Zapomenutá bitva u Milaveč se udála v roce 1468
13 June 2016
V době vlády Jiřího z Poděbrad se česko-bavorská hranice stala opětovně místem vpádů cizích vojsk. Roku 1467 byli poraženi křižáci u Nýrska, v následujícím roce v okolí Milavče.
Hlavním pramenem k těmto událostem jsou silně protiněmecky zaměřené Staré letopisy české. Mezi násilnostmi, kterých se podle letopisů měli v Čechách křižáci dopouštět, najdeme i zmínku o jejich počínání na Domažlicku: v okolí Kolovče si údajně házeli s uřezanými hlavičkami dětí jako s míčem. (Staré letopisy české z rukopisu křižovnického, Praha, Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a umění 1959, s. 279)
Bitva u Milavče patří k nejméně známým střetům na česko-bavorské hranici. Tradice oslav v Milavči a okolí se nevytvořila. Zmínku o bitvě najdeme především v pracích vlasteneckého zaměření z 19. století, kde je uváděna jako jeden z příkladů bojů na hranici. Obvykle je jmenována vedle velkých husitských bitev, zejména bitvy u Domažlic.
Jaroslav Vrchlický připomíná např. v Šubrtových ''Čechách" vedle domažlického vítězství také tuto událost, jako jedno z vítězství nad německými křižáky: ''V okolí rýzmberském zvítězil pak ještě dvakráte náš Jiří z Poděbrad nad křižáky, a sice u Nýrska a podruhé u Milavče.''
V publikaci ''Chodové, strážcové českých hranic" (1901), která je glorifikací Chodů jako strážců hranic, je bitva u Milavče jmenována jako jedno z pohraničních střetnutí, kterého se měli Chodové zúčastnit.
O zmíněných bavorských vpádech píše také Karel Polák v článku "Bitva u Nýrska 1467'' (1937). Ve vztahu k událostem kolem roku 1468 se Polák opírá o úryvky z Palackého edice letopisů. Snahou autora je povzbudit české sebevědomí v politicky napjaté době. Vyzvedává proto hrdinství starých Čechů, odsuzuje domácí zrádce jako byl Dobrohost z Ronšperka a na základě uvedených citátů varuje před Němci jako odvěkými nepřáteli.
I bitva u Milavče bývá nejčastěji chápána jako česko-německý střet. Zmínky o této události se však objevují jen zřídka.
Bitva u Milavče patří k nejméně známým střetům na česko-bavorské hranici. Tradice oslav v Milavči a okolí se nevytvořila. Zmínku o bitvě najdeme především v pracích vlasteneckého zaměření z 19. století, kde je uváděna jako jeden z příkladů bojů na hranici. Obvykle je jmenována vedle velkých husitských bitev, zejména bitvy u Domažlic.
Jaroslav Vrchlický připomíná např. v Šubrtových ''Čechách" vedle domažlického vítězství také tuto událost, jako jedno z vítězství nad německými křižáky: ''V okolí rýzmberském zvítězil pak ještě dvakráte náš Jiří z Poděbrad nad křižáky, a sice u Nýrska a podruhé u Milavče.''
V publikaci ''Chodové, strážcové českých hranic" (1901), která je glorifikací Chodů jako strážců hranic, je bitva u Milavče jmenována jako jedno z pohraničních střetnutí, kterého se měli Chodové zúčastnit.
O zmíněných bavorských vpádech píše také Karel Polák v článku "Bitva u Nýrska 1467'' (1937). Ve vztahu k událostem kolem roku 1468 se Polák opírá o úryvky z Palackého edice letopisů. Snahou autora je povzbudit české sebevědomí v politicky napjaté době. Vyzvedává proto hrdinství starých Čechů, odsuzuje domácí zrádce jako byl Dobrohost z Ronšperka a na základě uvedených citátů varuje před Němci jako odvěkými nepřáteli.
I bitva u Milavče bývá nejčastěji chápána jako česko-německý střet. Zmínky o této události se však objevují jen zřídka.
Zdroj: Milada Krausová, Husitské války v historickém povědomí obyvatel česko-bavorského pohraničí, Průvodce historií Západních Čech č. 4, nakladatelství Českého lesa v Domažlicích r. 2000, str. 56 -57