Chodsko.net
Rodinný dům s krámcem. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Rodinný dům s krámcem. Z toho jen hmota objektu a uliční průčelí jsou nemovitou kulturní památkou.
Hospoda U Koule, později U Koruny je nemovitou kulturní památkou Kolovče.
Venkovský dům čp. 4 je nemovitou kulturní památkou obce Kout na Šumavě.
Bývalá rasovna U Bartů je nemovitou kulturní památkou osady Modlín.Pohodný neboli antoušek, někdy zvaný též drnomistr, byl příslušník již zaniklého řemesla respektive zvláštní živnosti zvané pohodnictví. Zkráceně se člověku vykonávajícímu toto povolání říkávalo ras, jeho obydlí pak rasovna. Jedná se o již zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat, zde zejména psů a koček a v jejich případném následném zabíjení. V dnešní době tuto činnost provádějí především pověřené orgány veterinární služby. Pohodní byli v minulosti pokládáni za lidi podivné, nečisté či nenormální. Jejich sídla (rasovny) byla zpravidla umístěna na nějakém odlehlém místě daleko za městem.Bývalá rasovna U Bartů je nemovitou kulturní památkou osady Modlín.Pohodný neboli antoušek, někdy zvaný též drnomistr, byl příslušník již zaniklého řemesla respektive zvláštní živnosti zvané pohodnictví. Zkráceně se člověku vykonávajícímu toto povolání říkávalo ras, jeho obydlí pak rasovna. Jedná se o již zaniklé řemeslo, které spočívalo v likvidaci uhynulých zvířat, dále v odchytu toulavých zvířat, zde zejména psů a koček a v jejich případném následném zabíjení. V dnešní době tuto činnost provádějí především pověřené orgány veterinární služby. Pohodní byli v minulosti pokládáni za lidi podivné, nečisté či nenormální. Jejich sídla (rasovny) byla zpravidla umístěna na nějakém odlehlém místě daleko za městem.
Pojízdný ateliér v Peci pod Čerchovem si v roce 1902 postavil Jaroslav Špillar proto, aby mohl malovat krajiny i v zimě. Mohl si tam topit a nemusel stěhovat rozměrná plátna.
V Peci si v roce 1902 postavil vilu „ Král chodských malířů“ Jaroslav Špillar. Aby mohl malovat krajiny i v zimě, navrhl a nechal si vyrobit pojízdný ateliér, ve kterém si mohl topit a nemusel stěhovat rozměrná plátna. Zamiloval si Chodsko, zřekl se městského života a spokojil se s prostým životem dřevorubecké vsi. Po něm v Peci působili i jeho bratři Karel a Rudolf. Naposledy ve Špillarově vile pracovala vždy od jara do podzimu malířka a grafička Ludmila Jiřincová, kterou zde pravidelně navštěvoval spisovatel František Nepil. Špillarova vila hostila ve svých zdech mnoho dalších významných osobností, přátel bratrů Špillarů, spisovatele, malíře a umělce. V roce 1906 zde trávil prvních šest týdnů svatební cesty malíř světového jména Alfons Mucha s manželkou. Mezi další návštěvníky např. patřili malíři Mikoláš Aleš, Alois Kalvoda, spisovatelé Jan Vrba a Jindřich Šimon Baar, sochař Otakar Švec atd. V roce 2002 byla na vile bratrům Špillarům a Ludmile Jiřincové odhalena pamětní deska.
Venkovský dům čp. 138 je nemovitou kulturní památkou města Poběžovice.
