Jak se kdysi jmenoval rod J. Š. Baara
16 November 2015
Tak jako kdysi náš pražský prof. Jakubička dal si před několika lety velmi svízelnou, ale svrchovaně záslužnou práci s rodokmenem našeho Jaroslava Vrchlického, aby jej slavně očistil od podlé čísi příhany (tak rychle se někdy uchytí nejhanebnější pomluva!), že předkové našeho knížete básníků byli Židé, tak pilně se ujal v poslední době rodokmenu Jindřicha Simona Baara draženovský rodopisec od Domažlic Václav Sladký. Poslední dvojčíslo (3.-4.) „Věstníku Baarovy společnosti“, který pro důvěrnější poznání drahého chodského apoštola vykonal již hodně pietní práce, přináší o této věci článek z pera domažlického prof. Karla Pracha. A je to studie, která jistě nalezne hodně živého zájmu.
Tři poslední století starobylého rodů Baarů probádal Václav Sladký od první půlky XVIÍ. století. Tenkrát se pozdější i dnešní Baarové psali ještě jako rodina Borů. V zmíněné době žili v Chrastavicích u Domažlic v selském stavení č. 6 rolník Valenta Bor a jeho žena Kateřina, o kterých studiem matrik a jiných pramenů V. Sladký nezvratně dokazuje, že jsou zatím přímými prarodiči našeho spisovatele.
Statek po nich dědil tenkrát synek nejmladší jménem Matěj. Všichni starší sourozenci, nežli se otec stal výměnkářem, založili své rodiny jinde. A shodou okolností opakuje se historie i dál. Po Matěji přebírá dvůr opět nejmladší Jan, zatím co prvorozený Jakub se přiženil do Luženiček a bratři věkem prostřední si našli selské nevěsty v Chrastavicích. Ten Jan měl sedm dětí, z nichž prvorozený Jiří (8. 12.1718) se oženil v 26 letech s Anežkou Teydlovou z Klenčí a usadil se na statku jejích rodičů. A tento Jiří Bor stává se zakladatelem linie klenečských Borů - Baarů.
Za panování Marie Terezie měnila se u nás rodinná jména zrovna před očima. Snaha panovnice šla za úředním soustřeďováním v říši, snad proto, aby docílila větší úřední pružnosti ve státní administrativě, a tak již i kněžstvu bylo nařízeno i matriky zakládati co možno jazykově zjednodušeně a jednotně. Svatba Jiřího Bora s klenečskou Anežkou byla v červenci 1744, tedy již čtyři léta po nastoupení Marie Terezie. A právě tenkráte již všichni tři synové z tohoto manželství narození dostali nová jména: z Borů se stali Boorové nebo Baarové.
Nařízení v tomto směru se asi dála velmi chvatně, bez podrobnějších nebo jasnějších výkladů, takže si je faráři nebo kaplani vykládali vždy po svém. Doklad je právě u této rodiny zajímavý: tři synové stejného otce mají tři různá příjmení. Prostřední z nich (rovněž Jiří) je psán již důsledně Baar, nejstarší Štěpán byl úředně jmenován někdy Baar a někdy Bóór, nejmladšího Jana zapsali v matrice Boor. Ale při tomto zápisu (původně Boor) jsou dodatečně přičiněny k oběma „oo“ šikmé čárky s přepsáním na aa.
Autor: Fr. Sekanina
Převzato z nedatovaného dřívějšího tisku.