Historie

První historické zmínky o vsi Milavče, která byla patrně založena jakýmsi Milavcem, jsou ve srovnání se stářím milavečských mohyl i vojtěšskou legendou mnohem mladší. V r. 1302 je v pramenech uváděn „Pyressio dicto Mylowes“. Tento Prkoš z Milaveč byl členem významného šlechtického rodu, který na štítu nosil znamení dvou obrněných rukavic a ovládal krajinu mezi Staňkovem, Kdyní a Domažlicemi. Prkoš i jeho syn Chotěbor se střídavě píší po Milavčích nebo po hradě Herštejně. Podle nového rozboru historických pramenů není zatím zcela průkazné, zda se jednalo o Starý Herštejn nad Pivoní, nebo nedaleký hrad Nový Herštejně u Kdyně.

Od počátku 20. let 14. století začíná Chotěbor s rozprodejem majetku v Milavčích. V r. 1324 potvrdil prodej 22 lánů v Milavčích domažlickému rychtáři Jindřichu Schicklinovi. O rok později prodává opět se svou manželkou Ofkou témuž rychtáři 2 milavečská popluží. Originály těchto listin jsou uloženy ve Státním okresním archivu Domažlice se sídlem v Horšovském Týně. Obě listiny jsou psány v Milavčích. Je proto pravděpodobné, že Chotěbor vlastnil v Milavčích sídlo, nebo alespoň dvorec. Po Milavčích se ve stejném období nazývá také Jindřich ze Štiboře, syn Vitly z Herštejna. Od r. 1333 se Chotěboř uvádí jako majitel hradu Kostomlat na Litoměřicku.

V následujících staletích zprávy o Milavčích mizí. Ves, nebo její podstatná část, byla tehdy v majetku královského města Domažlic. V r. 1357 po nevydařené stavovské vzpouře byly vsi, které náležely k záduší domažlického kostela Navštívení Panny Marie, městu Ferdinandem I. odejmuty a prodány horšovskotýnskému panství. jednalo se tehdy vedle Milaveč ještě o Bořice, Nevolice a Petrovice. V r. 1598 byly jmenované vsi městu opět vráceny.

R. 1654 se Milavče skládaly ze 17 selských dvorů a byly největší osadou na panství města Domažlic. Také v období sestavování informací tzv. tereziánskému katastru kolem r. 1767 přesahovaly Milavče s počtem 33 osedlých poddanských rodin vysoce počet hospodářů v ostatních obcích panství. Přifařeny však byly již ke kostelu sv. Jiljí v Třebnicích.

V r. 1818 utrpěly Milavče požárem stejně jako r. 1876, kdy byl čtyřikrát založen požár nezletilým hochem.

V r. 1741 byl ve vsi položen základ k novému kostelu. Po jeho vysvěcení se zvýšila i návštěvnost milavečských poutí. V r. 1787 byla ve vsi zřízena lokálie. Domažličtí radní přispěli lokalistovi důchodem 3 sudů piva ročně a 15 sáhy dřeva. Milavečská obec přidala louku a zbývající část důchodu uhradil náboženský fond.

Za císaře Josefa II. byl v r. 1787 patronem Domažlic jmenován sv. Vojtěch. Do vsi putovala procesí, která měla v období sucha vyprosit požehnaný déšť. V r. 1865 – 1866 byla v Milavčích vystavěna nová fara. Až do té doby bydlel duchovní společně s učitelem v bývalých lázních.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

V obci můžeme najít obecní úřad, poštu, základní školu nižšího stupně a mateřskou školu, knihovnu, kostel a hřbitov. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci i veřejný vodovod. Základní a mateřská škola organizuje různá vystoupení svých žáků, například na vánoční besídce.

Aktivním spolkem v Milavčích je Sbor dobrovolných hasičů, který se pravidelně prezentuje v hasičských soutěžích. Kromě toho pořádá mnoho kulturních a společenských akcí, například hasičské letní tábory a taneční zábavy. Kromě hasičů tu působí fotbalisté, oddíl stolního tenisu a Spolek Jiřího Bittnera.