Chodsko.net
Od pradávna stávala na vrchu Zďáru u Chudenic starobylá - později nově přestavěná kaplička svatého Wolfganga. Pověst vypráví, že když se vracel řezenský biskup Wolfgang z Prhy kde na přání knížete Boleslava II. vysvětil v r. 973 prvního českého biskupa Dětmara, přenocoval tu v jeskyňce pod skalou. Nedaleko byla studánka s léčivou vodou, ke které přicházeli poutníci zblízka i zdaleka. V letech 1722 - 1725 postavil zde František Josef Černín podle plánu černínského architekta Maamiliána Kaňky velký poutní kostel, který byl ale za císaře Josefa II. v roce 1782 zrušen. Kostel chátral a byl v roce 1810 zbořen až na věž, která počala sloužit jako rozhledna lidově zvaná Bolfánek. V roce 1845 byla rozhledna původně s cibulovitou věží zvýšena na 45 metrů a věž změněna v nynější podobu, připomínající klatovskou černou věž. Práce provedl tesařský mistr Jan Kubát z Pušperka. Po vystoupání 138 schodů se dostanete na vyhlídkovou plošinu ve výšce 25 metrů. Za dobré viditelnosti dohlédnete až na vrcholky Alp. Za špatného počasí je rozhledna uzavřena. Návštěvu je možno dohodnout telefonicky i mimo otevírací dobu.
Typická válcovitá věž sloužila v minulosti jako hláska. Tyčí se do výše 56 metrů, z osy je vychýlena o 60 cm. Průměr dosahuje 8 metrů, šířka zdiva více než 2,5m. Věž má 12 pater a k vrcholnému ochozu vás čeká celkem 194 schodů. Zvonice ukrývá hned tři zvony, a to Zikmunda, Marii a Pavla.
Svou nadmořskou výškou (773 m) náleží vrch Koráb k nejvyšším vrcholům Chudenické vrchoviny. V r. 1902 již uvažovali kdyňští turisté o vystavení zdejší rozhledny. Ale teprve v r. 1938 se podařilo na vrcholu Korábu vystavět a zpřístupnit dřevěnou rozhlednu s malou chatou. Později získala chata velký sál a prostory 1. patra, zanedlouho byl zde vystavěn i lyžařský můstek. Po válce byla konstrukce rozhledny sestavená z klád, potlučená prkny. V této podobě fungoval Koráb až do konce 80. let, kdy byla staré rozhledna odstraněna. Dnešní ocelová, 50 metrů vysoká věž, pochází z roku 1992. Z plošiny ve výšce 29 m se návštěvníci mohou těšit z pohledu na Domažlicko a vzdálenější Šumavu, Český les i Brdy. Za dobré viditelnosti je možné spatřit Alpy.Ze Kdyně je nutné projet Starokdyňskou ulicí a dále po serpentinách až na vrchol Korábu.
Historie rozhledny na Čerchově je úzce spjata s Klubem českých turistů. První rozhledna zde byla vystavěna už v roce 1894, byla to dřevěná trámová konstrukce. Velký zájem turistů vydržela 10 let. Historie druhé rozhledny se začala psát 23. května 1904, kdy byl položen základní kámen stavby. Slavností otevření se potom uskutečnilo 16. července 1905. Radost všem zkalila 2. světová válka, kdy Čerchov obsadila německá armáda. Ani konec války nepřinesl žádné zlepšení. Díky své poloze (zhruba 2 km od hranic s Německem) se Čerchov ocitl v tzv. hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán. Usadila se zde československá armáda a v sedmdesátých letech tu vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží, která převyšovala Kurzovu rozhlednu. Ani rok 1989 nepřinel žádné výrazné změny. Teprve v roce 1999 byla rozhledna konečně navrácena domažlickému odboru KČT. Po nezbytné rekonstrukci byla věž předána veřejnosti 16. července 2000. Věž nese jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze. Dvacet metrů vysoká věž má plošinu ve výšce 16 metrů, na kterou se dostanete po 129 schodech. Z rozhledny se vám naskytne výhled na Babylon, Domažlice, Plzeň, Přimdu, Velký Javor a za dobré viditelnosti Alpy a Krušné hory. Otevírací dobakvěten a červen: So+Ne 10-17 hod.červenec a srpen: denně mimo pondělí 10-17 hod.září a říjen: So+Ne 10-17 hod. Dostupnost2 km od hranic (hraniční přechod Čerchov / Lehmgrubenweg) Vzdálenost vzdušnou čarou: 12,5 km JZ od Domažlic Vlakem: Autobusem: Pěšky: 4,5 km po modré TZ z Pece - nebo 4,5 km po červené z Capartice, od rozcestí Horizontálka po modré - nebo 6,5 km po červené z České Kubice Na kole: cyklotrasa C34 z Capartice Autem:
