění občanů i organizací města provedena generální oprava varhan včetně elektroventilátoru a pedálové klaviatury. Ministerstvo kultury vyhlásilo tyto varhany za kulturní památku.
Hora je přírodní památka, která se nachází ve vrcholové části stejnojmenného kopce o výšce 760 m n. m., 2 km jižně od Němčic. Důvodem ochrany je lokalita smíšeného porostu s výskytem áronu skvrnitého.
Kostel zasvěcený památce svatého Václava leží na návrší v obci pojmenované Hora sv. Václava. Historicky první zmínky o existenci osady spadají k roku 1239. První zmínky o kostelu se vyskytují kolem roku 1345. Již v roce 1384 je kostel zmiňován jako farní, patřící do horšovskotýnského arcijáhenství. Později byla obec administrována augustiniány z nedaleké Pivoně. Farnost byla obnovena r. 1788, matriky jsou vedeny od r. 1680. Kostel byl opevněn a patrně zde stávala i tvrz. Oproti dřívějším zvyklostem byl kostel vybudován překvapivě velmi monumentálně a jeho rozměry se neshodují s dobovými dispozičními zvyklostmi. Kostel je pojat jako fortifikační jednolodní stavba s polygonálně uzavřeným presbytářem a s věží. Jsou v něm zachovány stopy původních lomených oken, kostelní loď je zaklenuta valenou klenbou s trojúhelnými výsečemi. Monumentálnost stavby dokládá asi 10 metrů vysoký gotický presbytář, který kostel sv. Václava odlišuje od ostatních vesnických sakrálních staveb. Součástí kostela je loď z 15. století se starší věží z druhé poloviny 14. století. Celý byl zbarokizován v 17. století. Původní farní budova zmiňovaná v roce 1707 byla zároveň také školou. Po požáru v r. 1927 byla roku 1932 nově postavena fara. Při kostelu se rozkládá hřbitov, kam se vstupuje pilířovou branou. Kostel je bohužel ve špatném technickém stavu, ovšem i tak je pravidelně využíván pro konání bohoslužeb místní farní obce. Dalšími zajímavostmi jsou početné litinové kříže ve všech částech obce. Litinový kříž na kamen. podstavci obdél. průřezu s oboustranným popisem r. 1855. Kovový kříž na kamen. podstavci obdélníkového průřezu v místní části Načetín. Šest křížů v místní části Šidlákov.
Horka je zaniklá osada, kterou v roce 1930 tvořilo 6 usedlostí na louce vpravo od silnice spojující obce Ostrov a Rybník a žilo zde 31 německých obyvatel. Po válce byli vyhnáni a usedlosti zbořeny. Rok zániku: po 1945Důvod zániku: postupně vysídlenoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Kostel v Horní Folmavě je pozdně barokní z konce 18. st. Původně byl pod správou farnosti z Brodu nad Lesy (Furth im Wald); r. 1782 se stal lokalií (až do r. 1808 odváděli farníci různé farní dávky do Brodu). Roku 1856 došlo k povýšení na farnost (zásluhou P. Ant. Krejčího, známého z Baarovy Paní komisarky nebo Osmačtyřicátníků). Ke kostelu přiléhá starý zrušený hřbitov. Během válek byl několikrát poničen a po 2. sv. válce zchátral, v 90. let. Byl opraven a dnes slouží církevním účelům.
Vesnice stávala jz. od Rybníka ve svahu nad levým břehem Černého potoka, který tvoří česko-bavorskou hranici. Předchůdcem osady byla sklárna, která zde existovala v 17.-18. století. K Čechám připadlo toto území teprve úpravou hranice roku 1766. V roce 1930 zde stálo 59 usedlostí s převážně německými obyvateli.Osada byla srovnána se zemí v 50. letech kvůli zřízení hraničního pásma. Dnes je její místo hustě zarostlé vegetací, která prakticky splynula s okolním lesem.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Stromovou alej podél cesty z Horní do Dolní Kamenice vybudovala obec Horní Kamenice. K cestě je vysázeno 26 bříz.
