Valtířov se nacházel přibližně 3 kilometry západně od Nového Kramolína při silnici do Nemanic. Obec je poprvé zmiňována již ve falsu listiny odkazující se k roku 1115, kterou panovník Vladislav I. daroval Valtířov i další vsi klášteru v Kladrubech. V roce 1186 ves získalo pražské biskupství. Následně patřila ves schönthalskému klášteru (1270). Roku 1358 držel ves Dobrohost z Mělnice a roku 1373 Zdeněk z Herštejna. Koncem 14. století obec připadla klášteru augustiniánů na Pivoni. Pravděpodobně za husitských válek ves zanikla, neboť roku 1573 je Valtířov uváděn jako pustý (spolu se vsí zanikl i gotický kostel). K novému založení Valtířova dochází kolem roku 1695. Ves je stále ve vlastnictví kláštera v Pivoni. V roce 1757 měla obec 111 obyvatel. V roce 1789 bylo ve vsi 37 domů, v roce 1839 45 domů a 334 obyvatel. V roce 1930 měl Valtířov 61 domů, v nichž žilo 273 obyvatel (z toho 264 německé národnosti). Po druhé světové válce a vyhnání německého obyvatelstva se obec ocitla v hraničním pásmu, což znamenalo její konec. Oficiálně byla obec zničena roku 1954.
V současné době obec připomíná pouze návesní rybník, zbytky základů domů, obnovený kovový kříž zasazený do kamenného sloupku a česko-německý památník. Je-li příznivé počasí, otevře se Vám z tohoto krásného místa obklopeného loukami a pastvinami nádherný pohled na Šumavu i na Chodsko.
