Chodsko.net
Tato alej byla v den 120. narozenin JanaVrby (v roce 2009) nazvána "Alejí Jana Vrby". Vzrostlá stromořadí – němí svědci pohnutých dějin – propůjčují místu zvláštní atmosféru opuštěnosti, zmaru, ale také nadčasovosti. Dubová alej je přibližně 800 metrů dlouhá, je zde celkem 86 dubů o výšce od 24 – 26 metrů. Věk stromů se odhaduje na 150 let. Nejvyšší dub v této aleji má obvod kmenu 4 metry. Délka aleje byla vyčištěna od napadaných dřevin a koruny stromů byly prořezány. Je odtud krásný pohled na Čerchov. Bystřice, původním názvem Fichtenbach, je zaniklým sídlem v zalesněném údolí Chladné Bystřice. V dobách studené války se v objektu zámečku nacházela vojenská kasárna. Najdeme zde i poslední zbytky dřívějšího sklářského průmyslu.
Fremuthova jedle je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně stopadesátiletá jedle bělokorá (Abies alba) roste na jižním svahu pod Čerchovem v nadmořské výšce 840 m. Obvod kmene jedle měří 386 cm (je druhou nejsilnější památnou jedlí v ČR) a vysoko nasazená koruna stromu dosahuje do výšky 55 m (měření 2000). Chráněna je od roku 1994 pro svůj vzrůst. K jedli se dostanete cestou vlevo u rybníčku u bývalého zámečku. V prudké pravotočivé zatáčce pod Čerchovem odbočíte vpravo na nezpevněnou lesní cestu, kterou dojdete k porostu mnoha statných jedlí a buků.
Smrk u zámečku je památný strom u vsi Dolní Folmava jihozápadně od Domažlic. Přibližně 150 let starý smrk ztepilý (Picea abies) roste nedaleko bývalého zámečku v údolí Chladné Bystřice jižně od Čerchova v nadmořské výšce 650 m. Obvod jeho kmene měří 425 cm a špička stromu dosahuje do výšky 44,5 m (měření 2000). Smrk je chráněn od roku 1994 pro svůj vzrůst. Ke smrku se dostanete, pokud na cestě k rybníčku odbočíte vlevo na nezpevněnou lesní cestu a po 200 m se dáte vpravo do lesa. Zdravý smrk vyrůstá na prameništi asi 75 m od cesty. Má mohutné kořenové náběhy, spodní větve ale pro zápoj okolního porostu prosychají.
Skupina stromů „Vavřinecké lípy“ byla vyhlášena za památné stromy 1. 9. 2005. Stromy navazují na alej lemující přístupovou cestu z Domažlic na Vavřineček (Veselá hora 580 m n. m.). Jedná se o velice hodnotný vegetační prvek s významnou krajinotvornou, estetickou a kulturní funkcí. S největší pravděpodobností byly některé z lip vysazeny při přestavbě a rozšíření barokní kaple, ke které došlo v roce 1775. Věk nejstarších lip přesahuje 200 let. Stromy dosahují výšky 24 m, šířky koruny 20 m a nejmohutnější z nich má obvod (měřený v 1, 3 m výšky) 4,61 m. Jedná se o cennou skupinu čtyř lip velkolistých, které tvoří spolu s barokní kaplí svatého Vavřince nedílnou součást tradičního poutního místa na Chodsku.
Stromovou alej podél cesty z Horní do Dolní Kamenice vybudovala obec Horní Kamenice. K cestě je vysázeno 26 bříz.
Památný strom javor klen (Acer pseudoplatanus) je chráněn od roku 2003 pro svůj vzrůst a estetickou hodnotu. Roste v Horšovském Týně v čtyřiceti hektarovém přírodně krajinářském parku. Obvod jeho kmene měří 515 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 27 m (měření z roku 2003).
Památný strom s pamětním kamenem s nápisem: "Kozinova lípa 1693 - 21.7.1935 M.S.R.D. Újezd".
Nejstarší a nejmohutnější česká douglaska o obvodu 554 cm, výšce 35 m je jednou z nejstarších v Evropě. Byla vysazena v roce 1842. Není vyhlášena památným stromem, ale je chráněná jako součást arboreta Americká zahrada Chudenice.
Památný strom v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě nedaleko Kdyně. Přibližně třistaletý javor klen (Acer pseudoplatanus) rostoucí při východním břehu Novodrovského rybníka u pěšiny na okraji lesa v nadmořské výšce 430 m. Zdravý strom dosahuje výšky 39,5 m a obvod jeho kmene měří 528 cm. Chráněn je od roku 1986 pro svůj věk a vzrůst. Představuje nejvyšší strom v nejbližším okolí hradu Rýzmberka. Javor klen je poměrně mohutný strom, výšky 40 m však dosahuje jen vyjímečně. Mohutnost Bílkovského javoru bohužel nemůže pozorovatel plně vychutnat, neboť roste obklopen okolními stromy pod terénním zlomem a jako krajinná dominanta se neuplatňuje. Pod stromem je lavička s výhledem na rybník.
