Chodsko.net
Zcela zničená osada. Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Studánky leží asi tři kilometry severovýchodně od Všerub. V roce 1921 žilo v 18 usedlostech 97 obyvatel německé národnosti. Po druhé světové válce a vyhnání původního německého obyvatelstva již nikdy obec nebyla úplně doosídlena. V roce 1961 obec poničila větrná smršť, což byl fatální zásah do života bývalé obce.Dnes tvoří Studánky tři domy, v nichž v roce 2001 žili dva obyvatelé. Období zániku: 1945-1950Důvod zániku: postupně vysídleno po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Místo poblíž osady Hájek začalo vznikat již roku 1703 - dne 25.7. večer se kolem vrchu zvaného Tannaberg vracel domů nemocný učitel a regenschori ze Všerub František Payer. Náhle uviděl na vrcholu kopce jasnou záři. Ze zvědavosti se vydal nahoru a spatřil silné světlo vycházející přímo ze země. Když pak světlo zmizelo, pocítil Payer, že i jeho nemoc je náhle pryč. Učitel pak nechal na vrcholu kopce z vděčnosti postavit malou dřevěnou kapli zasvěcenou sv. Anně (k události došlo v předvečer jejího svátku), která se po třech letech stavby stala cílem mnoha poutníků z širokého okolí, z nichž velká část se na místě zázračně uzdravila, což přispělo k další popularitě místa. V letech 1712-17 nahradil z popudu všerubského faráře Schüebela nedostačující kapli velký poutní kostel zbudovaný v barokním stylu klatovským stavitelem Markem Antoniem Gilmettim. V letech 1725-27 byl interiér vyzdoben nákladnými freskami. R. 1723 nechal hraběcí rod Stadionů postavit u kostela poutnický dům (později hospoda s ubytováním) a r. 1747 faru s nadací pro dva kněze - od té doby se Tannaberg stal samostatnou farností. Od r.1816 fungovala na Tannabergu škola. V r. 1865 kostel úderem blesku vyhořel a přes rychlou opravu, při níž byla pod kostelem vyhloubena hrobka Stadionů, začal význam poutního místa upadat. V době 1. republiky byl u hostince přistavěn kulečník.Po 2. sv. válce začalo celé místo propadat zkáze. V letech 1948-50 byla v kostele stáj pro koně vojáků, vnitřní vybavení bylo rozkradeno a zničeno a postupně byly strženy všechny objekty kolem. V 60.letech byl zpustošen interiér kostela i hraběcí hrobka. V uvolněném roce 1968 byla svatyně zčásti opravena a zohavené ostatky Stadionů si odvezli jejich příbuzní Schönbornové do Německa. Další část obnovy proběhla v letech 1978-79. Až v letech 1992-95 proběhla z iniciativy německých rodáků kompletní rekonstrukce kostela a byla obnovena tradice svatoanenských poutí.Období zániku: 1945-1950Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada se nacházela přibližně tři kilometry jižně od Tlumačova poblíž staré obchodní stezky Domažlice-Furth im Wald.Osada byla založena pravděpodobně v roce 1711. První historická zpráva se vztahuje k roku 1724. Šnory byly uhlířskou vsí, jak již její německý název napovídá. V roce 1789 bylo v osadě šest chalup. V roce 1839 pak měly Šnory 20 domů, v nichž žilo 222 obyvatel. Před druhou světovou válkou v roce 1930 žilo v osadě ve 23 usedlostech 107 obyvatel německé a 1 obyvatel české národnosti. Po druhé světové válce a vyhnání původního německého obyvatelstva ves postupně zaniká.Dnes osadu připomínají dva křížky, které je možné vidět na turistické stezce, procházející areálem bývalé vsi. Nedaleko od křížků stojí poslední samota, která kdysi pod osadu patřila.Období zániku: postupně po 1945Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Štráská Huť se nacházela v lesích mezi dnes již zaniklou obcí Pleš a obcí Rybník. Osada byla pravděpodobně založena Volfem Jáchymem Lamingenem v roce 