Historie

První zmínka o vsi je z r. 1379 v souvislosti s hradem a panstvím Herštejn. Tato raně gotická stavba panského sídla pochází z konce 13. století. Jako rok jejího založení se udává r. 1272.

Prvním držitelem Herštejna byl v r. 1349 Břeněk z Herštejna, který byl ve službách Jana – biskupa Olomouckého. Olomoucký biskup byl od r. 1355 patronem kostela v 2 km vzdálené vsi Úboč. Za stavebníka hradu můžeme s velkou pravděpodobností považovat jeho příbuzného Buška II. z Velhartic, který byl synem známého společníka krále Karla IV., Buška I. z Velhartic. Dalším majitelem Herštejna byl Ježek z Velhartic, který se v létech 1360 – 1367 stal maršálkem královského dvora. Po jeho smrti spravovala panství Herštejn od r. 1369 vdova Ofka s nezletilým synem Janem, který se stal majitelem v r. 1385. Jan měl čtyři syny: Záviše, Arnošta, Viléma a Půtu. Půtovi patřil Herštejn až do r. 1465.

Dalším vlastníkem byl Půtův syn Jan Herštýnský z Velhartic. Ten se v r. 1472 zapletl do sporů proti Albrechtovi, knížeti Bavorskému. Oboustranná nenávist sílila, až v r. 1475 bavorská vojska Herštejn vypálila a pobořila. Jan Herštýnský vedl dobrodružný život, a proto byl za výpady (pálení, plenění, loupení) sťat za Daliborkou na Hradčanech v Praze.

Později byl hrad Herštejn znovu postaven Zdeňkem Dobrohoštem z tvrze Ronšperk (Poběžovice), který v r. 1510 hrad daroval svému příteli Jiřímu z Kopidlna. Tento rytíř byl však vůdcem vybraných žoldnéřů. Vynikal smělostí, chytrostí, ukrutností a loupeživostí. Panstvo, aby učinilo zadost všem ukrutnostem, se spojilo s měšťany a pod vedením rytíře Zdeňka Lva z Rožmitálu byl r. 1513 hrad dobyt.

Dalším majitelem Herštejna byl jeden z nejvýznamnějších šlechticů své doby Půta Švihovský z Rýzmberka a po jeho smrti syn Břetislav, který r. 1534 prodal celé panství (ves a mlýn Úboč, ves Němčice, Vlkanov a Košenice) městu Domažlice za 2350 kop grošů. Pak došlo ke konfiskaci císařem Ferdinandem. V r. 1549 koupil Herštejn za 900 kop grošů Šebestián Markvart z Hrádku, který byl královským purkrabím z Karlštejna. V pozdějších letech panství Herštejn vč. Němčic a pustého Vlkanova (vypálen v r. 1534) připadlo české šlechtě Černínů z Chudenic.

Z r. 1785 pochází záznam o panství chudenického hraběte Jana Rudolfa Černína, jemuž obec patřila. Tehdy bylo evidováno 12 majitelů chalup, 11 dvorů, 1 hospoda, 1 kovárna a 1 obecní pastuška.

V r. 1837 žilo v obci 390 obyvatel v 52 domech. Nejvíce obyvatel žilo v obci v r. 1846 : 445 v 52 obytných staveních (100 rodin), z nichž 95 se živilo zemědělstvím a lesními pracemi, zbytek řemeslem.

Do 1. světové války (1914 – 18) bylo z Němčic odvedeno 64 mužů, z toho 5 padesátiletých. Na útrapy této války doplatilo 6 občanů, jimž byl v r. 1930 na návsi odhalen pomník.

V r. 1927 žilo v obci 360 obyvatel. Vlivem osídlení pohraničí v r. 1945 přesídlilo 17 rodin do okresů Domažlice, Klatovy, Cheb a Sokolov. Obec tím ztratila natrvalo 53 obyvatel. Úbytek obyvatel neustále pokračoval – v r. 1970 byl stav 180, v r. 1980 již jen 141. V současné době žije v obci 110 stálých obyvatel, z toho v Němčicích 99 obyvatel. Herštýn má 2 obyvatele s průměrným věkem 60 let. Na Úlíkově žije 9 obyvatel.

Němčice byly vždy samostatnou obcí. Toto období bylo přerušeno v r. 1960, kdy byly včleněny pod nový MNV Úboč, a v létech 1980 – 90, kdy se obec stala součástí střediskové obce Koloveč. K Němčicím byla od r. 1961 přičleněna osada Úlíkov. Od 1. 1. 1991 jsou Němčice opět samostatnou obcí.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Obec je soustředěna podél ulicové návsi. Je zde obecní úřad, fotbalové hřiště a při východním okraji vsi leží koupaliště napájené vodami Starého potoka. Jsou zde pořádány různé akce pro děti i dospělé jako např. Fošnašou - soutěž v přejezdu koupaliště po prkně. Hasičský sbor se pravidelně účastní různých hasičských soutěží a cvičení.

Z občanské vybavenosti vesnice lze jmenovat připojení k veřejnému vodovodu, plynofikaci, autobusovou zastávku, obchod s potravinami a pohostinství.

Němčice nemají vlastní kostel, administrativně patří pod farnost v obci Úboč.