Chodsko.net
V dolní části domažlického náměstí je gotická brána, zvaná Dolní nebo také Pražská. Vznikla současně s hradbami v 60. letech 13. století. Věž je téměř 20 m vysoká s hodinami. Nad průjezdem se nacházejí ještě čtyři patra. Původně před branou stávala ještě jedna zajišťovací věžní brána. Mohutný, výrazně profilovaný, raně gotický vnější portál brány je profilovaný, se zářezem pro hřeben uzavírající bránu. Vyšší patra brány byly opravovány v 15. a 16. století a v roce 1905 provedlo město rekonstrukci brány a při této příležitosti byl nad vnější portál umístěn městský znak s nápisem „ Domažlice pevná vlasti hráz, co jste někdy byly buďte zas“.
Zbytky městského opevnění, které mělo původně vnitřní zeď s půlválcovými baštami a zeď parkánovou s otevřenými hranolovitými baštami, pocházejí z doby založení města, z druhé poloviny 13. století. Z původních čtyř bran se do doby dnešní dochovaly pouze dvě. Jednou z hlavních městských bran je brána Dolní z doby okolo roku 1270. Tato uzavírá východní část náměstí. Její protějšek - Horní brána se do dnešních dní bohužel nedochovala - byla odstraněna v roce 1843. Při rekonstrukci vozovky v místech, kde dříve stávala, byly odkryty archeologickým výzkumem její základy. Další z dochovaných bran je Bezděkovská branka vystavěná pravděpodobně koncem 15. století. Poslední z bran Týnská , byla odstraněna krátce po bráně Horní v roce 1848. Fragmenty zdí vnitřní a parkánové hradby se zachovaly na severní straně za bývalým klášterem Augustiniánů a za domy čp.106 - 110, na východní straně po obou stranách Dolní brány, na jižní straně při Bezděkovské brance a v jihovýchodní části při Chodském hradě. Raně středověká hradba o síle přes dva metry,dosahovala výšky 7,5 m. Ve třech nárožích zesilovaly městské opevnění tři válcové věže, čtvrté nároží střežil hrad. Po obvodu obsahovala městská hradba ještě dalších 22 půlvácových dovnitř otevřených věží, rozestavěných ve třicetimetrových rozestupech. Městské opevnění doplňovala parkánová zídka a téměř 20 metrů široký příkop s valem napájený potokem Zubřinou. Důležitou funkci hlásky plnila městská věž, která byla později připojena ke kostelní stavbě.
Středověké opevnění Horšovského Týna je namalováno na jižní stěně kaple v dnešním arciděkanském kostele svatého Apolináře nad freskou 10 000 mučedníků. Celé vnitřní město bylo obehnáno hradbami a mělo na západě a na východě po jedné bráně. Západní bránu, zvanou Domažlickou, střežily dvě hranolové gotické věžě, kryté špičatými střechami. Východní bránu, zvanou Pražskou, chránila hranolová gotická bašta, přičemž při severní městské zdi možno na obraze rozeznat pět gotických bašt stejného tvaru. O jižní městské zdi víme, že byla nově zbudována po velkém požáru v roce 1547. Na obraze je možné při ní zjistit čtyři bašty, které jsou nižší než bašty při severní městské zdi.
Městské goticko - renesanční opevnění města Poběžovic bylo vybudované kolem r. 1502 Dobrohostem z Ronšperka. Opevnění poddanského městečka se mělo stát jednou z jeho mocenských opor v boji proti králi. Podle privilegia z r.1502 se měšťané pracovně i finančně významně podíleli na budování hradeb. Po ztrátě funkce fortifikačního systému byly hradby postupem století rozebírány a sloužily jako levný zdroj stavebního materiálu. Z městského opevnění se zachoval relativně souvislý celek jižní hradební zdi, narušený v dílčích částech destrukcí zdiva, a část úseku na straně západní a východní. V severovýchodním nároží opevnění bylo vklíněno samostatné obvodové opevnění hradu. Opevnění města sestávalo z jednoduché hradební zdi, z bezprostředně přiléhajícího příkopu a snad také vnějšího valu. Dochované fragmenty kamenných zdí z lomového zdiva o síle 1 - 1,1 metru dosahují maximální výšky 3 metry.Západní úsek:západní obvodová zeď domu čp. 63 (část) v Šandově ul., původní zdivo hradby má dnes novodobou nadezdívku a je zakryté břečťanem.nevelký fragment zdiva v západní obvodové zdi dvorní stavby domu čp. 14 (část), nám Míru.Jižní úsek: část hradební zdi u Spojeneckého náměstí jižně od čp. 19 (část), za domem čp. 125.část hradební zdi při čp. 26, nalézající se v přímé linii s průběhem výše uvedené hradby zbytek hradební zdi ve Slovanské ulici, v severní obvodové zdi domu čp. 129 (část)část hradební zdi, sloužící jako tarasní zídka, jižně od Masarykovy ulice, p.p. 63 (část); st.p. 64 (část); st.p. 65 (část), st.p. 66/1 (část).Východní úsek:úsek hradební zdi v jihozápadní hranici st.p. 4/1