1580. První zmínky v munětínských matrikách jsou z roku 1629. Zdejší sklárna fungovala až do roku 1840, vyrábělo se zde především zrcadlové sklo, malé skleněné tabulky a čočky do oken. V blízkém okolí sklárny v průběhu její činnosti vyrostlo několik domků a doprovodné provozy sklárny. V roce 1837 je v osadě uváděno 8 domů obydlených 136 obyvateli. Po ukončení provozu sklárny se osada stojící uprostřed lesů rychle vylidnila. V roce 1913 zde již ve dvou domech žilo pouze 9 lidí, v roce 1930 v jednom domě čtyři lidi. V roce 1945 žil ve Štráské Huti pouze hajný Josef Wild se svou rodinou. Po druhé světové válce osada zaniká, ale i v současnosti zde lze najít důkazy někdejší sklářské činnosti. Ze zástavby zůstal panský dům, později využívaný jako hájovna. Štráská Huť patří k nejlépe dochovaným zbytkům historických skláren v Českém lese. V prostoru Štráské Huti byl v roce 1993 proveden archeologický výzkum. Byly zde nalezeny nejen základy sklárny využívané do r. 1840, ale též pozůstatky mnohem starší sklářské pece.Období zániku: postupně po 1945Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada ležela jižně od Všerub těsně při státní hranici. Osadou procházela cesta ze Všerub do dnes již také zaniklé vsi Heuhof (Sruby). Osídleni vzniklo asi koncem 17. století na tehdy ještě německém území, od r. 1707 pak byla osada součástí Čech. Poté se Švarcava stala osadou nedalekého Šprymberka (nyní Pomezí). V roce 1930 stálo v osadě 13 domů, v nichž žilo 65 obyvatel. Po druhé světové válce a vyhnání německých obyvatel se osada stala součástí hraničního pásma. Na počátku 50. let zde byly nataženy příhraniční dráty (v 70. letech posunuty až k silnici Všeruby-Pláně). Zbořena byla jako druhá v pořadí na domažlickém okrese po sousedních Srubech. Rok zániku: 1950 Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Obec Švarcava ležela na česko-německé hranici jihozápadně od obce Rybník. Poprvé je obec zmiňována na mapě z roku 1626, kde je označena jako česká celnice. V polovině 17. století zde byla vybudována hospoda, která sloužila jako mýtnice na řezenské cestě (významná středověká cesta, která vedla z Prahy do Řezna). Postupně pak přibývaly další usedlosti. Od roku 1677 bydlel ve vsi i panský myslivec. V roce 1757 žilo ve Švarcavě 31 obyvatel. V roce 1839 pak v obci stálo 15 domů, v nichž žilo 134 obyvatel. V roce 1899 obec zasáhl veliký požár, který zničil téměř celou dřevěnou zástavbu obce. Vesnice pak byla obnovena a většinu zástavby tvořila již zástavba zděná. Od roku 1825 až do zániku obce zde sídlil celní úřad. V roce 1904 byl ve Švarcavě otevřen poštovní úřad. V roce 1930 měla obec 19 usedlostí, v nichž žilo 18 obyvatel české a 47 obyvatel německé národnosti. Po druhé světové válce a vyhnání původního německého obyvatelstva se stala lokalita obce součástí hraničního pásma, což pro Švarcavu znamenalo konec její existence.V současnosti obec Schwarzach existuje pouze na německé straně hranice. Z české části se nedochovalo nic, pouze pomníček Josefu Oczkovi, členu československé finanční stráže, který zde padl v roce 1938. V devadesátých letech byl u Švarcavy obnoven hraniční přechod, který slouží turistům a cykloturistům. Na odlesněném návrší jižně nad osadou (nad údolím hraničního Černého potoka) se nachází tzv. Dianin Dvůr - původně dvůr, na jehož místě postavili Vidšpergárové ve 20. letech 19. století zámeček s kaplí sv. Kryštofa. Po roce 1870 jej získali Coudenhoveové, kteří zde zřídili oboru a doplnili areál o předzámčí složené z přízemních převážně hospodářských budov. Zámeček byl až do roku 1945 využíván jako lovecký, tomu odpovídaly i jeho výzdoba a vybavení. To bylo již krátce po roce 1945 rozkradeno či zničeno. V 50. letech obsadila místo Pohraniční stráž. Zanedlouho však bylo opuštěno a všechny budovy kromě zámečku zbořeny. Ten se časem rozpadl také a dnes z něj zbývají zarostlé zříceniny obvodových zdí, sahající místy až do výše patra.