Telekomunikační věž, která slouží zároveň jako rozhledna. Věž byla vybudována na kótě V Březinkách v nadmořské výšce 576 metrů v roce 2003. Celková výška věže činí 48,5 metrů, vyhlídka je ve výšce 33,5 metrů. Další zajímavostí je, že identické stavby stojí na Kozlovském kopci u České Třebové či na Tobiášově vrchu u Jesenice. Po vystoupání na vyhlídkový ochoz se před Vámi rozprostře kruhový výhled na Přimdu, Velký Zvon, Dyleň, Slavkovský les, Mariánské Lázně nebo Šumavu. Otevírací doba: nonstop, mimo sezónu lze zapůjčit klíč v osadě Bernartice, čp. 7 – paní Nováková, či v čp. 13 – paní Pintová, popř. i v místním hostinciVstupné: zdarma
Hraniční hora Havran (německy Rabenberg) v Českém lese představovala zejména pro naši socialistickou armádu velmi důležitý strategický bod umožňující ze tří čtvrtin pohled na německé území. Na poměrně odlehlém místě byla první vojenská věž pro radiotechnický průzkum, tj. pro sledování radarů nebo navigačních systémů letadel tehdejších západních armád, postavena začátkem 60. let minulého století. Šlo o dřevěnou konstrukci, která byla v průběhu let 1967–72 postupně nahrazena 46 metrů vysokou hláskou – cca 25 metrů vysokou ocelovou konstrukci s dřevěnou nástavbou a anténami. Věž měla jedenáct pater, vlastní kuchyň, kotelnu a při výpadku elektrické sítě hlásku napájely elektrocentrály. Svému účelu sloužila do konce 80. let. Tehdy byla odstraněna dřevěná nástavba a zbytek věže provizorně zastřešen. Záhy, v roce 1992, armáda Havran opustila. Od té doby volně přístupný objekt jen těžko odolával klimatickým podmínkám i vandalům. Neutěšené situace i záměru hlásku na Havranu odstranit si na podzim 2009 povšimli členové občanského sdružení „Klub vojenské historie a sportů Tachov“ (založeno v roce 2008). Dohodli se na převodu areálu do svého majetku (červenec 2011) a v roce 2013 nechali věž opravit. Nová rozhledna na Havranu je volně přístupná. Přístup je možný pouze pěšky, a to buď z české strany od osady Stará Knížecí Huť (odtud cca 7km pěšky), nebo z německé strany od parkoviště v Silberhütte (odtud pěšky cca 2km) při silnici Bärnau-Altglashütte-Flossenbürg (je možné využít hraniční přechod Pavlův Studenec-Bärnau).
Dřevěná rozhledna s ocelovým schodištěm byla zpřístupněna v roce 2014. Její výška je 25,4 metrů. Po zdolání 94 schodů se vám z vyhlídkové plošiny naskytne krásný pohled na Velký Ostrý a Malý Ostrý, Velký Kokrháč, Hraničář nebo Nýrskou přehradu.
Dřív stávaly vedle Kurzovy rozhledny na Čerchově (1042 m n. m.) dvě turistické chaty, později, od 70. let 20. století, nehostinné vojenské objekty. Historie kamenné věže se začala psát roku 1905, v roce 1938 ji zabrala německá armáda, v roce 1950 ji pohltilo zakázané pohraniční pásmo a teprve v roce 2000 na ní opět vystoupili běžní turisté. Z výšky 25 metrů nad zemí jsou vidět šumavské kopce, bavorské pohraničí, Český les, příležitostně Slavkovský les, Doupovské hory a Brdy a výjimečně Alpy.
Kamenná věž s vyhlídkovou terasou není původní součástí středověkého hradu zničeného během třicetileté války. Vznikla až v roce 1848, kdy se majitel panství Jan Filip Stadion pustil do opravy zříceniny v duchu módního romantismu a vytvořil z ní atraktivní výletní cíl. Z rozhledny měřící 18 metrů dohlédnete do blízkých Domažlic i na vzdálené vrcholky Šumavy a Českého lesa. Otevřeno: celoročně – samostatná prohlídka areálu, v letní sezóně otevřena vyhlídková věž a hospůdka denně od 10:00 do min. 17:00 hodin
Na kopci Tomáška u obce Milíře nedaleko Rozvadova stojí jedna z ocelových věží vybudovaných během boomu těchto konstrukcí v letech 1999-2001. Vyhlídkový ochoz pro turisty se nachází ve výšce 25 metrů. Je je z ní moc pěkný pohled především na Český les nebo na blízký hrad Přimda. Rozhledna je volně přístupná.
