Historie

První písemná zmínka o Bělé nad Radbuzou pochází z Kosmovy kroniky z roku 1121. Bělá je zde dávána do souvislosti se zbudováním hradu Přimdy na nedaleké strmé skále. Samotná ves předcházející dnešnímu městu vznikla na soutoku řeky Radbuzy a Bezděkovského potoka. Název vsi byl odvozen právě od protékající řeky Radbuzy, které se lidově říkalo Bílý potok. Rozvoj Bělé určovala její poloha na jedné ze středověkých obchodních cest z Horšovského Týna do Bavor. Převážně české obyvatele vsi nahradili v 13. století převážně němečtí osadníci, kteří nazývali obec německým názvem Weissensulz.

Po celé období středověku patřila Bělá k panství královského hradu Přimda. Chodové z Přimdy zde měli svou rychtu. Na konci 16. století se novými majiteli obce stali Lamingenové z Albernreutu. Ti se zasloužili o dostavbu místní tvrze, ke které náležel i pivovar a poplužní dvůr. V průběhu 17. století byla Bělá připojena k panství Újezd Svatého Kříže. Úředním střediskem se stal bělský zámek. S nástupem 18. století ožil ve zdejším regionu sklářský průmysl. Vzniklo zde více než 10 skláren, přičemž některé z nich pracovaly ještě v průběhu 20. století. Většina obyvatel Bělska se zabývala zemědělstvím, dřevařstvím, rukodělnou výrobou.

Po skončení druhé světové války byla obec postižena vyhnáním německého obyvatelstva a počet lidí žijících v Bělé se rapidně snížil. K oživení mnoha příhraničních obcí už nikdy nedošlo.

V druhé polovině 20. století došlo k tzv. dosídlení regionu. Mnoha zdejším lidem poskytlo zaměstnání zemědělství. Na počátku 60. let byl dán do provozu rozsáhlý areál výrobního družstva Kovo Bělá nad Radbuzou a rostoucí počet zaměstnanců si vyžádal řešení bytové a později také školské otázky. Postupně byly vybudovány bytové domy ve 2 sídlištích a v roce 1976 byla otevřena nová škola. Bývalá školní budova byla předělána na Dům s pečovatelskou službou.

V roce 1964 Bělá nad Radbuzou získala titul Města.

Bělá a celé její okolí nabízí příznivé podmínky milovníkům turistiky. Až do počátku 90. let 20. století ležela velká část území na Bělsku v hraničním pásmu, kam nebyl volný přístup, a díky tomu si zachovala zdejší příroda svůj půvab a krásu. Dříve opomíjené území „na konci světa“ je dnes protkáno cyklistickými trasami, které prochází lesnatým terénem s téměř nedotčenou přírodou.

Zdroje: webové stránky obce a www.mistopisy.cz

Současnost

Ve městě je městský úřad, pošta, mateřská a základní škola, policejní stanice. Pro využití volného času je v obci k dispozici sportovní hřiště a další sportoviště. Dále v obci najdeme knihovnu, kulturní zařízení, kostel a hřbitov. Ve městě má ordinaci praktický lékař a zubař. Kromě toho je v zde umístěn i domov s pečovatelskou službou. Místní obyvatelé mohou využívat plynofikaci, kanalizaci i veřejný vodovod.

V posledních letech zažívá městečko rychlý rozvoj. Byly opraveny starší městské byty a postaveny nové, vzniklo tu výjezdové stanoviště rychlé záchranné služby. Děti mohou navštěvovat mateřskou školu a základní školu s novým víceúčelovým hřištěm, tenisovými a fotbalovými kurty a atletickou dráhou. Sportoviště má umělé osvětlení.

V Železné byl obnoven bývalý zámecký park a zpřístupněna obora.