• 4. listopad 1894, Sivice (okr. Vyškov)
• 16. říjen 1952, Valdice (okr. Jičín)
• náčelník generálního štábu, generál, čestný občan Domažlic, oběť komunismu (Domažlice, Anglie, SSSR)

Pocházel z obce Sivice na východ od Brna. Za 1. světové války působil jako důstojník čsl. legií v Rusku. Za První republiky zůstal v armádě a zastával v ní několik funkcí. Působil jako velitel 6. hraničářského praporu v Domažlicích. Roku 1939 byl pražským ústředím Obrany národa pověřen vybudovat odbojovou síť na Domažlicku. Z bývalých aktivních vojáků domažlické posádky zorganizoval ilegální skupinu této organizace. Výstavbu okresního vojenského velitelství svěřil pplk. J. Herklocovi, protože sám pracoval převážně v Praze. Zaměřil se i na výstavbu náhradního vedení z řad záložních vojáků pro případ zatčení vojenského velení. Přikročil i k výstavbě zpravodajské sítě v okrese. Domažlická Obrana národa opatřovala též zbraně a střelivo a podílela se na organizování přechodu vojáků do zahraničí. Jednotky Obrany národa byly zřízeny také v Klatovech a Sušici. Skupiny domažlická a sušická byly řízeny z Klatov. Podplukovník Boček odešel na začátku roku 1940 ilegálně do Anglie, odkud hovořil v rozhlase pod krycím jménem „plukovník Chodský“. Působil zde jako zástupce velitele Čsl. samostatné obrněné brigády. Z Anglie odletěl do SSSR, kde již jako brigádní generál B. Chodský velel tankové brigádě 1. čs. sboru při Karpatsko-Dukelské operaci. Na začátku roku 1945 se jako zástupce gen. Ludvíka Svobody zúčastnil česko-ruských rozhovorů o budoucnosti Čsl. armády. V období 25. 3. 1945 až 9. 5. 1945 působil ve velení 1. čsl. armádního sboru v SSSR jako zastupující velitel. V květnu 1945 po jmenování L. Svobody ministrem obrany byl B. Boček jmenován náčelníkem generálního štábu. Stal se i členem Vojenské rady vytvořené rozhodnutím ministerské rady z 5. 4. 1945. V červenci 1945 byl již jako divizní generál B. Boček jmenován členem přípravného výboru Národního svazu brannosti, jehož se stal později místopředsedou. Spolu s arm. generálem K. Klapálkem jako nejbližší spolupracovníci ministra nár. obrany a oba jako bezpartijní odbojáři usilovali o výstavbu armády v duchu požadavků vojenských částí Košického vládního programu. Jako náčelník generálního štábu působil armádní gen. B. Boček do října 1948. Koncem roku 1949 byl poslán do výslužby a v únoru 1952 byl komunisty zatčen a uvězněn. Zemřel ve věznici Valdice u Jičína (následkem nelidského zacházení a díky odepření nutné zdravotní péče), pochován byl v Dubisku u Zábřehu na Moravě. Pozn.: Velitelem domažlické jednotky Obrany národa se stal po B. Bočkovi pplk. Jaroslav Herkloc, který byl pak zatčen v březnu 1940. Manželka B. Bočka byla zatčena v dubnu 1942 a v říjnu téhož roku v Mathausenu popravena. Dne 9. 8. 1945 byl jmenován čestným občanem Domažlic spolu s Msgre. B. Staškem.

Zdroj: www.mekbn.cz