Již roku 1862 byl na Křížovém vrchu postaven kostelík. K němu byla roku 1931 přistavěna rozhledna. Ta pak sloužila turistům i poutníkům do roku 1965. Tehdy ho zabrala armáda, z kostelíka se staly vojenské ubikace a rozhledna fungovala jako pozorovatelna. K výrazné změně došlo během roku 2004. Tehdy vzniklo na Stodsku sdružení, které si dalo za cíl opravení objektu. Rozběhly se zajišťovací práce a zchátralá rozhledna byla k úžasu mnoha nadšenců 18. září 2004 slavnostně znovuotevřena.
Dřevěná rozhledna s muzeem byla postavena v l. 2009-10 poblíž místa, kde stávala poutní kaple Panny Marie Lurdské (1913), rozstřílené po 2 sv. válce vojáky (znatelný půdorys kaple). Rozhledna stojí přibližně 2,5 km od centra Horšovského Týna a vede k ní značená naučná stezka (začátek u Informačního centra na náměstí v Horšovském Týně). Nová dřevěná rozhledna (21,5 m) s muzeem byla postavena Občanským sdružením pro výstavbu rozhledny, které je také jejím provozovatelem. Rozhledna byla postavena s myšlenkou oživit znovu toto místo, dříve tolik oblíbené poutníky i výletníky. Z vyhlídkové plošiny rozhledny po zdolání 66 schodů je ve z výšky 13 m krásný výhled na Horšovský Týn a jeho okolí, na Šumavu a Český les. V jednotlivých patrech 21metrové pětipodlažní věže najdete i expozici, která připomíná kapličky, kříže, boží muka, selské usedlosti, mlýny a poutě v okolí Horšovského Týna. Naučná stezka na informačních tabulích přibližuje hrdelní právo na Šibeničním vrchu, přírodní zajímavosti, léčivou studánku, historický vodovod, dějiny pivovarnictví ve městě i lurdskou poutní tradici. Kříž na rozhledně připomíná někdejší kapli Panny Marie Lurdské.
Velký Zvon (862 m n. m.) je lesnatý, kamenitý vrch, který leží poblíž státní hranice s Německem. Této strategické polohy využívala za komunistické vlády československá armáda, která zde postavila vysoký pozorovací objekt. Masivní čtyřicetimetrový betonový objekt pochází z 80. let 20. století. Dodnes objekt slouží armádě, ale zpravidla o letních svátcích, při dnech otevřených dveří, poskytuje zájemcům vynikající rozhledy do okolí. Vrchol je chráněn přírodní rezervací Pleš.
Jednoduchá dřevěná konstrukce byla dokončena v roce 2012. Z výšky 2,5 metrů nabízí výhled na vrcholky Českého lesa nebo Šumavy.
Válcová vyhlídková věž stojí na základech bývalé gotické hlásky. Posledními stavebními úpravami prošla na přelomu 19. a 20. století, kdy bylo třetí patro uzpůsobeno jako vyhlídka. Z ní je možné se rozhlédnout po přilehlém parku a okolí města.
Pět metrů vysoká dřevěná vyhlídka byla postavena v rámci česko-německé spolupráce v roce 2012. Po zdolání 14 schodů můžete pohlížet na Herštejn, Koráb, na Malý a Velký Ostrý i Malý a Velký Javor, Čerchov a Baldov.
Pouze 4 metry vysoká dřevěná věž byla postavena v létě 2012 v rámci česko-bavorské spolupráce. Po zdolání 16 schodů se vám naskytne pohled na obec a blízké okolí.
Dřevěná věž, vysoká 7 metrů, byla postavena v roce 2012 v místě evropského rozvodí. Po zdolání 23 schodů je možné spatřit panorama přilehlé části Šumavy.
Vyhlídka s odpočinkovým místem nedaleko Bělé nad Radbuzou. Přístupná je ze silnice Bělá nad Radbuzou – Čečín. Na konci Bělé odbočuje vlevo asfaltka vedoucí kolem fotovoltaické elektrárny až k železnému vysílači na Pohořelci, odkud je to k vyhlídce přes louku cca 100m.
Dřevěná konstrukce je vysoká 5 metrů a byla zpřístupněna turistům v roce 2013 v rámci projektu česko-německé spolupráce.
