Chodsko.net
Kamenný vrch (738 mn. m.), dříve zvaný Niklasberk, je jedním z kopců Českého lesa na Bělsku. Jeho svahy jsou plné balvanů, skalisek a strží, v nichž prý kdysi dávno sídlil lesní duch Nikl (německy „Nippel“), pomocník a ochránce všech dobrých obyvatel Českého lesa. Byl to duch dvou tváří, přičemž bílá značí dobro a černá zlo. Byl patronem sklářů a dřevařů, dobrým pomáhal, zlé trestal. Pověsti o něm zaznamenávali hlavně v 19. století učitelé a jiní vzdělanci podle vyprávění svých současníků. Tyto pověsti byly inspirací k vytvoření nové tradice a k pověření lesního ducha Nikla také patronací nad návštěvníky Bělska, turisty i cyklisty. Nikl se „znovuobjevil“ na Bělsku v lidové hře v létě roku 2007. V lese na Niklasberku ho probudili z jeho dlouhého klidu zabloudivší cyklisté. Nikl překonal počáteční nevrlost a s družinou lesních víl se vydal mezi lidi, na bělské náměstí, aby si prohlédl dnešní město. V dalších letech se Nikl postupně setkal s dalšími bájnými obyvateli lesů a vod – vodníky, bludičkami – i se skutečnými osobnostmi českých dějin, které měly vztah k našemu kraji. Nikla je na Bělsku vidět nejen při červencových slavnostech, ale i při dalších příležitostech, které pomáhají propagovat Bělou a její akce. V září roku 2010 byl na bělském náměstí odhalen Niklův památník.
Čerchov je nejvyšším bodem Haltravské hornatiny, Českého lesa a domažlicka. Leží necelé 2 km od německých hranic. Průměrná roční teplota vzduchu na Čerchově činí 4,2 °C, průměrný roční úhrn srážek 1168 mm. Historie rozhledny na Čerchově je úzce spjata s Klubem českých turistů, kdy na holé čerchovské skále vystavěli už v roce 1894 dřevěnou rozhlednu. Byla to dřevěná trámová konstrukce a turisty přitahovala 10 let. Blízkost českými vlastenci hojně navštěvované České Kubice a přírodní krásy místa samotného byly v roce 1897 důvodem výstavby "útulny" Klubu českých turistů pod rozhlednou. Po projektantovi a mecenáši stavby byla nazvána chýší Pasovského. Historie druhé rozhledny se začala psát 23. května 1904, kdy byl položen základní kámen stavby. Slavnostní otevření se potom uskutečnilo 16. července 1905. Vyrostla tedy na místě staré rozhledny nová kamenná, tzv. Kurzova věž, vysoká 25 m. Rozšířena a pro celoroční pobyt správce a hostů upravena byla také chata pod rozhlednou. Za 2. světové války Čerchov obsadila německá armáda a ani konec války nepřinesl žádné zlepšení, neboť díky své poloze se Čerchov ocitl v tzv. hraničním pásmu a vstup sem byl přísně zakázán. Usadila se zde československá armáda a v sedmdesátých letech tu vyrostly vojenské objekty i s radiovou věží, která převyšovala Kurzovu rozhlednu. Bylo zde pozemní průzkumné stanoviště rádiového a radiotechnického průzkumu. Ani rok 1989 nepřinesl žádné výrazné změny. Teprve v roce 1999 byla rozhledna konečně navrácena domažlickému odboru KČT. Po nezbytné rekonstrukci byla věž předána veřejnosti 16. července 2000. Věž nese jméno jednoho ze zakladatelů KČT Dr. Viléma Kurze. Na vrchol Čerchova vedla od České studánky tzv. Hanova stezka. Kamenné schody a upravený terén této stezky vinoucí se mezi skalkami je dosud patrný. Severovýchodně od vrcholu pramení v minulosti upravený pramen Emerichovy studny. Kamera na Čerchově: https://www.ceskehory.cz/web-kamera/cerchov.html
Na úpatí Racovského vrchu (619 m n. m.) se nachází jediné maloplošné chráněné území v přírodním parku Sedmihoří – přírodní památka Racovské rybníčky. V lokalitě jsou luční rašelinné a bažinaté biotopy s ohroženými druhy včetně vzácné masožravé rostliny rosnatky okrouhlolisté. Na jeho východním svahu se nachází tři mohutné mrazové sruby.
Na zalesněných stráních kopce se daří především bukům. Tyto stromy, které tu rostou dosahují stáří 200 let. V roce 1955 byla okolo vrcholku kopce vyhlášena přírodní rezervace jejíž rozloha zaujímá plochu 8,68 hektarů. Vzhledem k vysokým stromům rostoucím na úbočí kopce není z vrcholku výhled do okolí.
Orlovická hora je přírodní památka poblíž obce Pocinovice v okrese Domažlice. Důvodem ochrany je stará dobývka limonitových rud, která je významnou dokumentační lokalitou domažlického krystalinika. Přírodní památka zahrnuje vrcholovou část stejnojmenného vrchu o nadmořské výšce 719 metrů geomorfologicky spadajícího do celku Všerubská vrchovina, podcelku Jezvinecká vrchovina, okrsku Havranická vrchovina a podokrsku Orlovická vrchovina.
Haltrava je součástí souvislého pásma kopců v chráněné krajinné oblasti Český Les, který se zvedá severozápadním směrem nad městečkem Klenčí pod Čerchovem. Pásmo kopců tvoří vrcholky Velká skála ( 852 m.n.m.), Škarmanka ( 888 m.n.m.), Tyrolka ( 865 m.n.m.), Haltrava ( 882 m.n.m.) a Sádek ( 854 m.n.m.). Na stráních kopců je smíšený a v některých místech i pralesovitý podrost. Kolem vrcholku Sádek je oblast chráněného území Skalky na Sádku. V chráněném území rostou především buky a občas nějaký smrk na křemenném podloží. Tato oblast je chráněna od roku 1938. Na vrcholku kopce Sádek měli Chodové své strážní místo. Výchozím bodem k návštěvě výše jmenovaného horkého masívu je místo zvané Výhledy ( 702 m.n.m.), jihozápadním směrem od města Chodov. Ve Výhledech byl postaven pomník věnovaný spisovateli Jindřichovi Šimonovi Baarovi.
Od zbytku hřebenu se tento kopec poměrně liší. Na rozdíl od úzké vrcholové plošiny Haltravy a Tyrolky či hřebenu mezi Velkou a Malou skálou je vrchol Škarmanky plochý. Škarmanka je zároveň nejvíce poznamenaná lidskou rukou. Na jejím vrcholu byla za socialismu umístěna vojenská hláska a pro její snadnou obsluhu byla až na vrchol přivedena asfaltová cesta. Po odchodu sovětských vojsk zůstal areál bez dozoru a byl velmi brzo rozkraden a poničen.
