Historie

Vznik a historie Chodova souvisí s ochranou hranic Českého království. Když byl hraniční les natolik vykácen, že již přestal tvořit překážku vpádu nepřátel a německé obyvatelstvo se snažilo osidlovat české území směrem do vnitrozemí, založil panovník podél Českého lesa jako obranný systém řadu vesnic. Jejich obyvatelstvo - Chodové - mělo za úkol střežit hranici. Za tuto službu pak bylo obdařeno řadou výsad a privilegií.

Nejstarší dochovaná písemná zmínka o Chodovu pochází z roku 1325. Název vsi prošel během let vývojem - známe tak jeho tvary jako např. Korov, Kodov, Kodovo nebo německé Meigelshof. Podle Berní ruly žilo v obci k roku 1654 celkem 11 sedláků, 5 chalupníků a 8 zahradníků, kteří za pomoci 50 potahů obdělávali 44 strychů zemědělské půdy. Soupis majetku v obci dále uvádí 42 krav, 53 jalovic, 68 ovcí a 92 vepřů.

Stejně jako ochrana hranic, tak i funkce Chodů posléze začala ztrácet svůj význam. Současně s tím se i jejich výsady stávaly přežitkem, který vrchnost nechtěla trpět a začala Chody na jejich právech zkracovat. To samozřejmě vedlo k mnoha sporům, které mezi obyvateli chodských vesnic a vrchností propukly. K nejznámějšímu povstání Chodů došlo v letech 1692 - 1695. Pro hrdý lid však skončilo porážkou a jeden z vůdců povstání Jan Sladký Kozina z Újezda byl popraven. Přesto boj Chodů za uznání svých práv a svobod skončil až roku 1777.

Počet obyvatel Chodova měl v minulosti kolísavou tendenci. V roce 1869 zde žilo na 793 lidí v 86 domech. Do roku 1900 počet obyvatel klesl na 358, již v roce 1921 však opět stoupl až na 852. K roku 1950 zde žilo 587 stálých obyvatel. V roce 1924 se od Chodova oddělily vsi Pec a Trhanov a staly se samostatnými obcemi. V roce 1960 se sice k Chodovu opět připojily, nakonec se však v roce 1990 znovu oddělily a samostatnými obcemi jsou dodnes.

V roce 1924 byla v Chodově postavena česká škola. Díky českému obyvatelstvu zde nebyla nikdy německá škola, jak tomu bylo běžné v jiných pohraničních obcích. Území Chodska bylo jediné v celém regionu západního pohraničí, kde se české osídlení udrželo a po druhé světové válce nedošlo k výměně obyvatel (také díky této výjimečnosti byl Chodov zařazen do skupiny pohraničních vesnic zkoumaných katedrou humanitních věd VŠ zemědělské v Praze ve spolupráci s Velkou Británií - The University of Liverpool).

Po druhé světové válce také došlo ke stavebnímu rozvoji a nárůstu obyvatel. Pod kopcem, mezi Chodovem a Trhanovem vznikly průmyslové podniky, zejména dřevozpracujícího průmyslu. Z toho důvodu bylo tehdy postaveno velké množství nových betonových bytovek, díky nimž v 70. letech Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

V současnosti je v Chodově 203 domů, 10 objektů zde slouží k rekreaci. Pro stanovení základních rozvojových strategií, stabilizování obyvatelstva a rozvoje podnikatelské sféry je zpracován územní plán obce. V Chodově funguje kanalizace s čističkou odpadních vod, plynofikace i veřejný vodovod. Působí tu obecní knihovna, která nabízí půjčování knih a časopisů i bezplatný internet. Dopravní obslužnost je zajišťována pravidelnými autobusovými spoji, dětem slouží mateřská školka a základní škola pro 1. – 5. třídu. Do základní školy docházejí také žáci z obcí Trhanov a Pec.

V posledních letech Chodov stavebně splynul se sousedním Trhanovem, administrativně jsou však obě obce dosud samostatné.