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená osada.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota.Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota. Období zániku: 1945-1950 Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Zcela zničená samota. Zdroje: www.sudety.cpkp-zc.cz www.zanikleobce.cz
Osada ležela přibližně 0,5 km severně od dnes již také zaniklé obce Lučiny, pod kterou správně patřila. Nejstarší zmínky o obci se datují k roku 1619 v souvislosti se založením sklárny, která stála v části obce nazývané Dolní Úpor. Nicméně podle některých pramenů vznikla ves již ve 12. století, později však zpustla. K Čechám však i s celým okolím připadla teprve úpravou hranice r. 1764. V polovině 18. století sklárna zanikla a obyvatelé osady se živili především tkalcovstvím a chovem dobytka. Roku 1767 žilo v osadě 27 poddanských rodin. Mezi řemeslníky je zmiňováno 7 tkalců, 1 krejčí a 1 řezník. V roce 1789 měla osada 28 popisných čísel. Roku 1839 pak 34 usedlostí a 376 obyvatel. Ve vsi fungovaly také dvě bělírny příze. Mezi léty 1764–1822 byl v Úporu celní úřad. K Úporu patřily také tři samoty – Eseltraths Häuser (Eselhäuser), Dietlhof Häuser (Dietlhof) a Schickenhof. V roce 1930 bylo ve vsi 37 usedlostí, ve kterých žilo 194 obyvatel (186 německé národnosti). Po druhé světové válce se Úpor stal součástí hraničního pásma a byl zbourán.Dnes Úpor připomínají základy několika domů a křížek s letopočtem 1880.Rok zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Osada stávala na východním okraji plešské náhorní planiny v sedle mezi Velkým a Malým Zvonem. Vznikla koncem 18. století na pozemcích majitele panství Václava Koce z Dobrše, podle kterého dostala později název. Před válkou zde bylo 61 usedlostí. Až do svého zániku byla Václav osadou Pleše.Vesnice byla zničena v 50. letech při zřizování hraničního pásma. Část jejího prostoru dnes zaujímá opuštěný areál bývalé roty PS ze 70. let, kdy byl při rozšiřování hraničního pásma postaven jako náhrada za rotu na Pleši. Z jižní části vsi zůstaly jen terénní nerovnosti při okraji lesa. Severně vrch se nachází Velký Zvon, nejvyšší vrchol na našem území v této části Českého Lesa s bývalým vojenským areálem.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Valdorf je jednou z řady vsí, které vznikly v souvislosti se sklářskou výrobou. Místní sklářská huť byla založena 1696. Později se tato sklárna také nazývala Weisse Hütte, protože se v ní vyrábělo bílé tabulkové sklo. Nejstarší zmínky o vsi Valdorfu jsou z roku 1757 z tereziánského katastru. Podle tohoto pramenu ves vznikla kolem roku 1690. V roce 1757 bylo v osadě 14 domů lesních dělníků a sklářů. V roce 1839 v osadě stálo 19 domků, panská hájovna a žilo zde 161 lidí. V roce 1921 tvořilo osadu 27 domů, v nichž žilo 200 obyvatel (194 německé národnosti) a v roce 1930 28 domů se 176 obyvateli. Po druhé světové válce byli původní obyvatelé vyhnáni a ves zanikla.Bývalá vesnice je dnes snadno lokalizovatelná podle mohutné lípy na křižovatce cest na někdejší návsi, za ní se v křoví ukrývají zbytky zdí bývalé školy. V severní části vsi jsou patrné staré ovocné stromy a zarostlé zbytky základových zdí. Jižní část byla zcela zničena při výstavbě hraničních zátarasů, které tudy byly nataženy v 