Skupina památných stromů v osadě Starý Dvůr u obce Kout na Šumavě. Tři přibližně 400 let staré duby letní (Quercus robur) rostou na louce mezi cestou a zahradou, v nadmořské výšce 480 m. Obvody jejich kmenů měří 643, 566 a 551 cm, koruny stromů dosahují do výšek 20,5; 27,5 a 27 m. Chráněny jsou od roku 2002 pro svůj věk, vzrůst a jako krajinná dominanta. Dub letní neboli křemelák dorůstá výšky až 45 metrů. Roste v téměř jakémkoli typu půdy včetně písčité, daří se mu i na vlhkých hlinitých půdách. Má hluboké kořeny, které mohou tvořit spojení se spodní vodou, proto bývá častěji zasažen bleskem než jiné stromy. Je mimořádně odolný proti větru. Křemelák roste velmi pomalu a může se dožít i 1500 let.
Jeden z mnoha památných stromů v širším okolí vysazený krajinotvorným šlechtickým rodem Stadionů je lípa stojící před koutským zámkem.
Kdysi zcela holý vrch s kostelem sv. Anny na Tanaberku je dnes obklopený řadou památných lip a s nově vysázenou alejí v roce 2009.
Čtyři lípy velkolisté rostou u hřbitova v Loučimi kolem sochy sv. Jana Nepomuckého z roku 1818. Stáří stromů je odhadováno na 190 let. Lípy jsou od roku 1997 chráněny pro svůj vzrůst jako významná krajinná dominanta.
Dub v Lučici je památný strom ve vsi Lučice nedaleko Chudenic. Zdravý dub letní roste v horní části návsi. Obvod jeho kmene podle měření z roku 2004 činí 463 cm a výška 22 m. Chráněn je od roku 2000 pro svůj vzrůst.
Lípa stojí na vyvýšeném místě nad Luženicemi. Jde o velmi vitální exemplář lípy srdčité tvořící dominantu nad obcí. Obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí je 336 cm, výška stromu je 18,5 m a výška koruny 18 m. Již 5.července 1934 na tomto místě poprvé hořel oheň na oslavu výročí upálení mistra Jana Husa, při němž řečnil místní učitel a děti z místní školy předvedli kulturní vystoupení. Sem chodili zdejší občané netrpělivě vyhlížet příchod osvoboditelů, jednotek americké armády, v květnu 1945. Když roku 1954 natáčel režisér Martin Frič film „Psohlavci“, měla se právě zde odehrávat scéna, kde Kozina ( herec Vladimír Ráž) brání starou lípu před Lomikarovými (herec Miloš Nedbal) dráby. Z tohoto důvodu měla být právě tato lípa poražena. Místní občané včele se starostou však proti tomuto záměru podali ostrý protest a tím ji zachránili. 6. června roku 1980 byla prohlášena tehdy Okresním národním výborem za chráněnou a v terénu označena úřední tabulí. V roce 2004 bylo místo osazeno lavičkami a stalo se vyhledávanou vyhlídkou s pohledem na panorama Českého lesa . Pouze jedna věc nám není úplně jasná. Proč se právě této lokalitě říká „ U dubu“.
Lípa u Krysálů je památný strom mezi obcemi Nový a Starý Dvůr u Kouta na Šumavě. Přibližně třistaletá lípa velkolistá roste u cesty nedaleko hráze Novodvorského rybníka v nadmořské výšce 420 m. Obvod jeho kmene je 600 cm a strom je vysoký 33 m (měřeno v r. 2001). Lípa je chráněna od roku 1986 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Dvě přibližně třistaleté lípy velkolisté (Tilia platyphyllos) rostou u vstupu do pivoňského kláštera v nadmořské výšce 600 m. Jejich kmeny měří 450 a 446 cm (měření 2003). Chráněny jsou od roku 1986 pro svůj vzrůst a věk.
Dvě z lip velkolistých (Tilia platyphyllos) rostou u hřbitova, jedna u polní cesty, všechny v nadmořské výšce okolo 600 m. Jejich kmeny mají obvod 545, 570 a 440 cm (měření 2003), koruny dosahují do výšek 37, 37 a 42 m a odhadovaný věk je 350 let. Chráněny jsou od roku 1986 pro svůj vzrůst, věk a jako krajinná dominanta.
Buk lesní (Fagus sylvatica) roste v zámeckém parku, obvod jeho kmene měří 360 cm a koruna stromu dosahuje do výšky 23 m (měření 2005). Chráněn je od roku 2005 pro svůj vzrůst a jako krajinná dominanta.