70. letech.Asi 300 metrů jv. v lese u silničky směrem na Pleš jsou zachovány zříceniny zámku. Postaven byl na konci 18. století jako lovecký zámeček Koců z Dobrše, původně jako přízemní kamenná stavba, ke které bylo v 19. století přistavěno dřevěné patro. Objekt byl příležitostně obýván až do roku 1945. Po válce údajně vyhořel a nebyl již obnoven. Dnes je patrný relikt vstupního objektu u silnice a zarostlé zříceniny obvodových zdí vlastního zámečku. Místo je dnes zalesněno, ale zbytky někdejší parkové úpravy jsou dodnes dobře patrné, zejména mezi silnicí a zámečkem. Dnes vede územím bývalé obce cyklistická stezka a v místě osady se nachází cyklistické odpočívadlo. Rok zániku: po 1945Důvod zániku: postupně vysídlenaZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Valtířov se nacházel přibližně 3 kilometry západně od Nového Kramolína při silnici do Nemanic. Obec je poprvé zmiňována již ve falsu listiny odkazující se k roku 1115, kterou panovník Vladislav I. daroval Valtířov i další vsi klášteru v Kladrubech. V roce 1186 ves získalo pražské biskupství. Následně patřila ves schönthalskému klášteru (1270). Roku 1358 držel ves Dobrohost z Mělnice a roku 1373 Zdeněk z Herštejna. Koncem 14. století obec připadla klášteru augustiniánů na Pivoni. Pravděpodobně za husitských válek ves zanikla, neboť roku 1573 je Valtířov uváděn jako pustý (spolu se vsí zanikl i gotický kostel). K novému založení Valtířova dochází kolem roku 1695. Ves je stále ve vlastnictví kláštera v Pivoni. V roce 1757 měla obec 111 obyvatel. V roce 1789 bylo ve vsi 37 domů, v roce 1839 45 domů a 334 obyvatel. V roce 1930 měl Valtířov 61 domů, v nichž žilo 273 obyvatel (z toho 264 německé národnosti). Po druhé světové válce a vyhnání německého obyvatelstva se obec ocitla v hraničním pásmu, což znamenalo její konec. Oficiálně byla obec zničena roku 1954.V současné době obec připomíná pouze návesní rybník, zbytky základů domů, obnovený kovový kříž zasazený do kamenného sloupku a česko-německý památník. Je-li příznivé počasí, otevře se Vám z tohoto krásného místa obklopeného loukami a pastvinami nádherný pohled na Šumavu i na Chodsko. Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Velký Horšín se nacházel mezi obcemi Ostrov a Rybníky. Obec je prvně zmíněna v roce 1579 při hraničních sporech mezi Chody a přimdskými Švamberky nebo mutěnínskými Vidršpergáry, jejichž panství zde hraničila. V roce 1644 jsou při dělení vidršpergárského panství poprvé zmiňovány vsi Velký a Malý Horšín. V roce 1654 žilo ve vsi šest poddanských rodin. V roce 1673 jsou ve Velkém Horšíně uváděny čtyři pustá stavení jako následek třicetileté války. V roce 1757 žilo v obci 55 poddaných, které živila pole a práce v lese. V roce 1789 měla obec 12 usedlostí. V roce 1839 je zde zmiňováno také 12 usedlostí, v nichž žilo 90 lidí. V roce 1921 tu ve 14 domech žilo 81 obyvatel německé národnosti. Po druhé světové válce a vyhnání německého obyvatelstva byla obec částečně doosídlena, začátkem padesátých let ale byla obec určena k demolici.Ves tvořily usedlosti seskupené v mírném úvalu okolo dosud existujícího rybníka. Zřejmě zde nedošlo k násilným demolicím, a tak dnes zůstávají výrazné zříceniny zarostlé křovím a stromovím (např. statek na severním konci vsi je zčásti zachován až do výše patra). Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmoZdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
Zcela zničená obec. Na místě vsi stojí novodobá rekreační chata a základy bývalého stavení.Období zániku: 1950-1960Důvod zániku: hraniční pásmo Zdroje:www.sudety.cpkp-zc.czwww.zanikleobce.cz
